Text 15

Sloka 15

Devanagari

Dévanágarí

अथाहममराचार्यमगाधधिषणं द्विजम् ।
प्रसादयिष्ये निशठ: शीर्ष्णा तच्चरणं स्पृशन् ॥ १५ ॥

Text

Verš

athāham amarācāryam
agādha-dhiṣaṇaṁ dvijam
prasādayiṣye niśaṭhaḥ
śīrṣṇā tac-caraṇaṁ spṛśan

Synonyms

Synonyma

atha — therefore; aham — I; amara-ācāryam — the spiritual master of the demigods; agādha-dhiṣaṇam — whose spiritual knowledge is deep; dvijam — the perfect brāhmaṇa; prasādayiṣye — I shall please; niśaṭhaḥ — without duplicity; śīrṣṇā — with my head; tat-caraṇam — his lotus feet; spṛśan — touching.

atha — proto; aham — já; amara-ācāryam — duchovního mistra polobohů; agādha-dhiṣaṇam — který má hluboké duchovní poznání; dvijam — dokonalého brāhmaṇu; prasādayiṣye — potěším; niśaṭhaḥ — bez přetvářky; śīrṣṇā — svou hlavou; tat-caraṇam — jeho lotosových nohou; spṛśan — dotknu se.

Translation

Překlad

King Indra said: Therefore with great frankness and without duplicity I shall now bow my head at the lotus feet of Bṛhaspati, the spiritual master of the demigods. Because he is in the mode of goodness, he is fully aware of all knowledge and is the best of the brāhmaṇas. Now I shall touch his lotus feet and offer my obeisances unto him to try to satisfy him.

Král Indra řekl: Proto nyní otevřeně a bez přetvářky skloním hlavu k lotosovým nohám Bṛhaspatiho, duchovního mistra polobohů. Jelikož se nachází v kvalitě dobra, je si plně vědom veškerého poznání a je nejlepším z brāhmaṇů. Nyní se dotknu jeho lotosových nohou a vzdám mu poklony. Tak se ho pokusím uspokojit.

Purport

Význam

Coming to his senses, King Indra realized that he was not a very sincere disciple of his spiritual master, Bṛhaspati. Therefore he decided that henceforward he would be niśaṭha, nonduplicitous. Niśaṭhaḥ śīrṣṇa-tac-caraṇaṁ spṛśan: he decided to touch his head to the feet of his spiritual master. From this example, we should learn this principle enunciated by Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura:

Král Indra přišel k rozumu a uvědomil si, že není příliš upřímným žákem svého duchovního mistra, Bṛhaspatiho. Rozhodl se proto, že od nynějška bude niśaṭha, bez přetvářky. Niśaṭhaḥ śīrṣṇā tac-caraṇaṁ spṛśan — rozhodl se hlavou dotknout nohou svého duchovního mistra. Z tohoto příkladu bychom se měli naučit tento princip, který vyhlásil Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura:

yasya prasādād bhagavat-prasādo
yasyāprasādān na gatiḥ kuto ’pi

yasya prasādād bhagavat-prasādo
yasyāprasādān na gatiḥ kuto 'pi

“By the mercy of the spiritual master one is benedicted by the mercy of Kṛṣṇa. Without the grace of the spiritual master, one cannot make any advancement.” A disciple should never be a hypocrite or be unfaithful to his spiritual master. In Śrīmad-Bhāgavatam (11.17.27), the spiritual master is also called ācārya. Ācāryaṁ māṁ vijānīyān: the Supreme Personality of Godhead says that one should respect the spiritual master, accepting him as the Lord Himself. Nāvamanyeta karhicit: one should not disrespect the ācārya at any time. Na martya-buddhyāsūyeta: one should never think the ācārya an ordinary person. Familiarity sometimes breeds contempt, but one should be very careful in one’s dealings with the ācārya. Agādha-dhiṣaṇaṁ dvijam: the ācārya is a perfect brāhmaṇa and has unlimited intelligence in guiding the activities of his disciple. Therefore Kṛṣṇa advises in Bhagavad-gītā (4.34):

“Milostí duchovního mistra je člověk požehnán milostí Kṛṣṇy. Bez milosti duchovního mistra nemůže udělat žádný pokrok.” Žák by nikdy neměl být pokrytec nebo nevěrný svému duchovnímu mistrovi. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (11.17.27) je duchovní mistr rovněž nazván ācārya. Ācāryaṁ māṁ vijānīyān — Nejvyšší Osobnost Božství říká, že člověk má ctít duchovního mistra a přijímat ho jako Samotného Pána. Nāvamanyeta karhicit — ācārya nesmí být nikdy zneuctěn. Na martya-buddhyāsūyeta—nikdy nemá být považován za obyčejného člověka. Důvěrnost někdy plodí pohrdání, a člověk má být proto při svém jednání s ācāryou velice opatrný. Agādha-dhiṣaṇaṁ dvijam — ācārya je dokonalý brāhmaṇa, který má neomezenou inteligenci, jak řídit činnosti svého žáka. Kṛṣṇa proto radí v Bhagavad-gītě (4.34):

tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ

“Just try to learn the truth by approaching a spiritual master. Inquire from him submissively and render service unto him. The self-realized soul can impart knowledge unto you because he has seen the truth.” One should fully surrender unto the spiritual master. and with service (sevayā) one should approach him for further spiritual enlightenment.

“Snaž se poznat pravdu tím, že se obrátíš na duchovního mistra. Pokorně se ho dotazuj a zároveň mu služ. Seberealizované duše ti mohou předat poznání, neboť uzřely pravdu.” Člověk se má zcela odevzdat duchovnímu mistrovi a se službou (sevayā) k němu přicházet pro další duchovní osvícení.