CHAPTER SEVEN

KAPITOLA SEDMÁ

Indra Offends His Spiritual Master, Bṛhaspati.

Indrův přestupek vůči jeho duchovnímu mistrovi, Bṛhaspatimu

As related in this chapter, Indra, the King of heaven, committed an offense at the feet of his spiritual master, Bṛhaspati. Bṛhaspati therefore left the demigods, who then had no priest. However, at the request of the demigods, Viśvarūpa, the son of the brāhmaṇa Tvaṣṭā, became their priest.

Tato kapitola popisuje, jak se Indra, král nebes, dopustil přestupku u nohou svého duchovního mistra, Bṛhaspatiho. Bṛhaspati kvůli tomu opustil polobohy, kteří potom neměli žádného kněze. Na jejich žádost se však později stal jejich knězem Viśvarūpa, syn brāhmaṇy Tvaṣṭy.

Once upon a time, Indra, the King of the demigods, was sitting with his wife Śacīdevī and being praised by various demigods like the Siddhas, Cāraṇas and Gandharvas when Bṛhaspati, the spiritual master of the demigods, entered the assembly. Indra, being too absorbed in material opulence, forgot himself and did not respect Bṛhaspati, who thus became aware of Indra’s pride in his material opulence and immediately disappeared from the assembly to teach him a lesson. Indra became most repentant, understanding that because of his opulence he had forgotten to respect his spiritual master. He left the palace to beg pardon from his spiritual master, but could not find Bṛhaspati anywhere.

Jednou seděl král polobohů Indra vedle své manželky Śacīdevī, velebený různými polobohy, jako jsou Siddhové, Cāraṇové a Gandharvové, když tu do shromáždění přišel Bṛhaspati, duchovní mistr polobohů. Indra, který byl příliš pohroužen v hmotném bohatství, se zapomněl a neprojevil Bṛhaspatimu úctu. Ten tak poznal, že Indra je pyšný na svůj hmotný majetek, a aby ho poučil, okamžitě ze shromáždění zmizel. Indra se začal velice kát, neboť pochopil, že kvůli bohatství zapomněl uctít svého duchovního mistra. Opustil palác, aby se Bṛhaspatimu omluvil, ale nikde ho nemohl nalézt.

Because of his disrespectful behavior toward his spiritual master. Indra lost all his opulence and was conquered by the demons, who defeated the demigods in a great fight and occupied Indra’s throne. King Indra, along with the other demigods, later took shelter of Lord Brahmā. Understanding the situation, Lord Brahmā chastised the demigods for their offense to their spiritual master. Following Lord Brahmā’s orders, the demigods accepted Viśvarūpa, who was a brāhmaṇa and the son of Tvaṣṭā, as their priest. Then they performed yajñas under the priesthood of Viśvarūpa and were able to conquer the demons.

Kvůli svému neuctivému chování k duchovnímu mistrovi přišel Indra o všechno své bohatství a byl poražen démony, kteří ve velkém boji zvítězili nad polobohy a zmocnili se Indrova trůnu. Král Indra se později společně s ostatními polobohy uchýlil k Pánu Brahmovi. Pán Brahmā rozuměl tomu, co se stalo, a pokáral polobohy za přestupek vůči jejich duchovnímu mistrovi. Na Brahmův pokyn přijali polobozi za svého kněze brāhmaṇu Viśvarūpu, syna Tvaṣṭy. S Viśvarūpou v úloze kněze poté vykonávali yajñi a byli pak schopni porazit démony.

Text 1:: Mahārāja Parīkṣit inquired from Śukadeva Gosvāmī: O great sage, why did the spiritual master of the demigods, Bṛhaspati, reject the demigods, who were his own disciples? What offense did the demigods commit against their spiritual master? Please describe to me this incident.

Sloka 1:: Mahārāja Parīkṣit se tázal Śukadeva Gosvāmīho: Ó velký mudrci, proč Bṛhaspati zavrhl polobohy, kteří byli jeho vlastními žáky? Jakého přestupku se vůči svému duchovnímu mistrovi dopustili? Prosím, popiš mi tuto událost.

Texts 2-8:: Śukadeva Gosvāmī said: O King, once upon a time, the King of heaven, Indra, being extremely proud because of his great opulence of the three worlds, transgressed the law of Vedic etiquette. Seated on his throne, he was surrounded by the Maruts, Vasus, Rudras, Ādityas, Ṛbhus, Viśvadevas, Sādhyas, Aśvinī-kumāras, Siddhas, Cāraṇas and Gandharvas and by great saintly persons. Also surrounding him were the Vidyādharas, Apsarās, Kinnaras, Patagas [birds] and Uragas [snakes]. All of them were offering Indra their respects and services, and the Apsarās and Gandharvas were dancing and singing with very sweet musical instruments. Over Indra’s head was a white umbrella as effulgent as the full moon. Fanned by yak-tail whisks and served with all the paraphernalia of a great king, Indra was sitting with his wife, Śacīdevī, who occupied half the throne, when the great sage Bṛhaspati appeared in that assembly. Bṛhaspati, the best of the sages, was the spiritual master of Indra and the demigods and was respected by the demigods and demons alike. Nevertheless, although Indra saw his spiritual master before him, he did not rise from his own seat or offer a seat to his spiritual master, nor did Indra offer him a respectful welcome. Indra did nothing to show him respect.

Sloka 2-8:: Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, jednou král nebes Indra, nesmírně pyšný na své velké bohatství tří světů, překročil zákon védské etikety. Indra seděl na trůnu uprostřed zástupu Marutů, Vasuů, Rudrů, Ādityů, Ṛbhuů, Viśvadevů, Sādhyů, Aśvinī-kumārů, Siddhů, Cāraṇů, Gandharvů a velkých světců. Obklopovali ho také Vidyādharové, Apsary, Kinnarové, Patagové (ptáci) a Uragové (hadi). Ti všichni mu sloužili a vzdávali mu úctu a Gandharvové s Apsarami tančili a zpívali za sladkého hudebního doprovodu. Nad jeho hlavou byl bílý slunečník, který svítil jako úplněk. Indra seděl se svou manželkou Śacīdevī, které patřila polovina trůnu, ovívaný cāmarami z jačích ohonů a obsluhovaný veškerým příslušenstvím mocného krále, když tu se v onom shromáždění objevil velký mudrc Bṛhaspati. Bṛhaspati, nejlepší z mudrců, byl duchovním mistrem Indry a polobohů, jemuž prokazovali stejnou úctu polobozi i démoni. Avšak i přesto, že před sebou Indra viděl svého duchovního mistra, nepovstal z trůnu a nenabídl mu místo k sezení ani uctivé přivítání. Neudělal nic, aby ho uctil.

Text 9:: Bṛhaspati knew everything that would happen in the future. Seeing Indra’s transgression of etiquette, he completely understood that Indra was puffed up by his material opulence. Although able to curse Indra, he did not do so. Instead, he left the assembly and in silence returned to his home.

Sloka 9:: Bṛhaspati věděl vše, co se má stát v budoucnosti. Když viděl Indrovo porušení pravidel etikety, bylo mu zcela jasné, že Indra zpychl vlivem svého bohatství. I když ho mohl proklít, neučinil tak — místo toho opustil shromáždění a v tichosti se vrátil domů.

Text 10:: Indra, the King of heaven, could immediately understand his mistake. Realizing he had disrespected his spiritual master, he condemned himself in the presence of all the members of the assembly.

Sloka 10:: Indra, nebeský král, ihned pochopil, jakou udělal chybu. Uvědomil si, že zneuctil svého duchovního mistra, a proto sám sebe odsoudil v přítomnosti všech členů shromáždění.

Text 11:: Alas, what a regrettable deed I have committed because of my lack of intelligence and my pride in my material opulences. I failed to show respect to my spiritual master when he entered this assembly, and thus I have insulted him.

Sloka 11:: Běda, jak politováníhodného činu jsem se dopustil z nedostatku inteligence a kvůli pýše na hmotné bohatství! Když můj duchovní mistr přišel do tohoto shromáždění, neprojevil jsem mu úctu, a tak jsem ho urazil.

Text 12:: Although I am King of the demigods, who are situated in the mode of goodness, I was proud of a little opulence and polluted by false ego. Under the circumstances, who in this world would accept such riches at the risk of falling down? Alas! I condemn my wealth and opulence.

Sloka 12:: I když jsem králem polobohů, kteří jsou v kvalitě dobra, byl jsem pyšný vlivem své trochy bohatství a znečištěný falešným egem. Kdo na tomto světě by za těchto okolností přijal takové bohatství s rizikem, že poklesne? Běda! Zatracuji své jmění!

Text 13:: If a person says, “One who is situated on the exalted throne of a king should not stand up to show respect to another king or a brāhmaṇa,” it is to be understood that he does not know the superior religious principles.

Sloka 13:: Pokud někdo říká: “Ten, kdo sedí na vznešeném královském trůnu, nemá vstávat, aby projevil úctu jinému králi či brāhmaṇovi,” je zřejmé, že nezná vyšší náboženské zásady.

Text 14:: Leaders who have fallen into ignorance and who mislead people by directing them to the path of destruction [as described in the previous verse] are, in effect, boarding a stone boat, and so too are those who blindly follow them. A stone boat would be unable to float and would sink in the water with its passengers. Similarly, those who mislead people go to hell, and their followers go with them.

Sloka 14:: Vůdci, kteří poklesli do nevědomosti a svádějí lidi tím, že je vedou na cestu zkázy (jak popisuje minulý verš), v podstatě nastupují na kamennou loď a stejně činí i ti, kdo je slepě následují. Kamenná loď by nemohla plout a potopila by se i se svými pasažéry. Podobně ti, kdo svádějí lidi, jdou do pekla a jejich následovníci tam půjdou s nimi.

Text 15:: King Indra said: Therefore with great frankness and without duplicity I shall now bow my head at the lotus feet of Bṛhaspati, the spiritual master of the demigods. Because he is in the mode of goodness, he is fully aware of all knowledge and is the best of the brāhmaṇas. Now I shall touch his lotus feet and offer my obeisances unto him to try to satisfy him.

Sloka 15:: Král Indra řekl: Proto nyní otevřeně a bez přetvářky skloním hlavu k lotosovým nohám Bṛhaspatiho, duchovního mistra polobohů. Jelikož se nachází v kvalitě dobra, je si plně vědom veškerého poznání a je nejlepším z brāhmaṇů. Nyní se dotknu jeho lotosových nohou a vzdám mu poklony. Tak se ho pokusím uspokojit.

Text 16:: While Indra, the King of the demigods, thought in this way and repented in his own assembly, Bṛhaspati, the most powerful spiritual master, understood his mind. Thus he became invisible to Indra and left home, for Bṛhaspati was spiritually more powerful than King Indra.

Sloka 16:: Když král polobohů Indra takto uvažoval a činil pokání ve svém vlastním shromáždění, Bṛhaspati, nejmocnější duchovní mistr, porozuměl jeho mysli. Protože byl duchovně mocnější než král Indra, stal se pro něho neviditelným a opustil svůj domov.

Text 17:: Although Indra searched vigorously with the assistance of the other demigods, he could not find Bṛhaspati. Then Indra thought, “Alas, my spiritual master has become dissatisfied with me, and now I have no means of achieving good fortune.” Although Indra was surrounded by demigods, he could not find peace of mind.

Sloka 17:: Přestože Indra s pomocí ostatních polobohů Bṛhaspatiho usilovně hledal, nemohl ho nalézt. Tehdy si pomyslel: “Běda, můj duchovní mistr je se mnou nespokojený a nyní nemohu dosáhnout štěstí.” Ačkoliv byl Indra obklopen polobohy, nenacházel klid mysli.

Text 18:: Hearing of the pitiable condition of King Indra, the demons, following the instructions of their guru, Śukrācārya, equipped themselves with weapons and declared war against the demigods.

Sloka 18:: Když démoni slyšeli o žalostném stavu krále Indry, na pokyn svého gurua Śukrācāryi se ozbrojili a vyhlásili polobohům válku.

Text 19:: The demigods’ heads, thighs and arms and the other parts of their bodies were injured by the sharp arrows of the demons. The demigods, headed by Indra, saw no other course than to immediately approach Lord Brahmā with bowed heads for shelter and proper instruction.

Sloka 19:: Polobozi, v jejichž čele stál Indra, byli na hlavách, stehnech, pažích a dalších částech těl poraněni ostrými šípy démonů. Neviděli tehdy jiné východisko než se skloněnými hlavami jít za Pánem Brahmou a požádat o útočiště a vhodný pokyn.

Text 20:: When the most powerful Lord Brahmā saw the demigods coming toward him, their bodies gravely injured by the arrows of the demons, he pacified them by his great causeless mercy and spoke as follows.

Sloka 20:: Když nejmocnější Pán Brahmā viděl, jak k němu polobozi přicházejí s těly vážně poraněnými šípy démonů, ze své veliké bezpříčinné milosti je uklidnil a promluvil následujícími slovy.

Text 21:: Lord Brahmā said: O best of the demigods, unfortunately, because of madness resulting from your material opulence, you failed to receive Bṛhaspati properly when he came to your assembly. Because he is aware of the Supreme Brahman and fully in control of his senses, he is the best of the brāhmaṇas. Therefore it is very astonishing that you have acted impudently toward him.

Sloka 21:: Pán Brahmā řekl: Ó nejlepší z polobohů, v šílenství pocházejícím z vašeho hmotného bohatství jste opomněli řádně přivítat Bṛhaspatiho, jenž přišel do vašeho shromáždění. Jelikož si je vědom Nejvyššího Brahmanu a zcela ovládá své smysly, je nejlepším z brāhmaṇů. Je proto velmi udivující, že jste se vůči němu chovali tak nestydatě.

Text 22:: Because of your misbehavior toward Bṛhaspati, you have been defeated by the demons. My dear demigods, since the demons were weak, having been defeated by you several times, how else could you, who were so advanced in opulence, be defeated by them?

Sloka 22:: Démoni vás porazili, protože jste se nevhodně chovali vůči Bṛhaspatimu. Moji milí polobozi, jak jinak by mohli tito démoni — kteří byli slabí, neboť jste je několikrát porazili — zvítězit nad vámi, kteří jste měli tak velké bohatství?

Text 23:: O Indra, your enemies, the demons, were extremely weak because of their disrespect toward Śukrācārya, but since they have now worshiped Śukrācārya with great devotion, they have again become powerful. By their devotion to Śukrācārya, they have increased their strength so much that now they are even able to easily seize my abode from me.

Sloka 23:: Ó Indro, vaši nepřátelé démoni byli nesmírně slabí, protože neměli v úctě Śukrācāryu, ale jelikož ho nyní uctívají s velkou oddaností, nabyli znovu moci. Svou oddaností Śukrācāryovi posílili svou moc natolik, že jsou schopni snadno dobýt dokonce i mé sídlo.

Text 24:: Because of their firm determination to follow the instructions of Śukrācārya, his disciples, the demons, are now unconcerned about the demigods. In fact, kings or others who have determined faith in the mercy of brāhmaṇas, cows and the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, and who always worship these three are always strong in their position.

Sloka 24:: Díky svému neochvějnému odhodlání následovat pokyny Śukrācāryi se nyní jeho žáci, démoni, o polobohy nestarají. Králové i ostatní, kteří mají velkou víru v milost brāhmaṇů, krav a Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, a kteří tyto tři neustále uctívají, mají vždy pevné postavení.

Text 25:: O demigods, I instruct you to approach Viśvarūpa, the son of Tvaṣṭā, and accept him as your guru. He is a pure and very powerful brāhmaṇa undergoing austerity and penances. Pleased by your worship, he will fulfill your desires, provided that you tolerate his being inclined to side with the demons.

Sloka 25:: Ó polobozi, nabádám vás, abyste šli za Viśvarūpou, synem Tvaṣṭy, a přijali ho za svého gurua. Je čistým a velice mocným brāhmaṇou, který se podrobuje askezi. Když ho potěšíte uctíváním, splní vaše touhy—budete-li ovšem tolerovat, že se přiklání na stranu démonů.

Text 26:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī continued: Thus advised by Lord Brahmā and relieved of their anxiety, all the demigods went to the sage Viśvarūpa, the son of Tvaṣṭā. My dear King, they embraced him and spoke as follows.

Sloka 26:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když Pán Brahmā polobohům poradil a zbavil je úzkosti, odešli za mudrcem Viśvarūpou, synem Tvaṣṭy. Můj milý králi, objali ho a pronesli následující slova.

Text 27:: The demigods said: Beloved Viśvarūpa, may there be all good fortune for you. We, the demigods, have come to your āśrama as your guests. Please try to fulfill our desires according to the time, since we are on the level of your parents.

Sloka 27:: Polobozi pravili: Milovaný Viśvarūpo, přejeme ti vše nejlepší. My, polobozi, jsme přišli do tvého āśramu jako tvoji hosté. Prosíme, snaž se splnit naše touhy úměrně času, neboť jsme na úrovni tvých rodičů.

Text 28:: O brāhmaṇa, the highest duty of a son, even though he has sons of his own, is to serve his parents, and what to speak of a son who is a brahmacārī?

Sloka 28:: Ó brāhmaṇo, nejvyšší povinností syna je sloužit rodičům, a to dokonce i tehdy, když má své vlastní syny — co teprve říci o synovi, který je brahmacārīnem?

Texts 29-30:: The ācārya, the spiritual master who teaches all the Vedic knowledge and gives initiation by offering the sacred thread, is the personification of all the Vedas. Similarly, a father personifies Lord Brahmā; a brother, King Indra; a mother, the planet earth; and a sister, mercy. A guest personifies religious principles, an invited guest personifies the demigod Agni, and all living entities personify Lord Viṣṇu, the Supreme Personality of Godhead.

Sloka 29-30:: Ācārya, duchovní mistr, jenž učí veškeré védské poznání a zasvěcuje předáním posvátné šňůry, je zosobněním všech Ved. Podobně otec zosobňuje Pána Brahmu, bratr krále Indru, matka planetu Zemi a sestra milost. Host zosobňuje náboženské zásady, pozvaný host zosobňuje poloboha Agniho a všechny živé bytosti zosobňují Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnost Božství.

Text 31:: Dear son, we have been defeated by our enemies, and therefore we are very much aggrieved. Please mercifully fulfill our desires by relieving our distress through the strength of your austerities. Please fulfill our prayers.

Sloka 31:: Milý synu, naši nepřátelé nás porážejí, a proto jsme velice zarmouceni. Splň prosím milostivě naši touhu a silou své askeze nás zbav neštěstí. Prosíme, vyslyš naše modlitby.

Text 32:: Since you are completely aware of the Supreme Brahman, you are a perfect brāhmaṇa, and therefore you are the spiritual master of all orders of life. We accept you as our spiritual master and director so that by the power of your austerity we may easily defeat the enemies who have conquered us.

Sloka 32:: Jakožto dokonalý brāhmaṇa, jenž si je plně vědom Nejvyššího Brahmanu, jsi duchovním mistrem všech životních stavů. Přijímáme tě za svého duchovního mistra a vládce, abychom silou tvé askeze mohli snadno zvítězit nad nepřáteli, kteří nás porážejí.

Text 33:: The demigods continued: Do not fear criticism for being younger than us. Such etiquette does not apply in regard to Vedic mantras. Except in relationship to Vedic mantras, seniority is determined by age, but one may offer respectful obeisances even to a younger person who is advanced in chanting Vedic mantras. Therefore although you are junior in relationship to us, you may become our priest without hesitation.

Sloka 33:: Polobozi pokračovali: Neboj se, že tě někdo bude kritizovat za to, že jsi mladší než my. Ve vztahu k védským mantrám tato etiketa neplatí. V jiných případech je vyšší postavení dáno věkem, ale i mladšímu je možné skládat uctivé poklony, je-li pokročilý v přednesu védských manter. I když jsi tedy oproti nám mladíkem, můžeš se bez váhání stát naším knězem.

Text 34:: Śukadeva Gosvāmī continued: When all the demigods requested the great Viśvarūpa to be their priest, Viśvarūpa, who was advanced in austerities, was very pleased. He replied to them as follows.

Sloka 34:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Velký Viśvarūpa, který byl pokročilý ve vykonávání askeze, byl s žádostí všech polobohů, aby se stal jejich knězem, velice spokojen. Odpověděl jim následujícími slovy.

Text 35:: Śrī Viśvarūpa said: O demigods, although the acceptance of priesthood is decried as causing the loss of previously acquired brahminical power, how can someone like me refuse to accept your personal request? You are all exalted commanders of the entire universe. I am your disciple and must take many lessons from you. Therefore I cannot refuse you. I must agree for my own benefit.

Sloka 35:: Śrī Viśvarūpa řekl: Ó polobozi, i když je přijímání kněžského stavu odsuzované, jelikož vede ke ztrátě dříve nabyté bráhmanské síly, jak může osoba, jako jsem já, odmítnout vaši osobní žádost? Jste všichni vznešení vládci celého vesmíru. Já jsem vaším žákem a musím se od vás mnohému naučit; proto vás nemohu odmítnout. Musím souhlasit pro své vlastní dobro.

Text 36:: O exalted governors of various planets, the true brāhmaṇa, who has no material possessions, maintains himself by the profession of accepting śiloñchana. In other words, he picks up grains left in the field and on the ground in the wholesale marketplace. By this means, householder brāhmaṇas who actually abide by the principles of austerity and penance maintain themselves and their families and perform all necessary pious activities. A brāhmaṇa who desires to achieve happiness by gaining wealth through professional priesthood must certainly have a very low mind. How shall I accept such priesthood?

Sloka 36:: Ó vznešení panovníci různých planet, pravý brāhmaṇa, který nemá žádné hmotné vlastnictví, se živí způsobem zvaným śiloñchana — sbírá obilí, které zůstalo ležet na poli a v tržnici. Tímto způsobem zaopatřují brāhmaṇové-hospodáři, kteří skutečně dodržují zásady askeze, sebe a své rodiny a vykonávají všechny nezbytné zbožné činnosti. Brāhmaṇa, který chce dosáhnout štěstí hromaděním bohatství jako profesionální kněz, jistě uvažuje na velice nízké úrovni. Jak bych mohl přijmout takové postavení?

Text 37:: All of you are my superiors. Therefore although accepting priesthood is sometimes reproachable, I cannot refuse even a small request from you. I agree to be your priest. I shall fulfill your request by dedicating my life and possessions.

Sloka 37:: Vy všichni jste mi nadřazení. I když tedy může být přijetí kněžského stavu někdy člověku vyčítáno, nemohu vám odmítnout ani sebemenší žádost. Souhlasím s tím, že budu vaším knězem, a splnění vaší touhy zasvětím celý svůj život a veškeré vlastnictví.

Text 38:: Śrī Śukadeva Gosvāmī continued: O King, after making this promise to the demigods, the exalted Viśvarūpa, surrounded by the demigods, performed the necessary priestly activities with great enthusiasm and attention.

Sloka 38:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó králi, poté, co vznešený Viśvarūpa dal polobohům svůj slib, s velkým nadšením a pozorností vykonával v jejich kruhu nezbytné úkony kněze.

Text 39:: The opulence of the demons, who are generally known as the enemies of the demigods, was protected by the talents and tactics of Śukrācārya, but Viśvarūpa, who was most powerful, composed a protective prayer known as the Nārāyaṇa-kavaca. By this intelligent mantra, he took away the opulence of the demons and gave it to Mahendra, the King of heaven.

Sloka 39:: Bohatství démonů, kteří jsou známí jako nepřátelé polobohů, bylo chráněné talentem a taktikami Śukrācāryi, ale Viśvarūpa, jenž byl velice mocný, složil ochrannou modlitbu zvanou Nārāyaṇa-kavaca. Pomocí této inteligentní mantry odebral bohatství démonům a předal ho Mahendrovi, nebeskému králi.

Text 40:: Viśvarūpa, who was most liberal, spoke to King Indra [Sahasrākṣa] the secret hymn that protected Indra and conquered the military power of the demons.

Sloka 40:: Viśvarūpa, jenž byl nesmírně velkomyslný, sdělil králi Indrovi (Sahasrākṣovi) tajnou mantru, která Indru ochránila a porazila vojenskou sílu démonů.