Text 7

Sloka 7

Devanagari

Dévanágarí

नासच्छास्त्रेषु सज्जेत नोपजीवेत जीविकाम् ।
वादवादांस्त्यजेत्तर्कान्पक्षं कंच न संश्रयेत् ॥ ७ ॥

Text

Verš

nāsac-chāstreṣu sajjeta
nopajīveta jīvikām
vāda-vādāṁs tyajet tarkān
pakṣaṁ kaṁca na saṁśrayet

Synonyms

Synonyma

na — not; asat-śāstreṣu — literature like newspapers, novels, dramas and fiction; sajjeta — one should be attached or should indulge in reading; na — nor; upajīveta — one should try to live; jīvikām — upon some professional literary career; vāda-vādān — unnecessary arguments on different aspects of philosophy; tyajet — one should give up; tarkān — arguments and counterarguments; pakṣam — faction; kaṁca — any; na — not; saṁśrayet — should take shelter of.

na — ne; asat-śāstreṣu — na literatuře, jako jsou noviny, romány, divadelní hry a povídky; sajjeta — má lpět či číst; na — ne; upajīveta — má se snažit žít; jīvikām — z literatury jako profese; vāda-vādān — zbytečné polemiky o různých aspektech filozofie; tyajet — má si odepřít; tarkān — argumenty a protiargumenty; pakṣam — k politické frakci; kaṁca — jakékoliv; na — ne; saṁśrayet — má se uchýlit.

Translation

Překlad

Literature that is a useless waste of time — in other words, literature without spiritual benefit — should be rejected. One should not become a professional teacher as a means of earning one’s livelihood, nor should one indulge in arguments and counterarguments. Nor should one take shelter of any cause or faction.

Literaturu, která je zbytečnou ztrátou času (která nepřináší duchovní prospěch), je třeba odmítnout. Člověk by si neměl zaopatřovat obživu tak, že se stane učitelem z povolání, a nemá se ani pohroužit do argumentů a protiargumentů. Neměl by rovněž podporovat nějakou politickou frakci či spor.

Purport

Význam

A person desiring to advance in spiritual understanding should be extremely careful to avoid reading ordinary literature. The world is full of ordinary literature that creates unnecessary agitation in the mind. Such literature, including newspapers, dramas, novels and magazines, is factually not meant for advancement in spiritual knowledge. Indeed, it has been described as a place of enjoyment for crows (tad vāyasaṁ tīrtham). Anyone advancing in spiritual knowledge must reject such literature. Furthermore, one should not concern oneself with the conclusions of various logicians or philosophers. Of course, those who preach sometimes need to argue with the contentions of opponents, but as much as possible one should avoid an argumentative attitude. In this connection, Śrīla Madhvācārya says:

Ten, kdo chce dosáhnout pokroku v duchovním porozumění, by se měl vyvarovat čtení světské literatury. Svět je plný obyčejné literatury, která jen rozrušuje mysl. Noviny, divadelní hry, romány, časopisy a podobně nejsou určeny k rozvoji duchovního poznání — byly naopak popsány jako místa, kde vyhledávají požitek vrány (tad vāyasaṁ tīrtham). Ten, kdo rozvíjí duchovní poznání, musí takovou literaturu odmítnout. Dále se nemá nechat ovlivnit závěry různých logiků a filozofů. Ti, kdo káží, samozřejmě někdy musí čelit výrokům oponentů, ale svárlivému postoji je třeba se co nejvíce vyhýbat. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti říká:

aprayojana-pakṣaṁ na saṁśrayet

nāprayojana-pakṣī syān
na vṛthā śiṣya-bandha-kṛt
na codāsīnaḥ śāstrāṇi
na viruddhāni cābhyaset

na vyākhyayopajīveta
na niṣiddhān samācaret
evam-bhūto yatir yāti
tad-eka-śaraṇo harim

“There is no need to take shelter of unnecessary literature or concern oneself with many so-called philosophers and thinkers who are useless for spiritual advancement. Nor should one accept a disciple for the sake of fashion or popularity. One should be callous to these so-called śāstras, neither opposing nor favoring them, and one should not earn one’s livelihood by taking money for explaining śāstra. A sannyāsī must always be neutral and seek the means to advance in spiritual life, taking full shelter under the lotus feet of the Lord.”

“Není třeba se uchylovat ke zbytečné literatuře nebo se zaobírat mnoha takzvanými filozofy a mysliteli, kteří nepřispívají k duchovnímu pokroku. Také není správné přijímat žáka pod vlivem módy či kvůli popularitě. K takzvaným śāstrám by člověk měl být netečný — nestavět se proti nim ani je nepodporovat. Také se nemá živit vysvětlováním písem. Sannyāsī musí být vždy nestranný, zcela se odevzdávat u lotosových nohou Pána a vyhledávat způsoby, jak dělat pokroky v duchovním životě.”