Text 11

Sloka 11

Devanagari

Dévanágarí

तस्माद्दैवोपपन्नेन मुन्यन्नेनापि धर्मवित् ।
सन्तुष्टोऽहरह: कुर्यान्नित्यनैमित्तिकी: क्रिया: ॥ ११ ॥

Text

Verš

tasmād daivopapannena
muny-annenāpi dharmavit
santuṣṭo ’har ahaḥ kuryān
nitya-naimittikīḥ kriyāḥ

Synonyms

Synonyma

tasmāt — therefore; daiva-upapannena — obtainable very easily by the grace of the Lord; muni-annena — with food (prepared in ghee and offered to the Supreme Lord); api — indeed; dharma-vit — one who is actually advanced in religious principles; santuṣṭaḥ — very happily; ahaḥ ahaḥ — day after day; kuryāt — one should perform; nitya-naimittikīḥ — regular and occasional; kriyāḥ — duties.

tasmāt — proto; daiva-upapannena — které lze snadno získat milostí Pána; muni-annena — s jídlem (připraveným na ghí a obětovaným Nejvyššímu Pánu); api — skutečně; dharma-vit — ten, kdo je skutečně znalý náboženských zásad; santuṣṭaḥ — velmi šťastně; ahaḥ ahaḥ — den za dnem; kuryāt — má vykonávat; nitya-naimittikīḥ — pravidelné a příležitostné; kriyāḥ — povinnosti.

Translation

Překlad

Therefore, day by day, one who is actually aware of religious principles and is not heinously envious of poor animals should happily perform daily sacrifices and those for certain occasions with whatever food is available easily by the grace of the Lord.

Ten, kdo si je skutečně vědom náboženských zásad a není ohavně krutý k nebohým zvířatům, má tedy den za dnem šťastně konat pravidelné i příležitostné oběti s jídlem, jež snadno získá milostí Pána.

Purport

Význam

The word dharmavit, meaning “one who knows the actual purpose of religion,” is very significant. As explained in Bhagavad-gītā (18.66), sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja: becoming Kṛṣṇa conscious is the topmost stage in understanding of religious principles. One who reaches this stage performs the arcanā process in devotional service. Anyone, whether a gṛhastha or a sannyāsī, can keep small Deities of the Lord suitably packed or, if possible, installed, and thus worship the Deities of Rādhā-Kṛṣṇa, Sītā-Rāma, Lakṣmī-Nārāyaṇa, Lord Jagannātha or Śrī Caitanya Mahāprabhu by offering food prepared in ghee and then offering the sanctified prasāda to the forefathers, demigods and other living entities as a matter of routine daily work. All the centers of our Kṛṣṇa consciousness movement have Deity worship programs very nicely going on in which food is offered to the Deity and distributed to the first-class brāhmaṇas and Vaiṣṇavas and even to the people in general. This performance of sacrifice brings complete satisfaction. The members of the Kṛṣṇa consciousness movement engage daily in such transcendental activities. Thus in our Kṛṣṇa consciousness movement there is no question at all of killing animals.

Velice důležité je slovo dharmavit, které znamená “ten, kdo zná skutečný smysl náboženství”. Bhagavad-gītā (18.66) vysvětluje: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja — být si vědom Kṛṣṇy je nejvyšším stupněm v porozumění náboženským zásadám. Ten, kdo této úrovně dosáhne, vykonává oddanou službu formou arcany. Každý, ať už gṛhastha nebo sannyāsī, může mít vhodně uložená — nebo, je-li to možné, uvedená na oltář — Božstva Rādhā-Kṛṣṇy, Sītā-Rāmy, Lakṣmī-Nārāyaṇa, Pána Jagannātha nebo Śrī Caitanyi Mahāprabhua a každý den Je uctívat obětováním jídla připraveného na ghí, po němž předloží posvěcené prasādam předkům, polobohům a ostatním živým bytostem. Ve všech střediscích hnutí pro vědomí Kṛṣṇy probíhá řádné uctívání Božstev, při kterém se Božstvu obětuje jídlo, a to se potom rozdává prvotřídním brāhmaṇům, vaiṣṇavům i ostatním lidem. Takové konání oběti přináší naprosté uspokojení a členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se těmto transcendentálním činnostem věnují každý den. Zabíjení zvířat je tedy v našem hnutí nemyslitelné.