Text 9

Sloka 9

Devanagari

Dévanágarí

न यतेराश्रम: प्रायो धर्महेतुर्महात्मन: ।
शान्तस्य समचित्तस्य बिभृयादुत वा त्यजेत् ॥ ९ ॥

Text

Verš

na yater āśramaḥ prāyo
dharma-hetur mahātmanaḥ
śāntasya sama-cittasya
bibhṛyād uta vā tyajet

Synonyms

Synonyma

na — not; yateḥ — of the sannyāsī; āśramaḥ — the symbolic dress (with daṇḍa and kamaṇḍalu); prāyaḥ — almost always; dharma-hetuḥ — the cause of advancement in spiritual life; mahā-ātmanaḥ — who is factually exalted and advanced; śāntasya — who is peaceful; sama-cittasya — who has attained the stage of being equipoised; bibhṛyāt — one may accept (such symbolic signs); uta — indeed; vā — or; tyajet — one may give up.

na — ne; yateḥ — sannyāsīna; āśramaḥ — charakteristický oděv (s daṇḍou a kamaṇḍalu); prāyaḥ — téměř vždy; dharma-hetuḥ — příčina pokroku v duchovním životě; mahā-ātmanaḥ — ten, kdo je skutečně vznešený a pokročilý; śāntasya — kdo je klidný; sama-cittasya — kdo dosáhl stavu vyrovnanosti; bibhṛyāt — může přijmout (takové charakteristické znaky); uta — zajisté; vā — nebo; tyajet — může se zříci.

Translation

Překlad

A peaceful, equipoised person who is factually advanced in spiritual consciousness does not need to accept the symbols of a sannyāsī, such as the tridaṇḍa and kamaṇḍalu. According to necessity, he may sometimes accept those symbols and sometimes reject them.

Klidná, vyrovnaná osoba, která je skutečně pokročilá v rozvíjení duchovního vědomí, nemusí přijímat symboly sannyāsīna, jako je tridaṇḍa a kamaṇḍalu. Podle potřeby je může někdy přijmout a jindy odmítnout.

Purport

Význam

There are four stages of the renounced order of life — kuṭīcaka, bahūdaka, parivrājakācārya and paramahaṁsa. Herein, Śrīmad-Bhāgavatam considers the paramahaṁsas among the sannyāsīs. The Māyāvādī impersonalist sannyāsīs cannot attain the paramahaṁsa stage. This is because of their impersonal conception of the Absolute Truth. Brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate. The Absolute Truth is perceived in three stages, of which bhagavān, or realization of the Supreme Personality of Godhead, is meant for the paramahaṁsas. Indeed, Śrīmad-Bhāgavatam itself is meant for the paramahaṁsas (paramo nirmatsarāṇāṁ satām). Unless one is in the paramahaṁsa stage, he is not eligible to understand the Śrīmad-Bhāgavatam. For paramahaṁsas, or sannyāsīs in the Vaiṣṇava order, preaching is the first duty. To preach, such sannyāsīs may accept the symbols of sannyāsa, such as the daṇḍa and kamaṇḍalu, or sometimes they may not. Generally the Vaiṣṇava sannyāsīs, being paramahaṁsas, are automatically called bābājīs, and they do not carry a kamaṇḍalu or daṇḍa. Such a sannyāsī is free to accept or reject the marks of sannyāsa. His only thought is “Where is there an opportunity to spread Kṛṣṇa consciousness?” Sometimes the Kṛṣṇa consciousness movement sends its representative sannyāsīs to foreign countries where the daṇḍa and kamaṇḍalu are not very much appreciated. We send our preachers in ordinary dress to introduce our books and philosophy. Our only concern is to attract people to Kṛṣṇa consciousness. We may do this in the dress of sannyāsīs or in the regular dress of gentlemen. Our only concern is to spread interest in Kṛṣṇa consciousness.

Existují čtyři stupně stavu odříkání — kuṭīcaka, bahūdaka, parivrājakācārya a paramahaṁsa. Zde Śrīmad-Bhāgavatam pojednává o sannyāsīnech na úrovni paramahaṁsů. Māyāvādští sannyāsīni, impersonalisté, nemohou stupně paramahaṁsa dosáhnout. Důvodem je jejich neosobní pojetí Absolutní Pravdy. Brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate—Absolutní Pravdu lze vnímat na třech úrovních, z nichž je poznání Nejvyšší Osobnosti Božství (bhagavān) určeno paramahaṁsům. Samotný Śrīmad-Bhāgavatam je pro paramahaṁsy (paramo nirmatsarāṇāṁ satām). Ten, kdo není na úrovni paramahaṁsy, není způsobilý Śrīmad-Bhāgavatamu porozumět. Prvořadou povinností paramahaṁsů neboli vaišnavských sannyāsīnů je kázat. Za účelem kázání mohou někdy přijímat symboly sannyāsu, jako je daṇḍa a kamaṇḍalu, a jindy nemusí. Vaišnavští sannyāsīni jsou jakožto paramahaṁsové obvykle nazýváni babājī a kamaṇḍalu ani daṇḍu nenosí. Takový sannyāsī si může vybrat, zda znaky sannyāsu přijme či odmítne. Jeho jedinou myšlenkou je: “Kde je nějaká příležitost k šíření vědomí Kṛṣṇy?” Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy někdy posílá své sannyāsīny do cizích zemí, kde daṇḍa a kamaṇḍalu nejsou příliš uznávány. Posíláme tedy kazatele, aby představovali naše knihy a filozofii v šatech, které se tam nosí. Naším výlučným zájmem je přivést lidi k vědomí Kṛṣṇy. To je možné v oděvech sannyāsīnů i v šatech západního stylu. Máme jedinou starost: šířit zájem o vědomí Kṛṣṇy.