Text 4

Sloka 4

Devanagari

Dévanágarí

नान्यथा तेऽखिलगुरो घटेत करुणात्मन: ।
यस्त आशिष आशास्ते न स भृत्य: स वै वणिक् ॥ ४ ॥

Text

Verš

nānyathā te ’khila-guro
ghaṭeta karuṇātmanaḥ
yas ta āśiṣa āśāste
na sa bhṛtyaḥ sa vai vaṇik

Synonyms

Synonyma

na — not; anyathā — otherwise; te — of You; akhila-guro — O supreme instructor of the entire creation; ghaṭeta — such a thing can happen; karuṇā-ātmanaḥ — the Supreme Person, who is extremely kind to His devotees; yaḥ — any person who; te — from You; āśiṣaḥ — material benefits; āśāste — desires (in exchange for serving You); na — not; saḥ — such a person; bhṛtyaḥ — a servitor; saḥ — such a person; vai — indeed; vaṇik — a merchant (who wants to get material profit from his business).

na — ne; anyathā — jinak; te — Tebe; akhila-guro — ó svrchovaný učiteli celého stvoření; ghaṭeta — taková věc se může stát; karuṇā-ātmanaḥ — Nejvyšší Pán, který je nesmírně laskavý ke svým oddaným; yaḥ — každý, kdo; te — od Tebe; āśiṣaḥ — hmotný prospěch; āśāste — přeje si (výměnou za službu Tobě); na — ne; saḥ — taková osoba; bhṛtyaḥ — služebník; saḥ — taková osoba; vai — jistě; vaṇik — obchodník (který chce ze svého podnikání získat hmotný prospěch).

Translation

Překlad

Otherwise, O my Lord, O supreme instructor of the entire world, You are so kind to Your devotee that You could not induce him to do something unbeneficial for him. On the other hand, one who desires some material benefit in exchange for devotional service cannot be Your pure devotee. Indeed, he is no better than a merchant who wants profit in exchange for service.

Jinak jsi ke svému oddanému tak laskavý, ó můj Pane, svrchovaný učiteli celého světa, že bys ho nemohl nabádat k něčemu, co pro něho není prospěšné. Na druhou stranu ten, kdo chce výměnou za oddanou službu získat nějaký hmotný prospěch, nemůže být Tvůj čistý oddaný. Není o nic lepší než obchodník, který chce, aby mu jeho služba něco vynesla.

Purport

Význam

It is sometimes found that one comes to a devotee or a temple of the Lord just to get some material benefit. Such a person is described here as a mercantile man. Bhagavad-gītā speaks of ārto jijñāsur arthārthī. The word ārta refers to one who is physically distressed, and arthārthī refers to one in need of money. Such persons are forced to approach the Supreme Personality of Godhead for mitigation of their distress or to get some money by the benediction of the Lord. They have been described as sukṛtī, pious, because in their distress or need for money they have approached the Supreme Lord. Unless one is pious, one cannot approach the Supreme Personality of Godhead. However, although a pious man may receive some material benefit, one who is concerned with material benefits cannot be a pure devotee. When a pure devotee receives material opulences, this is not because of his pious activity but for the service of the Lord. When one engages in devotional service, one is automatically pious. Therefore, a pure devotee is anyābhilāṣitā-śūnyam. He has no desire for material profit, nor does the Lord induce him to try to profit materially. When a devotee needs something, the Supreme Personality of Godhead supplies it (yoga-kṣemaṁ vahāmy aham).

Někdy vidíme, jak lidé přicházejí za oddaným nebo do chrámu Pána, jen aby získali nějaký hmotný prospěch. Takový člověk je zde označen jako obchodník. V Bhagavad-gītě jsou uvedeni ārto jijñāsur arthārthī. Slovo ārta označuje toho, kdo trpí, a arthārthī se vztahuje na člověka, který má nouzi o peníze. Takoví lidé jsou nuceni vyhledat Nejvyšší Osobnost Božství, neboť chtějí zmírnit své utrpení nebo díky požehnání od Pána získat nějaké finanční prostředky. Jsou popsáni jako zbožní (sukṛtī), jelikož se ve stavu utrpení nebo v nouzi o peníze obracejí na Nejvyššího Pána. Nikdo se nedokáže obrátit na Nejvyšší Osobnost Božství, není-li zbožný. Ale přestože může zbožný člověk získat hmotný prospěch, ten, kdo se zajímá o hmotné věci, nemůže být čistým oddaným. Když čistý oddaný získá hmotné bohatství, není to za jeho zbožné jednání, ale v zájmu služby Pánu. Ten, kdo se věnuje oddané službě, je zbožný přirozeně. Čistý oddaný je proto anyābhilāṣitā-śūnyam. Vůbec netouží po hmotném zisku a Pán ho také nenabádá, aby o něj usiloval. Když oddaný něco potřebuje, Nejvyšší Osobnost Božství mu to dá (yoga-kṣemaṁ vahāmy aham).

Sometimes materialists go to a temple to offer flowers and fruit to the Lord because they have learned from Bhagavad-gītā that if a devotee offers some flowers and fruits, the Lord accepts them. In Bhagavad-gītā (9.26) the Lord says:

Materialisté někdy chodí do chrámu obětovat Pánu květy a plody, protože se dozvěděli z Bhagavad-gīty, že když oddaný obětuje květiny a ovoce, Pán je přijme. V Bhagavad-gītě (9.26) Pán říká:

patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ

“If one offers Me with love and devotion a leaf, a flower, fruit or water, I will accept it.” Thus a man with a mercantile mentality thinks that if he can get some material benefit, like a large amount of money, simply by offering a little fruit and flower, this is good business. Such persons are not accepted as pure devotees. Because their desires are not purified, they are still mercantile men, even though they go to temples to make a show of being devotees. Sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam: only when one is fully freed from material desires can one be purified, and only in that purified state can one serve the Lord. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate. This is the pure devotional platform.

“Jestliže Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květ, ovoce či vodu, přijmu to.” Člověk s mentalitou obchodníka si tedy myslí, že pokud může prostým obětováním malého množství ovoce a květů získat hmotný prospěch, jako například velký peněžní obnos, je to dobrý obchod. Takové lidi nelze považovat za čisté oddané. Jelikož jejich touhy nejsou očistěné, jsou to stále jen obchodníci, přestože chodí do chrámů a vydávají se za oddané. Sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam — člověk může být očištěný jedině tehdy, když se zcela zbavil hmotných tužeb, a jedině v tomto očištěném stavu může sloužit Pánu. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate — to je úroveň čisté oddanosti.