Skip to main content

Texts 3-4

Sloka 3-4

Devanagari

Dévanágarí

श‍ृण्वन्भगवतोऽभीक्ष्णमवतारकथामृतम् ।
श्रद्दधानो यथाकालमुपशान्तजनावृत: ॥ ३ ॥
सत्सङ्गाच्छनकै: सङ्गमात्मजायात्मजादिषु ।
विमुञ्चेन्मुच्यमानेषु स्वयं स्वप्नवदुत्थित: ॥ ४ ॥

Text

Verš

śṛṇvan bhagavato ’bhīkṣṇam
avatāra-kathāmṛtam
śraddadhāno yathā-kālam
upaśānta-janāvṛtaḥ
śṛṇvan bhagavato ’bhīkṣṇam
avatāra-kathāmṛtam
śraddadhāno yathā-kālam
upaśānta-janāvṛtaḥ
sat-saṅgāc chanakaiḥ saṅgam
ātma-jāyātmajādiṣu
vimuñcen mucyamāneṣu
svayaṁ svapnavad utthitaḥ
sat-saṅgāc chanakaiḥ saṅgam
ātma-jāyātmajādiṣu
vimuñcen mucyamāneṣu
svayaṁ svapnavad utthitaḥ

Synonyms

Synonyma

śṛṇvan — hearing; bhagavataḥ — of the Lord; abhīkṣṇam — always; avatāra — of the incarnations; kathā — narrations; amṛtam — the nectar; śraddadhānaḥ — being very faithful in hearing about the Supreme Personality of Godhead; yathā-kālam — according to time (generally a gṛhastha can find time in the evening or in the afternoon); upaśānta — completely relieved of material activities; jana — by persons; āvṛtaḥ — being surrounded; sat-saṅgāt — from such good association; śanakaiḥ — gradually; saṅgam — association; ātma — in the body; jāyā — wife; ātma-ja-ādiṣu — as well as in children; vimuñcet — one should get free from the attachment for such association; mucyamāneṣu — being severed (from him); svayam — personally; svapna-vat — like a dream; utthitaḥ — awakened.

śṛṇvan — naslouchající; bhagavataḥ — Pána; abhīkṣṇam — neustále; avatāra — inkarnací; kathā — vyprávění; amṛtam — nektar; śraddadhānaḥ — s velkou vírou v naslouchání o Nejvyšší Osobnosti Božství; yathā-kālam — podle času (gṛhastha si obvykle může najít čas večer nebo odpoledne); upaśānta — zcela oproštěnými od hmotných činností; jana — osobami; āvṛtaḥ — obklopený; sat-saṅgāt — díky této dobré společnosti; śanakaiḥ — postupně; saṅgam — společnost; ātma — v těle; jāyā — manželce; ātma-ja-ādiṣu — jakož i v dětech; vimuñcet — má se zbavit připoutanosti k této společnosti; mucyamāneṣu — oddělená (od něho); svayam — osobně; svapna-vat — jako sen; utthitaḥ — probuzený.

Translation

Překlad

A gṛhastha must associate again and again with saintly persons, and with great respect he must hear the nectar of the activities of the Supreme Lord and His incarnations as these activities are described in Śrīmad-Bhāgavatam and other Purāṇas. Thus one should gradually become detached from affection for his wife and children, exactly like a man awakening from a dream.

Gṛhastha se musí opakovaně stýkat se svatými osobami a s velkou úctou naslouchat nektaru činností Nejvyššího Pána a Jeho inkarnací, jak jsou popsány ve Śrīmad-Bhāgavatamu a dalších Purāṇách. Tímto způsobem by se měl postupně odpoutat od citové náklonnosti ke své manželce a dětem, tak jako člověk, který se probouzí ze sna.

Purport

Význam

The Kṛṣṇa consciousness movement has been established to give gṛhasthas all over the world an opportunity to hear Śrīmad-Bhāgavatam and Bhagavad-gītā specifically. The process, as described in many ways, is one of hearing and chanting (śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ). Everyone, especially the gṛhasthas, who are mūḍha-dhī, ignorant about the goal of life, should be given opportunities to hear about Kṛṣṇa. Simply by hearing, by attending lectures in the different centers of the Kṛṣṇa consciousness movement, where topics of Kṛṣṇa from Bhagavad-gītā and Śrīmad-Bhāgavatam are discussed, they will be purified of their sinful inclination for constant indulgence in illicit sex, meat-eating, intoxication and gambling, which have all become prominent in modern days. Thus they can be raised to the status of light. Puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ. Simply by joining the kīrtana — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare — and by hearing about Kṛṣṇa from Bhagavad-gītā, one must be purified, especially if he also takes prasāda. This is all going on in the Kṛṣṇa consciousness movement.

Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy bylo založeno zvláště proto, aby gṛhasthům na celém světě umožnilo naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu a Bhagavad-gītě. Jedná se o proces naslouchání a opěvování, jak je uvedeno na mnoha místech (śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ). Každý — a zvláště gṛhasthové, kteří jsou mūḍha-dhī, neznalí cíle života — má dostat příležitost naslouchat o Kṛṣṇovi. Prostým nasloucháním, účastí na přednáškách v různých střediscích hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, kde se probírají náměty o Kṛṣṇovi z Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu, se lidé očistí od svých hříšných sklonů k neustálému holdování nedovolenému sexu, jedení masa, požívání omamných látek a hazardování, které jsou v moderní době tak rozšířené. Tak mohou dosáhnout osvícení. Puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ; když se člověk jen připojí ke kīrtanu — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare — a naslouchá o Kṛṣṇovi z Bhagavad-gīty, nevyhnutelně se očistí, zvláště když také přijímá prasādam. To vše probíhá v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy.

Another specific description here is śṛṇvan bhagavato ’bhīkṣṇam avatāra-kathāmṛtam. It is not that because one has once finished Bhagavad-gītā he should not hear it again. The word abhīkṣṇam is very important. We should hear again and again. There is no question of stopping: even if one has read these topics many times, he should go on reading again and again because bhagavat-kathā, the words spoken by Kṛṣṇa and spoken by Kṛṣṇa’s devotees about Kṛṣṇa, are amṛtam, nectar. The more one drinks this amṛtam, the more he advances in his eternal life.

Dále je zde konkrétně uvedeno: śṛṇvan bhagavato 'bhīkṣṇam avatāra-kathāmṛtam. Není pravda, že když jednou vyslechneme celou Bhagavad-gītu, již bychom jí neměli naslouchat. Slovo abhīkṣṇam je velice důležité: měli bychom naslouchat opakovaně. Přestat nepřipadá v úvahu; i když jsme již četli tyto náměty mnohokrát, měli bychom je číst i nadále, znovu a znovu, protože bhagavat-kathā, slova vyřčená Kṛṣṇou nebo Kṛṣṇovými oddanými o Kṛṣṇovi, jsou amṛtam, nektar. Čím více člověk pije tento nektar, tím více se blíží ke svému věčnému životu.

The human form of life is meant for liberation, but unfortunately, due to the influence of Kali-yuga, every day the gṛhasthas are working hard like asses. Early in the morning they rise and travel even a hundred miles away to earn bread. Especially in the Western countries, I have seen that people awaken at five o’clock to go to offices and factories to earn their livelihood. People in Calcutta and Bombay also do this every day. They work very hard in the office or factory, and again they spend three or four hours in transportation returning home. Then they retire at ten o’clock and again rise early in the morning to go to their offices and factories. This kind of hard labor is described in the śāstras as the life of pigs and stool-eaters. Nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye: “Of all living entities who have accepted material bodies in this world, one who has been awarded this human form should not work hard day and night simply for sense gratification, which is available even for dogs and hogs that eat stool.” (Bhāg. 5.5.1) One must find some time for hearing Śrīmad-Bhāgavatam and Bhagavad-gītā. This is Vedic culture. One should work eight hours at the most to earn his livelihood, and either in the afternoon or in the evening a householder should associate with devotees to hear about the incarnations of Kṛṣṇa and His activities and thus be gradually liberated from the clutches of māyā. However, instead of finding time to hear about Kṛṣṇa, the householders, after working hard in offices and factories, find time to go to a restaurant or a club where instead of hearing about Kṛṣṇa and His activities they are very much pleased to hear about the political activities of demons and nondevotees and to enjoy sex, wine, women and meat and in this way waste their time. This is not gṛhastha life, but demoniac life. The Kṛṣṇa consciousness movement, however, with its centers all over the world, gives such fallen and condemned persons an opportunity to hear about Kṛṣṇa.

Lidské tělo má být využito k osvobození, ale gṛhasthové bohužel — pod vlivem Kali-yugy — každý den jen dřou jako osli. Časně ráno vstanou a cestují někdy až sto padesát kilometrů daleko, aby si vydělali na chleba. Zvláště v západních zemích jsem viděl, že lidé vstávají v pět hodin ráno, aby se odebrali do kanceláří a továren a vydělávali si na živobytí. Totéž dělají každý den i lidé v Kalkatě a Bombaji. Usilovně pracují v kanceláři nebo továrně a pak znovu tráví tři až čtyři hodiny na cestě domů. Potom se v deset hodin uloží k odpočinku a opět časně ráno vstanou a vydají se do svých kanceláří a továren. Tento druh těžké práce popisují śāstry jako život prasat a těch, kdo žerou výkaly. Nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye — “Ze všech živých bytostí, které v tomto světě přijaly hmotná těla, nemá ta, jíž bylo dáno lidské tělo, ve dne v noci těžce pracovat jen pro smyslový požitek, který je dostupný i pro psy a prasata požírající výkaly.” (Bhāg. 5.5.1) Člověk si musí najít čas k naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu a Bhagavad-gītě. To je védská kultura. Hospodář má pracovat nanejvýš osm hodin, aby si vydělal na živobytí, a buď odpoledne nebo večer se má setkávat s oddanými, aby naslouchal o inkarnacích Kṛṣṇy a Jeho činnostech, a tak se postupně vysvobodil ze zajetí māyi. Skutečnost je však taková, že místo aby si hospodáři nacházeli čas k naslouchání o Kṛṣṇovi, po namáhavé práci v kancelářích a továrnách chodí do restaurace nebo klubu, kde místo o Kṛṣṇovi a Jeho činnostech s velkým potěšením naslouchají o politických činnostech démonů a neoddaných a užívají si žen, sexu, vína a masa a tak marní čas. To není život gṛhasthů, ale démonů. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se svými středisky po celém světě však dává těmto pokleslým a zatraceným osobám příležitost naslouchat o Kṛṣṇovi.

In a dream we form a society of friendship and love, and when we awaken we see that it has ceased to exist. Similarly, one’s gross society, family and love are also a dream, and this dream will be over as soon as one dies. Therefore, whether one is dreaming in a subtle way or a gross way, these dreams are all false and temporary. One’s real business is to understand that one is soul (ahaṁ brahmāsmi) and that his activities should therefore be different. Then one can be happy.

Ve snu si vytváříme společnost plnou přátelství a lásky, ale když se probudíme, vidíme, že přestala existovat. Rovněž fyzická společnost, rodina a láska jsou snem, který skončí, jakmile zemřeme. Všechny tyto sny jsou tedy iluzorní a dočasné, ať už sníme na jemnohmotné či hrubohmotné úrovni. Naším skutečným posláním je pochopit, že jsme duše (ahaṁ brahmāsmi), a že bychom proto měli jednat jinak. Pak budeme moci být šťastní.

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām
brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“One who is transcendentally situated at once realizes the Supreme Brahman and becomes fully joyful. He never laments or desires to have anything; he is equally disposed toward all living entities. In that state he attains pure devotional service unto Me.” (Bg. 18.54) One who is engaged in devotional service can very easily be liberated from the dream of materialistic life.

“Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, okamžitě poznává Nejvyšší Brahman a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. Tehdy dosahuje čisté oddané služby Pánu.” (Bg. 18.54) Ten, kdo se věnuje oddané službě, může být velice snadno vysvobozen ze sna materialistického života.