Skip to main content

Text 41

Sloka 41

Devanagari

Dévanágarí

आहु: शरीरं रथमिन्द्रियाणि
हयानभीषून्मन इन्द्रियेशम् ।
वर्त्मानि मात्रा धिषणां च सूतं
सत्त्वं बृहद् बन्धुरमीशसृष्टम् ॥ ४१ ॥

Text

Verš

āhuḥ śarīraṁ ratham indriyāṇi
hayān abhīṣūn mana indriyeśam
vartmāni mātrā dhiṣaṇāṁ ca sūtaṁ
sattvaṁ bṛhad bandhuram īśa-sṛṣṭam
āhuḥ śarīraṁ ratham indriyāṇi
hayān abhīṣūn mana indriyeśam
vartmāni mātrā dhiṣaṇāṁ ca sūtaṁ
sattvaṁ bṛhad bandhuram īśa-sṛṣṭam

Synonyms

Synonyma

āhuḥ — it is said; śarīram — the body; ratham — the chariot; indriyāṇi — the senses; hayān — the horses; abhīṣūn — the reins; manaḥ — the mind; indriya — of the senses; īśam — the master; vartmāni — the destinations; mātrāḥ — the sense objects; dhiṣaṇām — the intelligence; ca — and; sūtam — the chariot driver; sattvam — consciousness; bṛhat — great; bandhuram — bondage; īśa — by the Supreme Personality of Godhead; sṛṣṭam — created.

āhuḥ — je řečeno; śarīram — tělo; ratham — kočár; indriyāṇi — smysly; hayān — koně; abhīṣūn — otěže; manaḥ — mysl; indriya — smyslů; īśam — vládce; vartmāni — cíle; mātrāḥ — objekty smyslového vnímání; dhiṣaṇām — inteligence; ca — a; sūtam — vozataj; sattvam — vědomí; bṛhat — velké; bandhuram — pouto; īśa — Nejvyšší Osobností Božství; sṛṣṭam — stvořené.

Translation

Překlad

Transcendentalists who are advanced in knowledge compare the body, which is made by the order of the Supreme Personality of Godhead, to a chariot. The senses are like the horses; the mind, the master of the senses, is like the reins; the objects of the senses are the destinations; intelligence is the chariot driver; and consciousness, which spreads throughout the body, is the cause of bondage in this material world.

Transcendentalisté s rozvinutým poznáním přirovnávají tělo, jež bylo vytvořeno na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství, ke kočáru. Smysly jsou jako koně; mysl, vládce smyslů, je jako otěže; objekty smyslového vnímání jsou různé cíle; inteligence je vozataj a vědomí, které se šíří celým tělem, je příčinou spoutanosti v tomto hmotném světě.

Purport

Význam

For a bewildered person in the materialistic way of life, the body, the mind and the senses, which are engaged in sense gratification, are the cause of bondage to repeated birth, death, old age and disease. But for one who is advanced in spiritual knowledge, the same body, senses and mind are the cause of liberation. This is confirmed in the Kaṭha Upaniṣad (1.3.3-4,9) as follows:

Pro zmatenou osobu, která žije materialistickým způsobem, jsou tělo, mysl a smysly, jež používá k smyslovému požitku, tím, co ji poutá k opakovanému zrození, smrti, stáří a nemoci. Pro člověka s rozvinutým duchovním poznáním je však totéž tělo se smysly a myslí příčinou osvobození. To je potvrzeno v Kaṭha Upaniṣadě (1.3.3-4, 9):

ātmānaṁ rathinaṁ viddhi
śarīraṁ ratham eva ca
buddhiṁ tu sārathiṁ viddhi
manaḥ pragraham eva ca
ātmānaṁ rathinaṁ viddhi
śarīraṁ ratham eva ca
buddhiṁ tu sārathiṁ viddhi
manaḥ pragraham eva ca
indriyāṇi hayān āhur
viṣayāṁs teṣu gocarān
so ’dhvanaḥ pāram āpnoti
tad viṣṇoḥ paramaṁ padam
indriyāṇi hayān āhur
viṣayāṁs teṣu gocarān
so ’dhvanaḥ pāram āpnoti
tad viṣṇoḥ paramaṁ padam

The soul is the occupant of the chariot of the body, of which the driver is the intelligence. The mind is the determination to reach the destination, the senses are the horses, and the sense objects are also included in that activity. Thus one can reach the destination, Viṣṇu, who is paramaṁ padam, the supreme goal of life. In conditioned life the consciousness in the body is the cause of bondage, but the same consciousness, when transformed into Kṛṣṇa consciousness, becomes the cause for one’s returning home, back to Godhead.

Duše je cestující v kočáře těla, jehož vozatajem je inteligence. Mysl je odhodlání dosáhnout cíle, smysly jsou koně a objekty smyslového vnímání hrají také svoji roli. Tak můžeme dosáhnout svého místa určení, Viṣṇua, který je paramaṁ padam, nejvyšším cílem života. V podmíněném stavu je vědomí v těle příčinou spoutanosti, ale pokud se totéž vědomí změní ve vědomí Kṛṣṇy, stane se příčinou našeho návratu domů, zpátky k Bohu.

The human body, therefore, may be used in two ways — for going to the darkest regions of ignorance or for going forward, back home, back to Godhead. To go back to Godhead, the path is mahat-sevā, to accept the self-realized spiritual master. Mahat-sevāṁ dvāram āhur vimukteḥ. For liberation, one should accept the direction of authorized devotees who can actually endow one with perfect knowledge. On the other hand, tamo-dvāraṁ yoṣitāṁ saṅgi-saṅgam: if one wants to go to the darkest regions of material existence, one may continue to associate with persons who are attached to women (yoṣitāṁ saṅgi-saṅgam). The word yoṣit means “woman.” Persons who are too materialistic are attached to women.

Lidské tělo tedy lze použít dvěma způsoby — k cestě do nejtemnějších končin nevědomosti nebo k návratu zpátky domů, zpátky k Bohu. Cestou návratu k Bohu je mahat-sevā, přijetí duchovního mistra, který zná vlastní já. Mahat-sevāṁ dvāram āhur vimukteḥ — za účelem osvobození má člověk přijmout vedení autorizovaných oddaných, kteří ho mohou skutečně obdařit dokonalým poznáním. Na druhou stranu, tamo-dvāraṁ yoṣitāṁ saṅgi-saṅgam — chce-li se dostat do nejtemnějších končin hmotné existence, může se nadále sdružovat s lidmi poutanými k ženám (yoṣitāṁ saṅgi-saṅgam). Slovo yoṣit znamená “žena”. Příliš materialisticky založení lidé lpí na společnosti žen.

It is said, therefore, ātmānaṁ rathinaṁ viddhi śarīraṁ ratham eva ca. The body is just like a chariot or car in which one may go anywhere. One may drive well, or else one may drive whimsically, in which case it is quite possible that he may have an accident and fall into a ditch. In other words, if one takes directions from the experienced spiritual master one can go back home, back to Godhead; otherwise, one may return to the cycle of birth and death. Therefore Kṛṣṇa personally advises:

Proto je řečeno: ātmānaṁ rathinaṁ viddhi śarīraṁ ratham eva ca. Tělo je jako kočár či vůz, v němž může živá bytost jet kamkoliv. Buď ho může řídit dobře, nebo náladově — a v tom případě je velmi pravděpodobné, že bude mít nehodu a sjede do příkopu. Jinými slovy, jestliže člověk přijme pokyny od zkušeného duchovního mistra, může se vrátit domů, zpátky k Bohu; jinak mu hrozí návrat do koloběhu zrození a smrti. Kṛṣṇa osobně prohlašuje:

aśraddadhānāḥ puruṣā
dharmasyāsya parantapa
aprāpya māṁ nivartante
mṛtyu-saṁsāra-vartmani
aśraddadhānāḥ puruṣā
dharmasyāsya parantapa
aprāpya māṁ nivartante
mṛtyu-saṁsāra-vartmani

“Those who are not faithful on the path of devotional service cannot attain Me, O conqueror of foes, but return to birth and death in this material world.” (Bg. 9.3) The Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, personally gives instructions on how one can return home, back to Godhead, but if one does not care to listen to His instructions, the result will be that one will never go back to Godhead, but will continue life in this miserable condition of repeated birth and death in material existence (mṛtyu-saṁsāra-vartmani).

“Ti, kdo nemají víru v tuto oddanou službu, Mě nemohou dosáhnout, ó přemožiteli nepřátel. Vrátí se proto na cestu zrození a smrti v tomto hmotném světě.” (Bg. 9.3) Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, dává osobně pokyny, jak se vrátit domů, zpátky k Němu. Pokud jim však člověk nenaslouchá, nikdy se nevrátí k Bohu, ale bude dále trpět v koloběhu opakovaného rození a umírání v hmotném světě (mṛtyu-saṁsāra-vartmani).

The advice of experienced transcendentalists, therefore, is that the body be fully engaged for achieving the ultimate goal of life (svārtha-gatim). The real interest or goal of life is to return home, back to Godhead. To enable one to fulfill this purpose, there are so many Vedic literatures, including Vedānta-sūtra, the Upaniṣads, Bhagavad-gītā, Mahābhārata and the Rāmāyaṇa. One should take lessons from these Vedic literatures and learn how to practice nivṛtti-mārga. Then one’s life will be perfect. The body is important as long as it has consciousness. Without consciousness, the body is merely a lump of matter. Therefore, to return home, back to Godhead, one must change his consciousness from material consciousness to Kṛṣṇa consciousness. One’s consciousness is the cause of material bondage, but if this consciousness is purified by bhakti-yoga, one can then understand the falsity of his upādhi, his designations as Indian, American, Hindu, Muslim, Christian and so on. Sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam. One must forget these designations and use this consciousness only for the service of Kṛṣṇa. Therefore if one takes advantage of the Kṛṣṇa consciousness movement, his life is certainly successful.

Radou zkušených transcendentalistů je tedy zcela zaměstnat tělo snahou o dosažení konečného cíle života (svārtha-gatim). Skutečným cílem je vrátit se domů, zpátky k Bohu. K naplnění tohoto záměru člověku pomáhá mnoho védských písem, jako je Vedānta-sūtra, Upaniṣady, Bhagavad-gītā, Mahābhārata a Rāmāyaṇa. Měli bychom se z nich poučit, jak následovat nivṛtti-mārgu. Pak bude náš život dokonalý. Tělo je důležité, dokud je v něm vědomí. Bez vědomí je pouhým kusem hmoty. Abychom se tedy mohli vrátit domů, zpátky k Bohu, musíme změnit své hmotné vědomí ve vědomí Kṛṣṇy. Naše vědomí je příčinou hmotné spoutanosti, ale je-li očištěno bhakti-yogou, můžeme pochopit iluzorní povahu svého upādhi, svých označení, jako Ind, Američan, hinduista, muslim, křesťan a tak dále. Sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam — na tato označení musíme zapomenout a používat vědomí pouze ve službě Kṛṣṇovi. Pokud člověk využije pomoci hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, jeho život bude úspěšný.