Text 2

Sloka 2

Devanagari

Dévanágarí

श्रीनारद उवाच
गृहेष्ववस्थितो राजन्क्रिया: कुर्वन्यथोचिता: ।
वासुदेवार्पणं साक्षादुपासीत महामुनीन् ॥ २ ॥

Text

Verš

śrī-nārada uvāca
gṛheṣv avasthito rājan
kriyāḥ kurvan yathocitāḥ
vāsudevārpaṇaṁ sākṣād
upāsīta mahā-munīn

Synonyms

Synonyma

śrī-nāradaḥ uvāca — Śrī Nārada Muni replied; gṛheṣu — at home; avasthitaḥ — staying (a householder generally stays home with his wife and children); rājan — O King; kriyāḥ — activities; kurvan — performing; yathocitāḥ — suitable (as instructed by the guru and śāstra); vāsudeva — unto Lord Vāsudeva; arpaṇam — dedicating; sākṣāt — directly; upāsīta — should worship; mahā-munīn — the great devotees.

śrī-nāradaḥ uvāca — Śrī Nārada Muni odpověděl; gṛheṣu — v domácnosti; avasthitaḥ — zůstávající (hospodář obvykle žije doma se svou manželkou a dětmi); rājan — ó králi; kriyāḥ — činnosti; kurvan — vykonávající; yathocitāḥ — vhodné (podle pokynů gurua a śāster); vāsudeva — Pánu Vāsudevovi; arpaṇam — zasvěcující; sākṣāt — přímo; upāsīta — má uctívat; mahā-munīn — vznešené oddané.

Translation

Překlad

Nārada Muni replied: My dear King, those who stay at home as householders must act to earn their livelihood, and instead of trying to enjoy the results of their work themselves, they should offer these results to Kṛṣṇa, Vāsudeva. How to satisfy Vāsudeva in this life can be perfectly understood through the association of great devotees of the Lord.

Nārada Muni odpověděl: Můj milý králi, ti, kdo žijí doma jako hospodáři, musí vydělávat na své živobytí a místo toho, aby se snažili výsledků své práce sami užívat, mají je obětovat Kṛṣṇovi, Vāsudevovi. Dokonale poznat, jak v tomto životě uspokojit Vāsudeva, lze díky společnosti vznešených oddaných Pána.

Purport

Význam

The format for gṛhastha life should be dedication to the Supreme Personality of Godhead. In Bhagavad-gītā (6.1) it is said:

Život gṛhasthy má být zasvěcen Nejvyšší Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě (6.1) je řečeno:

anāśritaḥ karma-phalaṁ
kāryaṁ karma karoti yaḥ
sa sannyāsī ca yogī ca
na niragnir na cākriyaḥ

“One who is unattached to the fruits of his work and who works as he is obligated is in the renounced order of life, and he is the true mystic, not he who lights no fire and performs no work.” Whether one acts as a brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha or sannyāsī, he must act only for the satisfaction of the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva — Kṛṣṇa, the son of Vasudeva. This should be the principle for everyone’s life. Nārada Muni has already described the principles of life for a brahmacārī, vānaprastha and sannyāsī, and now he is describing how a gṛhastha should live. The basic principle is to satisfy the Supreme Personality of Godhead.

“Ten, kdo nelpí na plodech svého jednání a plní své povinnosti, je pravý sannyāsī a pravý mystik — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.” Ať člověk jedná jako brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha nebo sannyāsī, jeho cílem musí být pouze uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudeva — Kṛṣṇy, syna Vasudeva. To má být zásadou každého. Nārada Muni již popsal principy života brahmacārīna, vānaprasthy a sannyāsīna a nyní popisuje, jak má žít gṛhastha. Základním principem je uspokojovat Nejvyšší Osobnost Božství.

The science of satisfying the Supreme Lord can be learned as described here: sākṣād upāsīta mahā-munīn. The word mahā-munīn refers to great saintly persons or devotees. Saintly persons are generally known as munis, or thoughtful philosophers concerned with transcendental subject matters, and mahā-munīn refers to those who have not only thoroughly studied the goal of life but who are actually engaged in satisfying the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva. These persons are known as devotees. Unless one associates with devotees, one cannot learn the science of vāsudevārpaṇa, or dedicating one’s life to Vāsudeva, Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead.

Vědě o uspokojování Nejvyššího Pána se lze naučit tak, jak je popsáno zde: sākṣād upāsīta mahā-munīn. Slovo mahā-munīn označuje vznešené světce či oddané. Světci jsou obvykle známí jako muniové neboli rozvážní filozofové, kteří se zajímají o transcendentální náměty, a mahā-munīn se vztahuje na ty, kteří nejenže důkladně prostudovali cíl života, ale snaží se uspokojovat Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva. To jsou oddaní. Nikdo se nemůže naučit vědě o tom, jak zasvětit svůj život Vāsudevovi, Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství (vāsudevārpaṇa), aniž by se stýkal s oddanými.

In India the principles of this science were followed strictly. Even fifty years ago, I saw that in the villages of Bengal and the suburbs of Calcutta, people engaged in hearing Śrīmad-Bhāgavatam daily when all their activities ended, or at least in the evening before going to bed. Everyone would hear the Bhāgavatam. Bhāgavata classes were held in every village, and thus people had the advantage of hearing Śrīmad-Bhāgavatam, which describes everything about the aim of life — liberation or salvation. This will be clearly explained in the next verses.

V Indii se lidé zásadami této vědy striktně řídili. Ještě před padesáti lety jsem viděl, že v bengálských vesnicích a na předměstích Kalkaty se každý den po práci — nebo alespoň večer, než šli spát — věnovali naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu. Každý poslouchal Bhāgavatam. Přednášky se konaly v každé vesnici, a tak lidé měli možnost naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu, jenž zevrubně popisuje cíl života — osvobození. To bude jasně vysvětleno v dalších verších.