Text 18

Sloka 18

Devanagari

Dévanágarí

सन्तुष्ट: केन वा राजन्न वर्तेतापि वारिणा ।
औपस्थ्यजैह्व्यकार्पण्याद्गृहपालायते जन: ॥ १८ ॥

Text

Verš

santuṣṭaḥ kena vā rājan
na vartetāpi vāriṇā
aupasthya-jaihvya-kārpaṇyād
gṛha-pālāyate janaḥ

Synonyms

Synonyma

santuṣṭaḥ — a person who is always self-satisfied; kena — why; vā — or; rājan — O King; na — not; varteta — should live (happily); api — even; vāriṇā — by drinking water; aupasthya — due to the genitals; jaihvya — and the tongue; kārpaṇyāt — because of a wretched or miserly condition; gṛha-pālāyate — he becomes exactly like a household dog; janaḥ — such a person.

santuṣṭaḥ — ten, kdo je vždy spokojený ve svém nitru; kena — proč; vā — nebo; rājan — ó králi; na — ne; varteta — měl by žít (šťastně); api — dokonce; vāriṇā — z vody; aupasthya — kvůli genitáliím; jaihvya — a jazyku; kārpaṇyāt — z ubohosti či lakomství; gṛha-pālāyate — chová se jako domácí pes; janaḥ — takový člověk.

Translation

Překlad

My dear King, a self-satisfied person can be happy even with only drinking water. However, one who is driven by the senses, especially by the tongue and genitals, must accept the position of a household dog to satisfy his senses.

Můj milý králi, člověk spokojený ve svém nitru může být šťastný, i když pouze pije vodu. Pokud je však někdo hnán svými smysly, zvláště jazykem a genitáliemi, musí k jejich uspokojení přijmout úlohu domácího psa.

Purport

Význam

According to the śāstras, a brāhmaṇa, or a cultured person in Kṛṣṇa consciousness, will not enter anyone’s service to maintain body and soul together, and especially not for satisfaction of the senses. A true brāhmaṇa is always satisfied. Even if he has nothing to eat, he can drink a little water and be satisfied. This is only a matter of practice. Unfortunately, however, no one is educated in how to be satisfied in self-realization. As explained above, a devotee is always satisfied because he feels the presence of the Supersoul within his heart and thinks of Him twenty-four hours a day. That is real satisfaction. A devotee is never driven by the dictations of the tongue and genitals, and thus he is never victimized by the laws of material nature.

Śāstry uvádějí, že brāhmaṇa či kulturní osoba vědomá si Kṛṣṇy nevstoupí do ničích služeb kvůli obživě, a už vůbec ne s cílem uspokojovat smysly. Pravý brāhmaṇa je vždy spokojený. I když nemá co jíst, může se napít vody, a to ho uspokojí. Je to jen otázka praxe. Nyní však bohužel není nikdo vychováván ke spokojenosti plynoucí ze seberealizace. Jak bylo vysvětleno dříve, oddaný je vždy spokojený, protože cítí přítomnost Nadduše ve svém srdci a myslí na Ni dvacet čtyři hodin denně. To je skutečná spokojenost. Oddaný nikdy nepodléhá jazyku a genitáliím, a proto se nikdy nestává obětí zákonů hmotné přírody.