Text 4

Sloka 4

Devanagari

Dévanágarí

श्रीशुक उवाच
यदा प्रचेतस: पुत्रा दश प्राचीनबर्हिष: ।
अन्त:समुद्रादुन्मग्ना दद‍ृशुर्गां द्रुमैर्वृताम् ॥ ४ ॥

Text

Verš

śrī-śuka uvāca
yadā pracetasaḥ putrā
daśa prācīnabarhiṣaḥ
antaḥ-samudrād unmagnā
dadṛśur gāṁ drumair vṛtām

Synonyms

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī said; yadā — when; pracetasaḥ — the Pracetās; putrāḥ — the sons; daśa — ten; prācīnabarhiṣaḥ — of King Prācīnabarhi; antaḥ-samudrāt — from within the ocean; unmagnāḥ — emerged; dadṛśuḥ — they saw; gām — the entire planet; drumaiḥ vṛtām — covered with trees.

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; yadā — když; pracetasaḥ — Pracetové; putrāḥ — synové; daśa — deset; prācīnabarhiṣaḥ — krále Prācīnabarhiho; antaḥ-samudrāt — z oceánu; unmagnāḥ — vynořili se; dadṛśuḥ — viděli; gām — celá planeta; drumaiḥ vṛtām — pokrytá stromy.

Translation

Překlad

Śukadeva Gosvāmī said: When the ten sons of Prācīnabarhi emerged from the waters, in which they were performing austerities, they saw that the entire surface of the world was covered by trees.

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když se deset synů Prācīnabarhiho vynořilo z vody, v níž se podrobovali askezi, viděli, že celá planeta byla zarostlá stromy.

Purport

Význam

When King Prācīnabarhi was performing Vedic rituals in which the killing of animals was recommended, Nārada Muni, out of compassion, advised him to stop. Prācīnabarhi understood Nārada properly and then left the kingdom to perform austerities in the forest. His ten sons, however, were performing austerities within the water, and therefore there was no king to see to the management of the world. When the ten sons, the Pracetās, came out of the water, they saw that the earth was overrun with trees.

Když král Prācīnabarhi vykonával védské obřady, v nichž bylo doporučeno zabíjet zvířata, Nārada Muni mu dal ze soucitu radu, aby s tím přestal. Prācīnabarhi Nāradu správně pochopil a opustil království, aby se v lese podrobil askezi. Jeho deset synů ovšem tou dobou podstupovalo askezi ve vodě, a proto nebylo krále, který by dohlédl na vládu nad světem. Když těchto deset synů (Pracetů) vyšlo z vody, viděli, že Země je zarostlá stromy.

When the government neglects agriculture, which is necessary for the production of food, the land becomes covered with unnecessary trees. Of course, many trees are useful because they produce fruits and flowers, but many other trees are unnecessary. They could be used as fuel and the land cleared and used for agriculture. When the government is negligent, less grain is produced. As stated in Bhagavad-gītā (18.44), kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva jam: the proper engagements for vaiśyas, according to their nature, are to farm and to protect cows. The duty of the government and the kṣatriyas is to see that the members of the third class, the vaiśyas, who are neither brāhmaṇas nor kṣatriyas, are thus properly engaged. Kṣatriyas are meant to protect human beings, whereas vaiśyas are meant to protect useful animals, especially cows.

Když vláda zanedbává zemědělství — které je nezbytné pro produkci potravy — země zaroste nadbytečnými stromy. Mnoho stromů je samozřejmě užitečných, protože dávají ovoce a květy, ale mnoho jiných stromů je neúčelných. Mohou být použity jako palivo a země může být odlesněna a využita k zemědělským účelům. Když je vláda nedbalá, rodí se méně obilí. Jak uvádí Bhagavad-gītā (18.44): kṛṣi-gorakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam — náležitým zaměstnáním vaiśyů, které odpovídá jejich povaze, je farmařit a chránit krávy. Povinností vlády a kṣatriyů je dohlížet, aby příslušníci třetí třídy, vaiśyové — kteří nejsou ani brāhmaṇové, ani kṣatriyové — byli takto řádně zaměstnáni. Kṣatriyové mají ochraňovat lidi, zatímco vaiśyové mají chránit užitečná zvířata, zvláště krávy.