Text 20

Sloka 20

Devanagari

Dévanágarí

कथं तस्मिन् भगवति दुरवग्राह्यधामनि ।
पश्यतां सर्वलोकानां लयमीयतुरञ्जसा ॥ २० ॥

Text

Verš

kathaṁ tasmin bhagavati
duravagrāhya-dhāmani
paśyatāṁ sarva-lokānāṁ
layam īyatur añjasā

Synonyms

Synonyma

katham — how; tasmin — that; bhagavati — in the Supreme Personality of Godhead; duravagrāhya — difficult to attain; dhāmani — whose nature; paśyatām — looked on; sarva-lokānām — while all the people; layam īyatuḥ — became absorbed; añjasā — easily.

katham — jak; tasmin — tohoto; bhagavati — do těla Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; duravagrāhya — obtížné dosáhnout; dhāmani — jehož bytí; paśyatām — přihlíželi; sarva-lokānām — zatímco všichni lidé; layam īyatuḥ — pohroužil se; añjasā — snadno.

Translation

Překlad

How was it possible for Śiśupāla and Dantavakra, in the presence of many exalted persons, to enter very easily into the body of Kṛṣṇa, whose nature is difficult to attain?

Jak je možné, že Śiśupāla a Dantavakra v přítomnosti mnoha vznešených osobností snadno vstoupili do těla Kṛṣṇy, jehož bytí je tak obtížné dosáhnout?

Purport

Význam

Śiśupāla and Dantavakra were formerly Jaya and Vijaya, the doorkeepers of Vaikuṇṭha. Merging into the body of Kṛṣṇa was not their final destination. For some time they remained merged, and later they received the liberations of sārūpya and sālokya, living on the same planet as the Lord in the same bodily form. The śāstras give evidence that if one blasphemes the Supreme Lord, his punishment is to remain in hellish life for many millions of years more than one suffers by killing many brāhmaṇas. Śiśupāla, however, instead of entering hellish life, immediately and very easily received sāyujya-mukti. That such a privilege had been offered to Śiśupāla was not merely a story. Everyone saw it happen; there was no scarcity of evidence. How did it happen? Mahārāja Yudhiṣṭhira was very much surprised.

Śiśupāla a Dantavakra byli původně Jaya a Vijaya, vrátní z Vaikuṇṭhy. Splynutím s tělem Kṛṣṇy jejich cesta neskončila. Po určitou dobu zůstali v tomto stavu a pak je čekalo osvobození sārūpya a sālokya — možnost žít na stejné planetě jako Pán a mít stejné tělo jako On. Śāstry dokládají, že ten, kdo uráží Nejvyššího Pána, musí za trest žít pekelným životem o mnoho miliónů let déle než ten, kdo trpí za zabití mnoha brāhmaṇů. Śiśupāla však místo toho okamžitě a velice snadno obdržel sāyujya-mukti. To, že mu byla dána taková výsada, není žádná pohádka. Všichni viděli, že se to stalo; o důkazy nebyla nouze. Jak k tomu došlo? Mahārāja Yudhiṣṭhira byl velice překvapen.