Skip to main content

Text 2

Sloka 2

Devanagari

Dévanágarí

श्रीयुधिष्ठिर उवाच
भगवन् श्रोतुमिच्छामि नृणां धर्मं सनातनम् ।
वर्णाश्रमाचारयुतं यत्पुमान्विन्दते परम् ॥ २ ॥

Text

Verš

śrī-yudhiṣṭhira uvāca
bhagavan śrotum icchāmi
nṛṇāṁ dharmaṁ sanātanam
varṇāśramācāra-yutaṁ
yat pumān vindate param
śrī-yudhiṣṭhira uvāca
bhagavan śrotum icchāmi
nṛṇāṁ dharmaṁ sanātanam
varṇāśramācāra-yutaṁ
yat pumān vindate param

Synonyms

Synonyma

śrī-yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Mahārāja Yudhiṣṭhira inquired; bhagavan — O my lord; śrotum — to hear; icchāmi — I wish; nṛṇām — of human society; dharmam — the occupational duties; sanātanam — common and eternal (for everyone); varṇa-āśrama-ācāra-yutam — based on the principles of the four divisions of society and the four divisions of spiritual advancement; yat — from which; pumān — the people in general; vindate — can enjoy very peacefully; param — the supreme knowledge (by which one can attain devotional service).

śrī-yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Mahārāja Yudhiṣṭhira se otázal; bhagavan — ó můj pane; śrotum — slyšet; icchāmi — přeji si; nṛṇām — lidstva; dharmam — povinnosti týkající se zaměstnání; sanātanam — obecné a věčné (pro každého); varṇa-āśrama-ācāra-yutam — založené na zásadách čtyř společenských tříd a čtyř stavů duchovního rozvoje; yat — díky kterým; pumān — všichni lidé; vindate — mohou se nerušeně těšit; param — svrchované poznání (umožňující dosáhnout oddané služby).

Translation

Překlad

Mahārāja Yudhiṣṭhira said: My dear lord, I wish to hear from you about the principles of religion by which one can attain the ultimate goal of life — devotional service. I wish to hear about the general occupational duties of human society and the system of social and spiritual advancement known as varṇāśrama-dharma.

Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl: Můj drahý pane, rád bych tě slyšel hovořit o náboženských zásadách, které umožňují dosáhnout konečného cíle života — oddané služby. Chtěl bych se dozvědět o všeobecných předepsaných povinnostech lidstva a také o systému, který se zaměřuje na společenský a duchovní rozvoj a nazývá se varṇāśrama-dharma.

Purport

Význam

Sanātana-dharma means devotional service. The word sanātana refers to that which is eternal, which does not change but continues in all circumstances. We have several times explained what the eternal occupational duty of the living being is. Indeed, it has been explained by Śrī Caitanya Mahāprabhu. Jīvera ‘svarūpa’ hayakṛṣṇera ‘nitya-dāsa’: the real occupational duty of the living entity is to serve the Supreme Personality of Godhead. Even if one prefers to deviate from this principle he remains a servant because that is his eternal position; but one serves māyā, the illusory, material energy. The Kṛṣṇa consciousness movement, therefore, is an attempt to guide human society to serving the Personality of Godhead instead of serving the material world with no real profit. Our actual experience is that every man, animal, bird and beast — indeed, every living entity — is engaged in rendering service. Even though one’s body or one’s superficial religion may change, every living entity is always engaged in the service of someone. Therefore, the mentality of service is called the eternal occupational duty. This eternal occupational duty can be organized through the institution of varṇāśrama, in which there are four varṇas (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra) and four āśramas (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa). Thus, Yudhiṣṭhira Mahārāja inquired from Nārada Muni about the principles of sanātana-dharma for the benefit of human society.

Sanātana-dharma znamená oddaná služba. Slovo sanātana označuje to, co je věčné a za žádných okolností se nemění. Již několikrát jsme vyložili, co je věčným zaměstnáním živé bytosti. Śrī Caitanya Mahāprabhu prohlásil: jīvera ’svarūpa' haya—kṛṣṇera ’nitya-dāsa' — skutečnou povinností živé bytosti je sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství. Dokonce i ten, kdo se rozhodne od tohoto principu odvrátit, zůstává služebníkem, protože to je jeho věčné postavení; potom je však služebníkem māyi, matoucí hmotné energie. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy tedy představuje pokus vést lidskou společnost k tomu, aby místo služby hmotnému světu, která nepřináší skutečný prospěch, sloužila Osobnosti Božství. Máme zkušenost, že každý člověk, zvíře či pták — každá živá bytost — neustále slouží. Těla se mění a je možné změnit i formální náboženství, ale přesto každá živá bytost vždy někomu prokazuje službu. Služba je tedy věčná povinnost. Její plnění lze zajistit prostřednictvím zřízení zvaného varṇāśrama, které zahrnuje čtyři varṇy (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a čtyři āśramy (brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa). Mahārāja Yudhiṣṭhira se tedy dotazoval Nārady Muniho na zásady sanātana-dharmy v zájmu celé společnosti.