Skip to main content

Text 32

Sloka 32

Devanagari

Dévanágarí

कतमोऽपि न वेन: स्यात्पञ्चानां पुरुषं प्रति ।
तस्मात् केनाप्युपायेन मन: कृष्णे निवेशयेत् ॥ ३२ ॥

Text

Verš

katamo ’pi na venaḥ syāt
pañcānāṁ puruṣaṁ prati
tasmāt kenāpy upāyena
manaḥ kṛṣṇe niveśayet
katamo ’pi na venaḥ syāt
pañcānāṁ puruṣaṁ prati
tasmāt kenāpy upāyena
manaḥ kṛṣṇe niveśayet

Synonyms

Synonyma

katamaḥ api — anyone; na — not; venaḥ — the atheistic King Vena; syāt — would adopt; pañcānām — of the five (previously mentioned); puruṣam — the Supreme Personality of Godhead; prati — in regard to; tasmāt — therefore; kenāpi — by any; upāyena — means; manaḥ — the mind; kṛṣṇe — in Kṛṣṇa; niveśayet — one should fix.

katamaḥ api — kdokoliv; na — ne; venaḥ — ateistický král Vena; syāt — přijal by; pañcānām — pěti (dříve uvedenými); puruṣam — Nejvyšší Osobnost Božství; prati — ve vztahu k; tasmāt — proto; kenāpi — kterýmkoliv; upāyena — prostředkem; manaḥ — mysl; kṛṣṇe — na Kṛṣṇu; niveśayet — má upřít.

Translation

Překlad

Somehow or other, one must consider the form of Kṛṣṇa very seriously. Then, by one of the five different processes mentioned above, one can return home, back to Godhead. Atheists like King Vena, however, being unable to think of Kṛṣṇa’s form in any of these five ways, cannot attain salvation. Therefore, one must somehow think of Kṛṣṇa, whether in a friendly way or inimically.

Je nutné tak či onak velmi opravdově myslet na podobu Kṛṣṇy. Pak se lze pomocí jednoho z pěti výše uvedených procesů vrátit domů, zpátky k Bohu. Ateisté, jako král Vena, kteří nedokáží upřít mysl na Kṛṣṇovu podobu ani jedním z těchto pěti způsobů, však osvobození dosáhnout nemohou. Proto je třeba nějak myslet na Kṛṣṇu; přátelsky či nepřátelsky.

Purport

Význam

Impersonalists and atheists always try to circumvent the form of Kṛṣṇa. Great politicians and philosophers of the modern age even try to banish Kṛṣṇa from Bhagavad-gītā. Consequently, for them there is no salvation. But Kṛṣṇa’s enemies think, “Here is Kṛṣṇa, my enemy. I have to kill Him.” They think of Kṛṣṇa in His actual form, and thus they attain salvation. Devotees, therefore, who constantly think of Kṛṣṇa’s form, are certainly liberated. The only business of the Māyāvādī atheists is to make Kṛṣṇa formless, and consequently, because of this severe offense at the lotus feet of Kṛṣṇa, they cannot expect salvation. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura says in this connection: tena śiśupālādi-bhinnaḥ pratikūla-bhāvaṁ didhīṣur yena iva narakaṁ yātīti bhāvaḥ. Except for Śiśupāla, those who go against the regulative principles cannot attain salvation and are surely destined for hellish life. The regulative principle is that one must always think of Kṛṣṇa, whether as a friend or enemy.

Impersonalisté a ateisté se neustále snaží vyhnout podobě Kṛṣṇy. Velcí politici a filozofové moderní doby se dokonce snaží vykázat Kṛṣṇu z Bhagavad-gīty. Proto u nich vysvobození z hmotné existence nepřipadá v úvahu. Kṛṣṇovi nepřátelé si ovšem myslí: “Tady je Kṛṣṇa, můj nepřítel. Musím Ho zabít.” Myslí na Kṛṣṇu v Jeho skutečné podobě, a tak dosahují osvobození. Oddaní, kteří neustále myslí na Kṛṣṇovu podobu, jsou tedy osvobozeni zcela jistě. Jediné, o co se māyāvādští ateisté snaží, je připravit Kṛṣṇu o podobu, a kvůli tomuto velkému přestupku vůči lotosovým nohám Kṛṣṇy nemohou očekávat osvobození. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti říká: tena śiśupālādi-bhinnaḥ pratikūla-bhāvaṁ didhīṣur yena iva narakaṁ yātīti bhāvaḥ. Ti, kdo jednají proti usměrňujícím zásadám (s výjimkou Śiśupāly) nemohou dosáhnout osvobození a čeká je pekelný život. Usměrňující zásadou je neustále myslet na Kṛṣṇu, buď jako přítel, nebo jako nepřítel.