Text 23

Sloka 23

Devanagari

Dévanágarí

तथापि ब्रूमहे प्रश्नांस्तव राजन्यथाश्रुतम् ।
सम्भाषणीयो हि भवानात्मन: शुद्धिमिच्छता ॥ २३ ॥

Text

Verš

tathāpi brūmahe praśnāṁs
tava rājan yathā-śrutam
sambhāṣaṇīyo hi bhavān
ātmanaḥ śuddhim icchatā

Synonyms

Synonyma

tathāpi — still; brūmahe — I shall answer; praśnān — all the questions; tava — your; rājan — O King; yathā-śrutam — as I have learned by hearing from the authorities; sambhāṣaṇīyaḥ — fit for being addressed; hi — indeed; bhavān — you; ātmanaḥ — of the self; śuddhim — purification; icchatā — by one who desires.

tathāpi — přesto; brūmahe — zodpovím; praśnān — všechny otázky; tava — tvoje; rājan — ó králi; yathā-śrutam — jak jsem se naučil nasloucháním autoritám; sambhāṣaṇīyaḥ — hodný oslovení; hi — ovšem; bhavān — ty; ātmanaḥ — vlastního já; śuddhim — očištění; icchatā — tím, kdo touží po.

Translation

Překlad

My dear King, although you know everything, you have posed some questions, which I shall try to answer according to what I have learned by hearing from authorities. I cannot remain silent in this regard, for a personality like you is just fit to be spoken to by one who desires self-purification.

Můj milý králi, přestože víš vše, položil jsi mi několik otázek. Pokusím se na ně odpovědět podle toho, co jsem se naučil nasloucháním autoritám. Nemohu dále mlčet, neboť osobnost jako ty je přesně tím, ke komu by měl hovořit člověk, který se chce očistit.

Purport

Význam

A saintly person doesn’t wish to speak to anyone and everyone, and he is therefore grave and silent. Generally a common man does not need to be advised. Unless one is prepared to take instructions, it is said that a saintly person should not address him, although sometimes, because of great kindness, a saintly person speaks to ordinary men. As for Prahlāda Mahārāja, however, since he was not a common, ordinary man, whatever questions he posed would have to be answered, even by a great and exalted personality. Therefore the saintly brāhmaṇa did not remain silent, but began to answer. These answers, however, were not concocted by him. This is indicated by the words yathā-śrutam, meaning “as I have heard from the authorities.” In the paramparā system, when the questions are bona fide the answers are bona fide. No one should attempt to create or manufacture answers. One must refer to the śāstras and give answers according to Vedic understanding. The words yathā-śrutam refer to Vedic knowledge. The Vedas are known as śruti because this knowledge is received from authorities. The statements of the Vedas are known as śruti-pramāṇa. One should quote evidence from the śruti — the Vedas or Vedic literature — and then one’s statements will be correct. Otherwise one’s words will proceed from mental concoction.

Světec nechce hovořit s kýmkoliv, a proto je vážný a mlčí. Obyčejnému člověku obvykle není zapotřebí radit. Je řečeno, že světec nemá kázat tomu, kdo není připravený jeho pokyny přijmout. Někdy ovšem světec ze své velké laskavosti promlouvá i k obyčejným lidem. Prahlāda Mahārāja však nebyl obyčejný člověk, a na jeho otázky proto musí odpovědět i velká, vznešená osobnost. Svatý brāhmaṇa tedy přerušil mlčení a začal odpovídat. Své odpovědi si však nevymyslel. To vyjadřují slova yathā-śrutam, “jak jsem vyslechl od autorit”. V systému zvaném paramparā je zaručeno, že správné otázky se dočkají správných odpovědí. Nikdo by se neměl snažit vytvářet či vymýšlet si vlastní odpovědi. Je třeba se odkazovat na śāstry a odpovídat podle védských závěrů. Slova yathā-śrutam se vztahují na védské poznání. Védy jsou známé pod jménem śruti, jelikož toto poznání přichází od autorit. Výroky Véd se nazývají śruti-pramāṇa. Své výroky bychom měli dokládat citáty ze śruti — Véd či védské literatury. Pak budou správné. V jiném případě budou naše slova jen výplodem mysli.