Texts 43-44

Sloka 43-44

Devanagari

Dévanágarí

रागो द्वेषश्च लोभश्च शोकमोहौ भयं मद: ।
मानोऽवमानोऽसूया च माया हिंसा च मत्सर: ॥ ४३ ॥
रज: प्रमाद: क्षुन्निद्रा शत्रवस्त्वेवमादय: ।
रजस्तम:प्रकृतय: सत्त्वप्रकृतय: क्‍वचित् ॥ ४४ ॥ H

Text

Verš

rāgo dveṣaś ca lobhaś ca
śoka-mohau bhayaṁ madaḥ
māno ’vamāno ’sūyā ca
māyā hiṁsā ca matsaraḥ

rajaḥ pramādaḥ kṣun-nidrā
śatravas tv evam ādayaḥ
rajas-tamaḥ-prakṛtayaḥ
sattva-prakṛtayaḥ kvacit

Synonyms

Synonyma

rāgaḥ — attachment; dveṣaḥ — hostility; ca — also; lobhaḥ — greed; ca — also; śoka — lamentation; mohau — illusion; bhayam — fear; madaḥ — madness; mānaḥ — false prestige; avamānaḥ — insult; asūyā — finding fault with others; ca — also; māyā — deception; hiṁsā — envy; ca — also; matsaraḥ — intolerance; rajaḥ — passion; pramādaḥ — bewilderment; kṣut — hunger; nidrā — sleep; śatravaḥ — enemies; tu — indeed; evam ādayaḥ — even other such conceptions of life; rajaḥ-tamaḥ — because of the conception of passion and ignorance; prakṛtayaḥ — causes; sattva — because of the conception of goodness; prakṛtayaḥ — causes; kvacit — sometimes.

rāgaḥ — připoutanost; dveṣaḥ — nepřátelství; ca — také; lobhaḥ — chamtivost; ca — také; śoka — nářek; mohau — iluze; bhayam — strach; madaḥ — šílenství; mānaḥ — pýcha; avamānaḥ — urážky; asūyā — hledání chyb na druhých; ca — také; māyā — klamání; hiṁsā — násilí; ca — také; matsaraḥ — nesnášenlivost; rajaḥ — vášeň; pramādaḥ — zmatenost; kṣut — hlad; nidrā — spánek; śatravaḥ — nepřátelé; tu — ovšem; evam ādayaḥ — dokonce i další podobná pojetí života; rajaḥ-tamaḥ — kvůli pojetí vášně a nevědomosti; prakṛtayaḥ — příčiny; sattva — kvůli pojetí dobra; prakṛtayaḥ — příčiny; kvacit — někdy.

Translation

Překlad

In the conditioned stage, one’s conceptions of life are sometimes polluted by passion and ignorance, which are exhibited by attachment, hostility, greed, lamentation, illusion, fear, madness, false prestige, insults, fault-finding, deception, envy, intolerance, passion, bewilderment, hunger and sleep. All of these are enemies. Sometimes one’s conceptions are also polluted by goodness.

Je-li někdo v podmíněném stavu, jeho pojetí života je někdy znečištěné vášní a nevědomostí, které se projevují jako připoutanost, nepřátelství, chamtivost, nářek, iluze, strach, šílenství, pýcha, urážky, hledání chyb na druhých, klamání, násilí, nesnášenlivost, vášeň, zmatenost, hlad a spánek. To vše jsou nepřátelé. Někdy je také pojetí živé bytosti znečištěné kvalitou dobra.

Purport

Význam

The actual aim of life is to go back home, back to Godhead, but there are many hindrances created by the three modes of material nature — sometimes by a combination of rajo-guṇa and tamo-guṇa, the modes of passion and ignorance, and sometimes by the mode of goodness. In the material world, even if one is a philanthropist, a nationalist and a good man according to materialistic estimations, these conceptions of life form a hindrance to spiritual advancement. How much more of a hindrance, then, are hostility, greed, illusion, lamentation and too much attachment to material enjoyment? To progress toward the target of Viṣṇu, which is our real self-interest, one must become very powerful in conquering these various hindrances or enemies. In other words, one should not be attached to being a good man or a bad man in this material world.

Skutečným cílem života je vrátit se domů, zpátky k Bohu, ale v cestě k jeho dosažení stojí mnoho překážek vytvořených třemi kvalitami hmotné přírody — někdy kombinací rajo-guṇy a tamo-guṇy, kvalit vášně a nevědomosti, a jindy kvalitou dobra. Tato pojetí života v hmotném světě brání v duchovním pokroku dokonce i lidumilovi, nacionalistovi a z hmotného hlediska dobrému člověku. Oč většími překážkami jsou potom nepřátelství, chamtivost, iluze, nářek a příliš velká připoutanost k hmotnému požitku. Abychom se blížili k terči, kterým je Viṣṇu — což je naším skutečným zájmem — musíme být silní a naučit se tyto různé překážky neboli nepřátele zdolávat. Jinými slovy, neměli bychom lpět na přání být dobrým či špatným člověkem tohoto hmotného světa.

In this material world, so-called goodness and badness are the same because they consist of the three modes of material nature. One must transcend this material nature. Even the Vedic ritualistic ceremonies consist of the three modes of material nature. Therefore Kṛṣṇa advised Arjuna:

Takzvané dobré a špatné vlastnosti v tomto světě jsou jedno a totéž, neboť je tvoří tři kvality hmotné přírody. Tuto hmotnou přírodu musíme překonat. Dokonce i védské obřady se zakládají na třech kvalitách. Proto Kṛṣṇa radil Arjunovi:

traiguṇya-viṣayā vedā
nistraiguṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān

“The Vedas mainly deal with the subject of the three modes of material nature. Rise above these modes, O Arjuna. Be transcendental to all of them. Be free from all dualities and from all anxieties for gain and safety, and be established in the self.” (Bg. 2.45) Elsewhere in Bhagavad-gītā the Lord says, ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthāḥ: if one becomes a very good person — in other words, if one is in the mode of goodness — he may be elevated to the higher planetary systems. Similarly, if one is infected by rajo-guṇa and tamo-guṇa, he may remain in this world or go down to the animal kingdom. But all of these situations are hindrances on the path of spiritual salvation. Śrī Caitanya Mahāprabhu therefore says:

“Védy převážně pojednávají o tématech spojených s třemi kvalitami hmotné přírody. Ó Arjuno, staň se transcendentálním vůči těmto kvalitám. Zůstaň nedotčen protiklady, buď prostý veškeré úzkosti kvůli zisku a bezpečí a setrvávej na úrovni svého skutečného já.” (Bg. 2.45) Na jiném místě Bhagavad-gīty Pán říká: ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthāḥ — pokud se někdo stane dobrým člověkem (to znamená pokud je pod vlivem kvality dobra), může dosáhnout vyšších planetárních soustav. Je-li naopak člověk nakažen rajo-guṇou a tamo-guṇou, může zůstat zde nebo poklesnout do říše zvířat. Všechny tyto situace jsou však překážkami na cestě k duchovnímu osvobození. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto říká:

brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja

If one is fortunate enough to transcend all this so-called goodness and badness and come to the platform of devotional service by the mercy of Kṛṣṇa and the guru, his life becomes successful. In this regard, one must be very bold so that he can conquer these enemies of Kṛṣṇa consciousness. Not caring for the good and bad of this material world, one must boldly propagate Kṛṣṇa consciousness.

Má-li živá bytost dostatek štěstí, aby transcendovala všechny tyto takzvané dobré a špatné vlastnosti a dosáhla milostí Kṛṣṇy a gurua úrovně oddané služby, její život je úspěšný. Člověk tedy musí být velmi odvážný, aby tyto nepřátele vědomí Kṛṣṇy přemohl. Musí směle šířit vědomí Kṛṣṇy, aniž by se staral o dobro a zlo tohoto hmotného světa.