Text 30

Sloka 30

Devanagari

Dévanágarí

कामाद् द्वेषाद्भ‍यात्स्‍नेहाद्यथा भक्त्येश्वरे मन: ।
आवेश्य तदघं हित्वा बहवस्तद्गतिं गता: ॥ ३० ॥

Text

Verš

kāmād dveṣād bhayāt snehād
yathā bhaktyeśvare manaḥ
āveśya tad-aghaṁ hitvā
bahavas tad-gatiṁ gatāḥ

Synonyms

Synonyma

kāmāt — from lust; dveṣāt — from hatred; bhayāt — from fear; snehāt — from affection; yathā — as well as; bhaktyā — by devotion; īśvare — in the Supreme; manaḥ — the mind; āveśya — absorbing; tat — of that; agham — sin; hitvā — giving up; bahavaḥ — many; tat — of that; gatim — path of liberation; gatāḥ — attained.

kāmāt — kvůli chtíči; dveṣāt — nenávisti; bhayāt — strachu; snehāt — zalíbení; yathā — jakož i; bhaktyā — oddaností; īśvare — v Nejvyšším; manaḥ — mysl; āveśya — pohroužení; tat — toho; agham — hříchu; hitvā — zříkající se; bahavaḥ — mnozí; tat — té; gatim — cesty osvobození; gatāḥ — dosáhli.

Translation

Překlad

Many, many persons have attained liberation simply by thinking of Kṛṣṇa with great attention and giving up sinful activities. This great attention may be due to lusty desires, inimical feelings, fear, affection or devotional service. I shall now explain how one receives Kṛṣṇa’s mercy simply by concentrating one’s mind upon Him.

Mnozí dosáhli osvobození jednoduše tím, že velmi pozorně mysleli na Kṛṣṇu a zanechali hříšných činností. Tuto pozornost mohou vyvolávat chtivé touhy, nepřátelské pocity, strach, zalíbení nebo oddaná služba. Nyní vyložím, jak živá bytost pouhým soustředěním mysli na Kṛṣṇu získá Kṛṣṇovu milost.

Purport

Význam

As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (10.33.39):

Śrīmad-Bhāgavatam (10.33.39) uvádí:

vikrīḍitaṁ vraja-vadhūbhir idaṁ ca viṣṇoḥ
śraddhānvito ’nuśṛṇuyād atha varṇayed yaḥ
bhaktiṁ parāṁ bhagavati pratilabhya kāmaṁ
hṛd-rogam āśv apahinoty acireṇa dhīraḥ

vikrīḍitaṁ vraja-vadhūbhir idaṁ ca viṣṇoḥ
śraddhānvito 'nuśṛṇuyād atha varṇayed yaḥ
bhaktiṁ parāṁ bhagavati pratilabhya kāmaṁ
hṛd-rogam āśv apahinoty acireṇa dhīraḥ

If a bona fide listener hears of Kṛṣṇa’s pastimes with the gopīs, which seem to be lusty affairs, the lusty desires in his heart, which constitute the heart disease of the conditioned soul, will be vanquished, and he will become a most exalted devotee of the Lord. If one who hears of the gopīs’ lusty behavior with Kṛṣṇa becomes free from lusty desires, certainly the gopīs who approached Kṛṣṇa became free from all such desires. Similarly, Śiśupāla and others who were very much envious of Kṛṣṇa and who constantly thought of Kṛṣṇa became free from envy. Nanda Mahārāja and mother Yaśodā were fully absorbed in Kṛṣṇa consciousness because of affection. When the mind is somehow or other fully absorbed in Kṛṣṇa, the material part is very soon vanquished, and the spiritual part — attraction to Kṛṣṇa — becomes manifest. This indirectly confirms that if one thinks of Kṛṣṇa enviously, simply because of thinking of Kṛṣṇa he becomes free from all sinful reactions and thus becomes a pure devotee. Examples of this are given in the following verse.

Pokud upřímný posluchač naslouchá o zábavách Kṛṣṇy s gopīmi, které vypadají jako milostná dobrodružství plná chtíče, zničí to chtivé touhy v jeho srdci (jež jsou srdeční chorobou podmíněné duše) a stane se vznešeným oddaným Pána. Zbavuje-li se chtivých tužeb ten, kdo naslouchá o žádostivém chování gopī ke Kṛṣṇovi, je jisté, že se jich zcela zbavily i gopī, které šly za Kṛṣṇou. Śiśupāla a další, kteří chovali vůči Kṛṣṇovi velkou zášť a neustále na Něho mysleli, se podobně zbavili své zášti. Nanda Mahārāja a matka Yaśodā byli zcela pohrouženi v myšlenkách na Kṛṣṇu díky zalíbení, citové náklonnosti. Je-li mysl tak či onak plně zaujata Kṛṣṇou, její hmotná stránka je velice brzy zničena a projeví se její duchovní stránka — připoutanost ke Kṛṣṇovi. Tím je nepřímo potvrzeno, že ten, kdo myslí na Kṛṣṇu nepřátelsky, se díky svým myšlenkám na Něho zbavuje všech následků hříchů a stává se tak čistým oddaným. V následujícím verši jsou uvedeny konkrétní příklady.