Texts 35-39

Sloka 35-39

Devanagari

Dévanágarí

श्रीशुक उवाच
इति स्तुत: संस्तुवत: स तस्मिन्नघमर्षणे ।
प्रादुरासीत्कुरुश्रेष्ठ भगवान् भक्तवत्सल: ॥ ३५ ॥
कृतपाद: सुपर्णांसे प्रलम्बाष्टमहाभुज: ।
चक्रशङ्खासिचर्मेषुधनु:पाशगदाधर: ॥ ३६ ॥
पीतवासा घनश्याम: प्रसन्नवदनेक्षण: ।
वनमालानिवीताङ्गो लसच्छ्रीवत्सकौस्तुभ: ॥ ३७ ॥
महाकिरीटकटक: स्फुरन्मकरकुण्डल: ।
काञ्‍च्यङ्गुलीयवलयनूपुराङ्गदभूषित: ॥ ३८ ॥
त्रैलोक्यमोहनं रूपं बिभ्रत् त्रिभुवनेश्वर: ।
वृतो नारदनन्दाद्यै: पार्षदै: सुरयूथपै: ।
स्तूयमानोऽनुगायद्भ‍ि: सिद्धगन्धर्वचारणै: ॥ ३९ ॥

Text

Verš

śrī-śuka uvāca
iti stutaḥ saṁstuvataḥ
sa tasminn aghamarṣaṇe
prādurāsīt kuru-śreṣṭha
bhagavān bhakta-vatsalaḥ

kṛta-pādaḥ suparṇāṁse
pralambāṣṭa-mahā-bhujaḥ
cakra-śaṅkhāsi-carmeṣu-
dhanuḥ-pāśa-gadā-dharaḥ

pīta-vāsā ghana-śyāmaḥ
prasanna-vadanekṣaṇaḥ
vana-mālā-nivītāṅgo
lasac-chrīvatsa-kaustubhaḥ

mahā-kirīṭa-kaṭakaḥ
sphuran-makara-kuṇḍalaḥ
kāñcy-aṅgulīya-valaya-
nūpurāṅgada-bhūṣitaḥ

trailokya-mohanaṁ rūpaṁ
bibhrat tribhuvaneśvaraḥ
vṛto nārada-nandādyaiḥ
pārṣadaiḥ sura-yūthapaiḥ
stūyamāno ’nugāyadbhiḥ
siddha-gandharva-cāraṇaiḥ

Synonyms

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī said; iti — thus; stutaḥ — being praised; saṁstuvataḥ — of Dakṣa, who was offering prayers; saḥ — that Supreme Personality of Godhead; tasmin — in that; aghamarṣaṇe — holy place celebrated as Aghamarṣaṇa; prādurāsīt — appeared; kuru-śreṣṭha — O best of the Kuru dynasty; bhagavān — the Supreme Personality of Godhead; bhakta-vatsalaḥ — who is very kind to His devotees; kṛta-pādaḥ — whose lotus feet were placed; suparṇa-aṁse — on the shoulders of His carrier, Garuḍa; pralamba — very long; aṣṭa-mahā-bhujaḥ — possessing eight mighty arms; cakra — disc; śaṅkha — conchshell; asi — sword; carma — shield; iṣu — arrow; dhanuḥ — bow; pāśa — rope; gadā — club; dharaḥ — holding; pīta-vāsāḥ — with yellow garments; ghana-śyāmaḥ — whose bodily hue was intense blue-black; prasanna — very cheerful; vadana — whose face; īkṣaṇaḥ — and glance; vana-mālā — by a garland of forest flowers; nivīta-aṅgaḥ — whose body was adorned from the neck down to the feet; lasat — shining; śrīvatsa-kaustubhaḥ — the jewel known as Kaustubha and the mark of Śrīvatsa; mahā-kirīṭa — of a very large and gorgeous helmet; kaṭakaḥ — a circle; sphurat — glittering; makara-kuṇḍalaḥ — earrings resembling sharks; kāñcī — with a belt; aṅgulīya — finger rings; valaya — bracelets; nūpura — ankle bells; aṅgada — upper-arm bracelets; bhūṣitaḥ — decorated; trai-lokya-mohanam — captivating the three worlds; rūpam — His bodily features; bibhrat — shining; tri-bhuvana — of the three worlds; īśvaraḥ — the Supreme Lord; vṛtaḥ — surrounded; nārada — by exalted devotees, headed by Nārada; nanda-ādyaiḥ — and others, like Nanda; pārṣadaiḥ — who are all eternal associates; sura-yūthapaiḥ — as well as by the heads of the demigods; stūyamānaḥ — being glorified; anugāyadbhiḥ — singing after Him; siddha-gandharva-cāraṇaiḥ — by the Siddhas, Gandharvas and Cāraṇas.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; stutaḥ — velebený; saṁstuvataḥ — Dakṣi, který pronášel modlitby; saḥ — ten Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; tasmin — na tom; aghamarṣaṇe — svatém místě proslulém jako Aghamarṣaṇa; prādurāsīt — zjevil se; kuru-śreṣṭha — ó nejlepší z kuruovské dynastie; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; bhakta-vatsalaḥ — který je velice laskavý ke Svým oddaným; kṛta-pādaḥ — Jehož lotosové nohy spočívaly; suparṇa-aṁse — na hřbetě Jeho přepravce Garuḍy; pralamba — velmi dlouhých; aṣṭa-mahā-bhujaḥ — měl osm mocných paží; cakra — disk; śaṅkha — lastura; asi — meč; carma — štít; iṣu — šíp; dhanuḥ — luk; pāśa — provaz; gadā — kyj; dharaḥ — držel; pīta-vāsāḥ — se žlutými šaty; ghana-śyāmaḥ — Jehož barva těla byla výrazně tmavě modrá; prasanna — velmi radostný; vadana — Jehož obličej; īkṣaṇaḥ — a pohled; vana-mālā — girlandou z lesních květů; nivīta-aṅgaḥ — Jehož tělo bylo od krku až k nohám ozdobené; lasat — zářící; śrīvatsa-kaustubhaḥ — drahokam zvaný Kaustubha a znak Śrīvatsa; mahā-kirīṭa — neobyčejně velké a oslnivé helmice; kaṭakaḥ — kruh; sphurat — třpytící se; makara-kuṇḍalaḥ — náušnice připomínající žraloky; kāñcī — s pásem; aṅgulīya — prsteny; valaya — náramky; nūpura — nákotníčky; aṅgada — ozdoby paží; bhūṣitaḥ — ozdobený; trai-lokya-mohanam — uchvacující tři světy; rūpam — Jeho tělesné rysy; bibhrat — zářící; tri-bhuvana — tří světů; īśvaraḥ — Nejvyšší Pán; vṛtaḥ — obklopený; nārada — vznešenými oddanými v čele s Nāradou; nanda-ādyaiḥ — a dalšími, jako je Nanda; pārṣadaiḥ — kteří jsou všichni věčnými společníky; sura-yūthapaiḥ — jakož i hlavními z polobohů; stūyamānaḥ — oslavovaný; anugāyadbhiḥ — následující Ho písněmi; siddha-gandharva-cāraṇaiḥ — Siddhy, Gandharvy a Cāraṇy.

Translation

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī said: The Supreme Personality of Godhead, Hari, who is extremely affectionate to His devotees, was very pleased by the prayers offered by Dakṣa, and thus He appeared at that holy place known as Aghamarṣaṇa. O Mahārāja Parīkṣit, best of the Kuru dynasty, the Lord’s lotus feet rested on the shoulders of His carrier, Garuḍa, and He appeared with eight long, mighty, very beautiful arms. In His hands He held a disc, conchshell, sword, shield, arrow, bow, rope and club — in each hand a different weapon, all brilliantly shining. His garments were yellow and His bodily hue deep bluish. His eyes and face were very cheerful, and from His neck to His feet hung a long garland of flowers. His chest was decorated with the Kaustubha jewel and the mark of Śrīvatsa. On His head was a gorgeous round helmet, and His ears were decorated with earrings resembling sharks. All these ornaments were uncommonly beautiful. The Lord wore a golden belt on His waist, bracelets on His arms, rings on His fingers, and ankle bells on His feet. Thus decorated by various ornaments, Lord Hari, who is attractive to all the living entities of the three worlds, is known as Puruṣottama, the best personality. He was accompanied by great devotees like Nārada, Nanda and all the principal demigods, led by the heavenly king, Indra, and the residents of various upper planetary systems such as Siddhaloka, Gandharvaloka and Cāraṇaloka. Situated on both sides of the Lord and behind Him as well, these devotees offered Him prayers continuously.

Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství, který má nesmírně rád Své oddané, Dakṣovy modlitby velice potěšily, a zjevil se proto na onom svatém místě zvaném Aghamarṣaṇa. Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z kuruovské dynastie, lotosové nohy Pána spočívaly na hřbetě Jeho přepravce Garuḍy. Zjevil se s osmi dlouhými, mocnými a velice krásnými pažemi. V rukách měl disk, lasturu, meč, štít, šíp, luk, provaz a kyj — v každé ruce po jedné zbrani, a všechny se nádherně leskly. Jeho šaty byly žluté a tělo mělo temně modrou barvu. Jeho oči a obličej byly plné radosti a okolo krku měl dlouhou girlandu z květů, která mu sahala až k nohám. Hruď Mu zdobil drahokam Kaustubha a znak Śrīvatsa. Na hlavě měl oslnivě zářící kulatou helmici a uši Mu zdobily náušnice ve tvaru žraloků. Všechny tyto ozdoby byly neobyčejně krásné. Kolem pasu měl zlatý pás, na rukách náramky, na prstech prsteny a na nohách nákotníčky. Pán Hari, který přitahuje všechny živé bytosti ve třech světech, takto ozdobený různými šperky, je známý jako Puruṣottama, nejlepší ze všech osobností. Doprovázeli Ho velcí oddaní, jako je Nārada, Nanda a všichni hlavní polobozi v čele s nebeským králem Indrou, a obyvatelé různých vyšších planetárních soustav, jako je Siddhaloka, Gandharvaloka a Cāraṇaloka. Tito oddaní byli po obou stranách Pána i za Ním a neustále Mu obětovali své modlitby.