Skip to main content

Text 35

Sloka 35

Devanagari

Dévanágarí

कामादिभिरनाविद्धं प्रशान्ताखिलवृत्ति यत् ।
चित्तं ब्रह्मसुखस्पृष्टं नैवोत्तिष्ठेत कर्हिचित् ॥ ३५ ॥

Text

Verš

kāmādibhir anāviddhaṁ
praśāntākhila-vṛtti yat
cittaṁ brahma-sukha-spṛṣṭaṁ
naivottiṣṭheta karhicit
kāmādibhir anāviddhaṁ
praśāntākhila-vṛtti yat
cittaṁ brahma-sukha-spṛṣṭaṁ
naivottiṣṭheta karhicit

Synonyms

Synonyma

kāma-ādibhiḥ — by various lusty desires; anāviddham — unaffected; praśānta — calm and peaceful; akhila-vṛtti — in every respect, or in all activities; yat — that which; cittam — consciousness; brahma-sukha-spṛṣṭam — being situated on the transcendental platform in eternal bliss; na — not; eva — indeed; uttiṣṭheta — can come out; karhicit — at any time.

kāma-ādibhiḥ — různými chtivými touhami; anāviddham — neovlivněné; praśānta — klidné, pokojné; akhila-vṛtti — v každém ohledu, ve všech činnostech; yat — to, co; cittam — vědomí; brahma-sukha-spṛṣṭam — nacházející se na transcendentální úrovni věčné blaženosti; na — ne; eva — zajisté; uttiṣṭheta — může opustit; karhicit — kdy.

Translation

Překlad

When one’s consciousness is uncontaminated by material lusty desires, it becomes calm and peaceful in all activities, for one is situated in eternal blissful life. Once situated on that platform, one does not return to materialistic activities.

Když je vědomí živé bytosti neznečištěné hmotnými chtivými touhami, je klidné při všech činnostech, neboť živá bytost dosáhla věčného, blaženého života. Po dosažení této úrovně se již nikdy nevrátí k materialistickému jednání.

Purport

Význam

Brahma-sukha-spṛṣṭam is also described in Bhagavad-gītā (18.54):

Stav brahma-sukha-spṛṣṭam popisuje i Bhagavad-gītā (18.54):

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām
brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“One who is transcendentally situated at once realizes the Supreme Brahman and becomes fully joyful. He never laments or desires to have anything; he is equally disposed toward every living entity. In this situation, he begins transcendental activities, or devotional service to the Lord.” Generally, once elevated to the transcendental platform of brahma-sukha, transcendental bliss, one never comes down. But if one does not engage in devotional service, there is a chance of his returning to the material platform. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ: one may rise to the platform of brahma-sukha, transcendental bliss, but even from that platform one may fall down to the material platform if he does not engage himself in devotional service.

“Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, okamžitě poznává Nejvyšší Brahman a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. Tehdy začíná jednat transcendentálně, prokazovat oddanou službu Pánu.” Obecně platí, že kdo jednou dosáhne transcendentální úrovně brahma-sukha, transcendentální blaženosti, ji nikdy neopustí. Pokud se však živá bytost nevěnuje oddané službě, je možné, že se znovu vrátí na hmotnou úroveň. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ — někdo může dosáhnout úrovně brahma-sukha, transcendentální blaženosti, ale i z ní poklesnout na hmotnou úroveň, pokud se nezaměstnává oddanou službou.