Text 1
Sloka 1
Devanagari
Dévanágarí
गृहस्थ एतां पदवीं विधिना येन चाञ्जसा ।
यायाद्देवऋषे ब्रूहि मादृशो गृहमूढधी: ॥ १ ॥
Text
Verš
gṛhastha etāṁ padavīṁ
vidhinā yena cāñjasā
yāyād deva-ṛṣe brūhi
mādṛśo gṛha-mūḍha-dhīḥ
gṛhastha etāṁ padavīṁ
vidhinā yena cāñjasā
yāyād deva-ṛṣe brūhi
mādṛśo gṛha-mūḍha-dhīḥ
Synonyms
Synonyma
śrī-yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Yudhiṣṭhira Mahārāja said; gṛhasthaḥ — a person living with his family; etām — this (the process mentioned in the previous chapter); padavīm — position of liberation; vidhinā — according to the instructions of Vedic scripture; yena — by which; ca — also; añjasā — easily; yāyāt — may get; deva-ṛṣe — O great sage among the demigods; brūhi — kindly explain; mādṛśaḥ — such as me; gṛha-mūḍha-dhīḥ — completely ignorant of the goal of life.
śrī-yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Yudhiṣṭhira Mahārāja řekl; gṛhasthaḥ — ten, kdo žije se svou rodinou; etām — toto (proces uvedený v minulé kapitole); padavīm — osvobození; vidhinā — podle pokynů védských písem; yena — čím; ca — také; añjasā — snadno; yāyāt — může získat; deva-ṛṣe — ó velký mudrci mezi polobohy; brūhi — prosím vysvětli; mādṛśaḥ — jako jsem já; gṛha-mūḍha-dhīḥ — naprosto neznalý cíle života.
Translation
Překlad
Mahārāja Yudhiṣṭhira inquired from Nārada Muni: O my lord, O great sage, kindly explain how we who are staying at home without knowledge of the goal of life may also easily attain liberation, according to the instructions of the Vedas.
Mahārāja Yudhiṣṭhira požádal Nāradu Muniho: Ó můj pane, velký mudrci, vysvětli prosím, jak my, kteří zůstáváme doma bez poznání o cíli života, můžeme podle pokynů Véd také snadno dosáhnout osvobození.
Purport
Význam
In the previous chapters the great sage Nārada has explained how a brahmacārī, a vānaprastha and a sannyāsī should act. He first explained the dealings of a brahmacārī, vānaprastha and sannyāsī because these three āśramas, or statuses of life, are extremely important for fulfillment of the goal of life. One should note that in the brahmacārī-āśrama, vānaprastha-āśrama and sannyāsa-āśrama there is no scope for sex life, whereas sex is allowed in gṛhastha life under regulations. Nārada Muni, therefore, first described brahmacarya, vānaprastha and sannyāsa because he wanted to stress that sex is not at all necessary, although one who absolutely requires it is allowed to enter gṛhastha life, or household life, which is also regulated by the śāstras and guru. Yudhiṣṭhira Mahārāja could understand all this. Therefore, as a gṛhastha, he presented himself as gṛha-mūḍha-dhīḥ, one who is completely ignorant of the goal of life. A person who remains a householder in family life is certainly ignorant of life’s goal; he is not very much advanced in intelligence. As soon as possible, one should give up his so-called comfortable life at home and prepare to undergo austerity, or tapasya. Tapo divyaṁ putrakā. According to the instructions given by Ṛṣabhadeva to His sons, we should not create a so-called comfortable situation, but must prepare to undergo austerity. This is how a human being should actually live to fulfill life’s ultimate goal.
V minulých kapitolách vysvětlil velký mudrc Nārada, jak má jednat brahmacārī, vānaprastha a sannyāsī. Nejprve mluvil o jejich jednání, neboť tyto tři životní stavy (āśramy) jsou nesmírně důležité pro dosažení cíle života. Je třeba si všimnout toho, že v brahmacārī-āśramu, vānaprastha-āśramu a sannyāsa-āśramu je zakázán pohlavní život, zatímco gṛhastha má usměrněný sex dovolen. Nārada Muni tedy nejprve popsal stavy brahmacarya, vānaprastha a sannyāsa, jelikož chtěl zdůraznit, že sex není vůbec nezbytný, třebaže ten, kdo ho nevyhnutelně potřebuje, se může stát gṛhasthou neboli hospodářem, rovněž podle usměrnění śāster a gurua. Yudhiṣṭhira Mahārāja to vše chápal. Jelikož byl sám gṛhasthou, vystupoval jako gṛha-mūḍha-dhīḥ — ten, kdo neví zhola nic o cíli života. Ten, kdo zůstane žít jako hospodář se svou rodinou, nezná životní cíl a nemá příliš rozvinutou inteligenci. Člověk by se měl, hned jak je to možné, vzdát svého takzvaného pohodlného rodinného života a připravit se na askezi, tapasyu. Tapo divyaṁ putrakā — podle pokynů, které dal Ṛṣabhadeva svým synům, bychom si neměli vytvářet takzvané pohodlí, ale připravovat se na podstupování askeze. To je způsob, jak má člověk žít, aby dosáhl konečného cíle života.