Skip to main content

Text 20

Sloka 20

Devanagari

Dévanágarí

कामस्यान्तं हि क्षुत्तृड्भ्यां क्रोधस्यैतत्फलोदयात् ।
जनो याति न लोभस्य जित्वा भुक्त्वा दिशो भुव: ॥ २० ॥

Text

Verš

kāmasyāntaṁ hi kṣut-tṛḍbhyāṁ
krodhasyaitat phalodayāt
jano yāti na lobhasya
jitvā bhuktvā diśo bhuvaḥ
kāmasyāntaṁ hi kṣut-tṛḍbhyāṁ
krodhasyaitat phalodayāt
jano yāti na lobhasya
jitvā bhuktvā diśo bhuvaḥ

Synonyms

Synonyma

kāmasya — of the desire for sense gratification or the urgent needs of the body; antam — end; hi — indeed; kṣut-tṛḍbhyām — by one who is very hungry or thirsty; krodhasya — of anger; etat — this; phala-udayāt — by venting chastisement and its reaction; janaḥ — a person; yāti — crosses over; na — not; lobhasya — greed; jitvā — conquering; bhuktvā — enjoying; diśaḥ — all directions; bhuvaḥ — of the globe.

kāmasya — touhy po uspokojení smyslů či naléhavých potřeb těla; antam — konec; hi — zajisté; kṣut-tṛḍbhyām — pro toho, kdo má velký hlad či žízeň; krodhasya — hněvu; etat — toto; phala-udayāt — potrestáním přinášejícím úlevu a jeho reakcí; janaḥ — člověk; yāti — překoná; na — ne; lobhasya — chamtivost; jitvā — dobývající; bhuktvā — užívající si; diśaḥ — všechny světové strany; bhuvaḥ — zeměkoule.

Translation

Překlad

The strong bodily desires and needs of a person disturbed by hunger and thirst are certainly satisfied when he eats. Similarly, if one becomes very angry, that anger is satisfied by chastisement and its reaction. But as for greed, even if a greedy person has conquered all the directions of the world or has enjoyed everything in the world, still he will not be satisfied.

Je-li člověk sužován hladem a žízní, uspokojí své silné tělesné touhy a potřeby, když se nají. Pokud se rozhněvá, svůj hněv ukojí tím, že někoho potrestá, a následnými reakcemi. Neplatí to však v případě chamtivosti — chamtivý člověk nebude spokojený, ani když dobude všechny světové strany nebo okusí všechny požitky na světě.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā (3.37) it is stated that lust, anger and greed are the causes of the conditioned soul’s bondage in this material world. Kāma eṣa krodha eṣa rajo-guṇa-samudbhavaḥ. When strong lusty desires for sense gratification are unfulfilled, one becomes angry. This anger can be satisfied when one chastises his enemy, but when there is an increase in lobha, or greed, which is the greatest enemy caused by rajo-guṇa, the mode of passion, how can one advance in Kṛṣṇa consciousness?

V Bhagavad-gītě (3.37) je řečeno, že chtíč, hněv a chamtivost jsou příčiny hmotného podmínění duše v tomto světě. Kāma eṣa krodha eṣa rajo-guṇa-samudbhavaḥ — pokud silné chtivé touhy po smyslovém požitku nedojdou svého naplnění, člověk se rozhněvá. Tento hněv může ukojit potrestáním svého nepřítele, ale když vzroste lobha, chamtivost, která je tím největším nepřítelem způsobeným rajo-guṇou neboli kvalitou vášně, jak by mohl rozvíjet své vědomí Kṛṣṇy?

If one is very greedy to enhance his Kṛṣṇa consciousness, this is a great boon. Tatra laulyam ekalaṁ mūlam. This is the best path available.

Je-li však člověk chtivý rozvinout své vědomí Kṛṣṇy, pak je to velký dar; tatra laulyam ekalaṁ mūlam. To je nejlepší dostupná cesta.