Text 36

Sloka 36

Devanagari

Dévanágarí

य: प्रव्रज्य गृहात्पूर्वं त्रिवर्गावपनात्पुन: ।
यदि सेवेत तान्भिक्षु: स वै वान्ताश्यपत्रप: ॥ ३६ ॥

Text

Verš

yaḥ pravrajya gṛhāt pūrvaṁ
tri-vargāvapanāt punaḥ
yadi seveta tān bhikṣuḥ
sa vai vāntāśy apatrapaḥ

Synonyms

Synonyma

yaḥ — one who; pravrajya — being finished for good and leaving for the forest (being situated in transcendental bliss); gṛhāt — from home; pūrvam — at first; tri-varga — the three principles of religion, economic development and sense gratification; āvapanāt — from the field in which they are sown; punaḥ — again; yadi — if; seveta — should accept; tān — materialistic activities; bhikṣuḥ — a person who has accepted the sannyāsa order; saḥ — that person; vai — indeed; vānta-āśī — one who eats his own vomit; apatrapaḥ — without shame.

yaḥ — ten, kdo; pravrajya — nadobro skončil a odešel do lesa (poté, co dosáhl transcendentální blaženosti); gṛhāt — z domova; pūrvam — nejprve; tri-varga — tři principy: náboženství, hospodářský rozvoj a smyslový požitek; āvapanāt — z pole, na kterém jsou zasety; punaḥ — znovu; yadi — jestliže; seveta — má přijmout; tān — materialistické činnosti; bhikṣuḥ — ten, kdo přijal sannyās; saḥ — takový člověk; vai — skutečně; vānta-āśī — ten, kdo pojídá vlastní zvratky; apatrapaḥ — beze studu.

Translation

Překlad

One who accepts the sannyāsa order gives up the three principles of materialistic activities in which one indulges in the field of household life — namely religion, economic development and sense gratification. One who first accepts sannyāsa but then returns to such materialistic activities is to be called a vāntāśī, or one who eats his own vomit. He is indeed a shameless person.

Každý, kdo přijímá sannyās, se zříká tří druhů hmotného jednání, jemuž se lidé oddávají na poli rodinného života: náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů. Člověk, který nejprve přijme sannyās, ale poté se k materialistickým činnostem znovu vrátí, se nedá nazvat jinak než vāntāśī, “ten, kdo pojídá vlastní zvratky”. Nemá v sobě ani kouska studu.

Purport

Význam

Materialistic activities are regulated by the institution of varṇāśrama-dharma. Without varṇāśrama-dharma, materialistic activities constitute animal life. Yet even in human life, while observing the principles of varṇa and āśrama — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa — one must ultimately accept sannyāsa, the renounced order, for only by the renounced order can one be situated in brahma-sukha, or transcendental bliss. In brahma-sukha one is no longer attracted by lusty desires. Indeed, when one is no longer disturbed, especially by lusty desires for sexual indulgence, he is fit to become a sannyāsī. Otherwise, one should not accept the sannyāsa order. If one accepts sannyāsa at an immature stage, there is every possibility of his being attracted by women and lusty desires and thus again becoming a so-called gṛhastha or a victim of women. Such a person is most shameless, and he is called vāntāśī, or one who eats that which he has already vomited. He certainly leads a condemned life. In our Kṛṣṇa consciousness movement it is advised, therefore, that the sannyāsīs and brahmacārīs keep strictly aloof from the association of women so that there will be no chance of their falling down again as victims of lusty desires.

Hmotné činnosti jsou usměrněné prostřednictvím varṇāśrama-dharmy; jinak se neliší od života zvířat. Ale i člověk, který dodržuje zásady své varṇy a āśramu — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — musí nakonec přijmout sannyās, stav odříkání, neboť jedině ve stavu odříkání je možné setrávat ve stavu transcendentální blaženosti (brahma-sukha). Člověka na úrovni brahma-sukha již nepřitahují chtivé touhy. Sannyāsīnem se tedy může stát ten, kdo již není rozrušen; zvláště touhou po sexu. Jinak by neměl sannyās přijímat. Pokud někdo přijme sannyās, aniž by na to byl zralý, je velice pravděpodobné, že ho budou přitahovat ženy a chtivé touhy, a tak se znovu stane takzvaným gṛhasthou či obětí žen. Takový člověk v sobě nemá kouska studu a říká se mu vāntāśī neboli “ten, kdo jí to, co již vyzvracel”. Jeho život je zavrženíhodný. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy proto doporučujeme, aby se sannyāsīni a brahmacārīni přísně stranili společnosti žen a vyhýbali se tak možnosti, že znovu padnou za oběť chtíči a poklesnou.