Skip to main content

Text 42

Sloka 42

Devanagari

Dévanágarí

एषा ब्रह्मण्यदेवस्य कृष्णस्य च महात्मन: ।
अवतारकथा पुण्या वधो यत्रादिदैत्ययो: ॥ ४२ ॥

Text

Verš

eṣā brahmaṇya-devasya
kṛṣṇasya ca mahātmanaḥ
avatāra-kathā puṇyā
vadho yatrādi-daityayoḥ
eṣā brahmaṇya-devasya
kṛṣṇasya ca mahātmanaḥ
avatāra-kathā puṇyā
vadho yatrādi-daityayoḥ

Synonyms

Synonyma

eṣā — all this; brahmaṇya-devasya — of the Supreme Personality of Godhead, who is worshiped by all brāhmaṇas; kṛṣṇasya — of Kṛṣṇa, the original Supreme Personality of Godhead; ca — also; mahā-ātmanaḥ — the Supersoul; avatāra-kathā — narrations about His incarnations; puṇyā — pious, purifying; vadhaḥ — killing; yatra — wherein; ādi — in the beginning of the millennium; daityayoḥ — of the demons (Hiraṇyākṣa and Hiraṇyakaśipu).

eṣā — všechna tato; brahmaṇya-devasya — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jehož uctívají všichni brāhmaṇové; kṛṣṇasya — Kṛṣṇy, původní Nejvyšší Osobnosti Božství; ca — rovněž; mahā-ātmanaḥ — Nadduše; avatāra-kathā — vyprávění o Jeho inkarnacích; puṇyā — zbožná, očišťující; vadhaḥ — zabití; yatra — v nichž; ādi — na počátku věku; daityayoḥ — démonů (Hiraṇyākṣi a Hiraṇyakaśipua).

Translation

Překlad

In this narration about Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, various expansions or incarnations of the Lord have been described, and the killing of the two demons Hiraṇyākṣa and Hiraṇyakaśipu has also been described.

V tomto vyprávění o Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, byly popsány různé expanze a inkarnace Pána a také zabití dvou démonů, Hiraṇyākṣi a Hiraṇyakaśipua.

Purport

Význam

Avatāras, or incarnations, are expansions of the Supreme Personality of Godhead — Kṛṣṇa, Govinda.

Avatārové neboli inkarnace jsou expanze Nejvyšší Osobnosti Božství — Kṛṣṇy, Govindy.

advaitam acyutam anādim ananta-rūpam
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
advaitam acyutam anādim ananta-rūpam
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“I worship the Supreme Personality of Godhead, Govinda, who is the original person — nondual, infallible, and without beginning. Although He expands into unlimited forms, He is still the original, and although He is the oldest person, He always appears as a fresh youth. Such eternal, blissful and all-knowing forms of the Lord cannot be understood by the academic wisdom of the Vedas, but they are always manifest to pure, unalloyed devotees.” (Brahma-saṁhitā 5.33) The Brahma-saṁhitā describes the avatāras. Indeed, all the avatāras are described in the authentic scriptures. No one can become an avatāra, or incarnation, although this has become fashionable in the Age of Kali. The avatāras are described in the authentic scriptures (śāstras), and therefore before one risks accepting a pretender as an avatāra, one should refer to the śāstras. The śāstras say everywhere that Kṛṣṇa is the original Personality of Godhead and that He has innumerable avatāras, or incarnations. Elsewhere in the Brahma-saṁhitā it is said, rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan: Rāma, Nṛsiṁha, Varāha and many others are consecutive expansions of the Supreme Personality of Godhead. After Kṛṣṇa comes Balarāma, after Balarāma is Saṅkarṣaṇa, then Aniruddha, Pradyumna, Nārāyaṇa and then the puruṣa-avatāras — Mahā-Viṣṇu, Garbhodakaśāyī Viṣṇu and Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. All of them are avatāras.

“Uctívám Nejvyšší Osobnost Božství, Govindu, který je původní osobou — nedvojnou, neselhávající a bez počátku. I když se expanduje do neomezeně mnoha podob, je stále původní, a i když je nejstarší osobou, je vždy svěží a mladý. Tyto věčné, blažené a vševědoucí podoby Pána nelze poznat pomocí akademické moudrosti Véd — jsou však vždy projevené čistým oddaným.” (Brahma-saṁhitā 5.33) Brahma-saṁhitā popisuje avatāry. Všichni avatārové jsou ve skutečnosti popisováni v autentických písmech. Nikdo se nemůže stát avatārem neboli inkarnací, třebaže se to ve věku Kali stalo módou. Avatārové jsou popisováni v autentických písmech (śāstrách), a proto dříve, než se člověk vystaví nebezpečí přijetí nějakého podvodníka za avatāra, měl by se obrátit na śāstry. Śāstry všude uvádějí, že Kṛṣṇa je původní Osobnost Božství a že má nesčetné avatāry neboli inkarnace. Na jiném místě v Brahma-saṁhitě je řečeno: rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan — Rāma, Nṛsiṁha, Varāha a mnozí další jsou po sobě následující expanze Nejvyšší Osobnosti Božství. Po Kṛṣṇovi přichází Balarāma, po Balarāmovi následuje Saṅkarṣaṇa, potom Aniruddha, Pradyumna, Nārāyaṇa a pak puruṣa-avatārové — Mahā-Viṣṇu, Garbhodakaśāyī Viṣṇu a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Ti všichni jsou avatārové.

One must hear about the avatāras. Narrations about such avatāras are called avatāra-kathā, the narrations of Kṛṣṇa’s expansions. Hearing and chanting these narrations is completely pious. Śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ. One who hears and chants can become puṇya, purified of material contamination.

Vyprávění o avatārech se nazývá avatāra-kathā, vyprávění o Kṛṣṇových expanzích, a je třeba mu naslouchat. Poslouchání a přednášení těchto příběhů je dokonale zbožné. Śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ — ten, kdo poslouchá a přednáší, se může stát puṇyou, tím, kdo se zbavil hmotného znečištění.

Whenever there are references to the avatāras, religious principles are established, and demons who are against Kṛṣṇa are killed. The Kṛṣṇa consciousness movement is spreading all over the world with two aims — to establish Kṛṣṇa as the Supreme Personality of Godhead and to kill all the pretenders who falsely present themselves as avatāras. The preachers of the Kṛṣṇa consciousness movement must carry this conviction very carefully within their hearts and kill the demons who in many tactful ways vilify the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa. If we take shelter of Nṛsiṁhadeva and Prahlāda Mahārāja, it will be easier to kill the demons who are against Kṛṣṇa and to thus reestablish Kṛṣṇa’s supremacy. Kṛṣṇas tu bhagavān svayam: Kṛṣṇa is the Supreme Lord, the original Lord. Prahlāda Mahārāja is our guru, and Kṛṣṇa is our worshipable God. As advised by Śrī Caitanya Mahāprabhu, guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja. If we can be successful in getting the mercy of Prahlāda Mahārāja and also that of Nṛsiṁhadeva, then our Kṛṣṇa consciousness movement will be extremely successful.

Kdekoliv je zmínka o avatārech, tam jsou nastoleny náboženské zásady a zabiti démoni, kteří vystupují proti Kṛṣṇovi. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se šíří po celém světě se dvěma cíli — prosadit uznání Kṛṣṇy jakožto Nejvyšší Osobnosti Božství a zničit všechny podvodníky, kteří se vydávají za avatāry. Kazatelé hnutí pro vědomí Kṛṣṇy musí pečlivě nést toto přesvědčení ve svých srdcích a ničit démony, kteří mnoha taktickými způsoby znevažují Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu. Přijmeme-li útočiště u Nṛsiṁhadeva a Prahlāda Mahārāje, bude snadnější zničit démony, kteří jsou proti Kṛṣṇovi, a tak znovu prosadit Kṛṣṇovu svrchovanost. Kṛṣṇas tu bhagavān svayam — Kṛṣṇa je Nejvyšší, původní Pán. Prahlāda Mahārāja je náš guru a Kṛṣṇa je náš Bůh hodný uctívání. Śrī Caitanya Mahāprabhu doporučil: guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja. Podaří-li se nám získat milost Prahlāda Mahārāje a Pána Nṛsiṁhadeva, naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy bude nesmírně úspěšné.

The demon Hiraṇyakaśipu had so many ways to try to become God himself, but although Prahlāda Mahārāja was chastised and threatened in many ways, he rigidly refused to accept his powerful demoniac father as God. Following in the footsteps of Prahlāda Mahārāja, we should reject all the rascals who pretend to be God. We must accept Kṛṣṇa and His incarnations, and no one else.

Démon Hiraṇyakaśipu se mnoha způsoby snažil sám stát Bohem, ale Prahlāda Mahārāja přes všechny tresty a výhružky nekompromisně odmítal uznat svého démonského otce za Boha. Musíme kráčet ve stopách Prahlāda Mahārāje a zavrhnout všechny darebáky, kteří předstírají, že jsou Bůh. Musíme uznávat za Boha Kṛṣṇu a Jeho inkarnace, nikoho jiného.