Skip to main content

Text 35

Sloka 35

Devanagari

Dévanágarí

अथ तत्र भवान् किं देवदत्तवदिह गुणविसर्गपतित: पारतन्‍त्र्येण स्वकृतकुशलाकुशलं फलमुपाददात्याहोस्विदात्माराम उपशमशील: समञ्जसदर्शन उदास्त इति ह वाव न विदाम: ॥ ३५ ॥

Text

Verš

atha tatra bhavān kiṁ devadattavad iha guṇa-visarga-patitaḥ pāratantryeṇa sva-kṛta-kuśalākuśalaṁ phalam upādadāty āhosvid ātmārāma upaśama-śīlaḥ samañjasa-darśana udāsta iti ha vāva na vidāmaḥ.
atha tatra bhavān kiṁ devadattavad iha guṇa-visarga-patitaḥ pāratantryeṇa sva-kṛta-kuśalākuśalaṁ phalam upādadāty āhosvid ātmārāma upaśama-śīlaḥ samañjasa-darśana udāsta iti ha vāva na vidāmaḥ.

Synonyms

Synonyma

atha — therefore; tatra — in that; bhavān — Your Lordship; kim — whether; deva-datta-vat — like an ordinary human being, forced by the fruits of his activities; iha — in this material world; guṇa-visarga-patitaḥ — fallen in a material body impelled by the modes of material nature; pāratantryeṇa — by dependence on the conditions of time, space, activity and nature; sva-kṛta — executed by oneself; kuśala — auspicious; akuśalam — inauspicious; phalam — results of action; upādadāti — accepts; āhosvit — or; ātmārāmaḥ — completely self-satisfied; upaśama-śīlaḥ — self-controlled in nature; samañjasa-darśanaḥ — not deprived of full spiritual potencies; udāste — remains neutral as the witness; iti — thus; ha vāva — certainly; na vidāmaḥ — we do not understand.

atha — proto; tatra — v tom; bhavān — Ty, ó Pane; kim — zdali; deva-datta-vat — jako obyčejná lidská bytost, nucená plody svých činností; iha — v tomto hmotném světě; guṇa-visarga-patitaḥ — pokleslá do hmotného těla dávaného do pohybu kvalitami hmotné přírody; pāratantryeṇa — závislostí na času, prostoru, jednání a přírodě; sva-kṛta — osobně vykonané; kuśala — příznivé; akuśalam — nepříznivé; phalam — výsledky jednání; upādadāti — přijímá; āhosvit — nebo; ātmārāmaḥ — zcela spokojený sám v sobě; upaśama-śīlaḥ — povahou sebeovládnutý; samañjasa-darśanaḥ — nepostrádající úplné duchovní energie; udāste — zůstává neutrální jako svědek; iti — takto; ha vāva — jistě; na vidāmaḥ — nechápeme.

Translation

Překlad

These are our inquiries. The ordinary conditioned soul is subject to the material laws, and he thus receives the fruits of his actions. Does Your Lordship, like an ordinary human being, exist within this material world in a body produced by the material modes? Do You enjoy or suffer the good or bad results of actions under the influence of time, past work and so forth? Or, on the contrary, are You present here only as a neutral witness who is self-sufficient, free from all material desires, and always full of spiritual potency? We certainly cannot understand Your actual position.

Toto jsou naše otázky. Obyčejná podmíněná duše podléhá hmotným zákonům, a proto přijímá plody svého jednání. Ó Pane, existuješ i Ty v tomto hmotném světě jako obyčejná lidská bytost v těle vytvořeném hmotnými kvalitami? Užíváš si dobrých výsledků a trpíš špatnými výsledky jednání pod vlivem času, minulých činností a tak dále? Nebo jsi zde naopak přítomný pouze jako neutrální svědek, který je soběstačný, prostý všech hmotných tužeb a vždy plný duchovní energie? Nechápeme Tvé skutečné postavení.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā Kṛṣṇa says that He descends to this material world for two purposes, namely paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — to relieve the devotees and kill demons or nondevotees. These two kinds of action are the same for the Absolute Truth. When the Lord comes to punish the demons, He bestows His favor upon them, and similarly when He delivers His devotees and gives them relief, He also bestows His favor. Thus the Lord bestows His favor equally upon the conditioned souls. When a conditioned soul gives relief to others he acts piously, and when he gives trouble to others he acts impiously, but the Lord is neither pious nor impious; He is always full in His spiritual potency, by which He shows equal mercy to the punishable and the protectable. The Lord is apāpa-viddham; He is never contaminated by the reactions of so-called sinful activities. When Kṛṣṇa was present on this earth, He killed many inimical nondevotees, but they all received sārūpya; in other words, they returned to their original spiritual bodies. One who does not know the Lord’s position says that God is unkind to him but merciful to others. Actually the Lord says in Bhagavad-gītā (9.29), samo ’haṁ sarva-bhūteṣu na me dveṣyo ’sti na priyaḥ: “I am equal to everyone. No one is My enemy, and no one is My friend.” But He also says, ye bhajanti tu māṁ bhaktyā mayi te teṣu cāpy aham: “If one becomes My devotee and fully surrenders unto Me, I give him special attention.”

V Bhagavad-gītě Kṛṣṇa říká, že sestupuje do hmotného světa, aby osvobodil oddané a zabil démony či neoddané (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām). Tyto dva druhy jednání jsou pro Absolutní Pravdu stejné. Když Pán přichází potrestat démony, dává jim Svou milost, a když osvobozuje Své oddané a pomáhá jim, činí stejně tak. Pán tedy obdarovává Svou přízní podmíněné duše bez rozdílu. Když podmíněná duše pomáhá druhým, jedná zbožně, a když jim ubližuje, jedná bezbožně, ale Pán není zbožný ani bezbožný; je vždy úplný ve Své duchovní energii, prostřednictvím které projevuje stejnou milost těm, kdo si zasluhují trest i ochranu. Pán je apāpa-viddham — nikdy Ho neznečišťují reakce za takzvané hříšné činnosti. Když byl Kṛṣṇa přítomný na této Zemi, zabil mnoho nepřátelských neoddaných, ale ti všichni získali osvobození sārūpya, jinými slovy, vrátili se do svých původních duchovních těl. Ten, kdo nezná Pánovo postavení, říká, že Bůh je k němu nevlídný, zatímco k ostatním je milostivý. Ve skutečnosti Pán říká v Bhagavad-gītě (9.29): samo 'haṁ sarva-bhūteṣu na me dveṣyo 'sti na priyaḥ — “Stavím se ke každému stejně. Nikdo není Můj nepřítel a nikdo není Můj přítel.” Zároveň však říká: ye bhajanti tu māṁ bhaktyā mayi te teṣu cāpy aham — “Stane-li se někdo Mým oddaným a plně se Mi odevzdá, věnuji mu zvláštní pozornost.”