Skip to main content

Texts 18-20

Sloka 18-20

Devanagari

Dévanágarí

ऋतामृताभ्यां जीवेत मृतेन प्रमृतेन वा ।
सत्यानृताभ्यामपि वा न श्ववृत्त्या कदाचन ॥ १८ ॥
ऋतमुञ्छशिलं प्रोक्तममृतं यदयाचितम् ।
मृतं तु नित्ययाच्ञा स्यात्प्रमृतं कर्षणं स्मृतम् ॥ १९ ॥
सत्यानृतं च वाणिज्यं श्ववृत्तिर्नीचसेवनम् ।
वर्जयेत्तां सदा विप्रो राजन्यश्च जुगुप्सिताम् ।
सर्ववेदमयो विप्र: सर्वदेवमयो नृप: ॥ २० ॥

Text

Verš

ṛtāmṛtābhyāṁ jīveta
mṛtena pramṛtena vā
satyānṛtābhyām api vā
na śva-vṛttyā kadācana
ṛtāmṛtābhyāṁ jīveta
mṛtena pramṛtena vā
satyānṛtābhyām api vā
na śva-vṛttyā kadācana
ṛtam uñchaśilaṁ proktam
amṛtaṁ yad ayācitam
mṛtaṁ tu nitya-yācñā syāt
pramṛtaṁ karṣaṇaṁ smṛtam
ṛtam uñchaśilaṁ proktam
amṛtaṁ yad ayācitam
mṛtaṁ tu nitya-yācñā syāt
pramṛtaṁ karṣaṇaṁ smṛtam
satyānṛtaṁ ca vāṇijyaṁ
śva-vṛttir nīca-sevanam
varjayet tāṁ sadā vipro
rājanyaś ca jugupsitām
sarva-vedamayo vipraḥ
sarva-devamayo nṛpaḥ
satyānṛtaṁ ca vāṇijyaṁ
śva-vṛttir nīca-sevanam
varjayet tāṁ sadā vipro
rājanyaś ca jugupsitām
sarva-vedamayo vipraḥ
sarva-devamayo nṛpaḥ

Synonyms

Synonyma

ṛta-amṛtābhyām — of the means of livelihood known as ṛta and amṛta; jīveta — one may live; mṛtena — by the profession of mṛta; pramṛtena — or by the profession of pramṛta; satyānṛtābhyām api — even by the profession of satyānṛta; — or; na — never; śva-vṛttyā — by the profession of the dogs; kadācana — at any time; ṛtamṛta; uñchaśilam — the livelihood of collecting grains left in the field or marketplace; proktam — it is said; amṛtam — the profession of amṛta; yat — which; ayācitam — obtained without begging from anyone else; mṛtam — the profession of mṛta; tu — but; nitya-yācñā — begging grains every day from the farmers; syāt — should be; pramṛtam — the pramṛta means of livelihood; karṣaṇam — tilling the field; smṛtam — it is so remembered; satyānṛtam — the occupation of satyānṛta; ca — and; vāṇijyam — trade; śva-vṛttiḥ — the occupation of the dogs; nīca-sevanam — the service of low persons (the vaiśyas and śūdras); varjayet — should give up; tām — that (the profession of the dogs); sadā — always; vipraḥ — the brāhmaṇa; rājanyaḥ ca — and the kṣatriya; jugupsitām — very abominable; sarva-veda-mayaḥ — learned in all the Vedic understandings; vipraḥ — the brāhmaṇa; sarva-deva-mayaḥ — the embodiment of all the demigods; nṛpaḥ — the kṣatriya or king.

ṛta-amṛtābhyām — ze zdrojů živobytí zvaných ṛta a amṛta; jīveta — člověk může žít; mṛtena — ze zaměstnání zvaného mṛta; pramṛtena — nebo ze zaměstnání pramṛta; satyānṛtābhyām api — i ze zaměstnání satyānṛta; — nebo; na — nikdy; śva-vṛttyā — činností psů; kadācana — kdykoliv; ṛtam — ṛta; uñchaśilam — živit se sbíráním zrní zanechaného na poli nebo na tržišti; proktam — je řečeno; amṛtam — zaměstnání amṛta; yat — které; ayācitam — získané bez žebrání; mṛtam — zaměstnání mṛta; tu — ale; nitya-yācñā — denně žebrat o zrní u farmářů; syāt — má být; pramṛtam — zdroj živobytí pramṛta; karṣaṇam — obdělávání pole; smṛtam — tak se připomíná; satyānṛtam — zaměstnání satyānṛta; ca — a; vāṇijyam — obchod; śva-vṛttiḥ — činnost psů; nīca-sevanam — služba níže postaveným (vaiśyům a śūdrům); varjayet — má se zříci; tām — té (činnosti psů); sadā — vždy; vipraḥ — brāhmaṇa; rājanyaḥ ca — a kṣatriya; jugupsitām — odporné; sarva-veda-mayaḥ — obeznámený s veškerou védskou moudrostí; vipraḥ — brāhmaṇa; sarva-deva-mayaḥ — ztělesnění všech polobohů; nṛpaḥkṣatriya či král.

Translation

Překlad

In time of emergency, one may accept any of the various types of professions known as ṛta, amṛta, mṛta, pramṛta and satyānṛta, but one should not at any time accept the profession of a dog. The profession of uñchaśila, collecting grains from the field, is called ṛta. Collecting without begging is called amṛta, begging grains is called mṛta, tilling the ground is called pramṛta, and trade is called satyānṛta. Engaging in the service of low-grade persons, however, is called śva-vṛtti, the profession of the dogs. Specifically, brāhmaṇas and kṣatriyas should not engage in the low and abominable service of śūdras. Brāhmaṇas should be well acquainted with all the Vedic knowledge, and kṣatriyas should be well acquainted with the worship of demigods.

Za výjimečných okolností může člověk přijmout kterékoliv ze zaměstnání zvaných ṛta, amṛta, mṛta, pramṛta a satyānṛta, ale nikdy by neměl přijímat činnosti psa. Zaměstnání uñchaśila, sbírání zrní z pole, se nazývá ṛta. Shromažďování bez žebrání se nazývá amṛta, žebrání zrní je mṛta, obdělávání půdy se říká pramṛta a obchod je satyānṛta. Služba nízko postaveným lidem se však nazývá śva-vṛtti, činnost psů. Konkrétně brāhmaṇové a kṣatriyové by neměli přijímat podřadnou a odpornou službu śūdrům. Brāhmaṇové mají být důkladně obeznámeni s veškerou védskou moudrostí a kṣatriyové s uctíváním polobohů.

Purport

Význam

As stated in Bhagavad-gītā (4.13), cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ: the four divisions of human society were created by the Supreme Lord according to the three modes of material nature and the work ascribed to them. Formerly, the principle of dividing human society into four sections — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra — was strictly followed, but because of gradual neglect of the varṇāśrama principles, varṇa-saṅkara population developed, and the entire institution has now been lost. In this Age of Kali, practically everyone is a śūdra (kalau śūdra-sambhavāḥ), and finding anyone who is a brāhmaṇa, kṣatriya or vaiśya is very difficult. Although the Kṛṣṇa consciousness movement is a movement of brāhmaṇas and Vaiṣṇavas, it is trying to reestablish the divine varṇāśrama institution, for without this division of society there cannot be peace and prosperity anywhere.

Bhagavad-gītā (4.13) uvádí: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ — čtyři třídy společnosti stvořil Nejvyšší Pán podle tří kvalit hmotné přírody a činností, které jsou s nimi spojeny. Princip dělení společnosti na čtyři skupiny — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra — byl dříve přísně zachováván, ale kvůli postupnému zanedbávání zásad varṇāśrama-dharmy převládlo obyvatelstvo úrovně varṇa-saṅkara a celý systém je zapomenut. V tomto věku Kali je prakticky každý śūdrou (kalau śūdra-sambhavāḥ) a nalézt brāhmaṇu, kṣatriyu či vaiśyu je značně obtížné. I když je hnutí pro vědomí Kṛṣṇy hnutím brāhmaṇů a vaiṣṇavů, snaží se opět nastolit Bohem inspirované zřízení varṇāśramy, neboť bez tohoto rozdělení společnosti nemůže nikde nastat mír ani blahobyt.