Skip to main content

Text 33

Sloka 33

Devanagari

Dévanágarí

कृष्णाङ्‌घ्रिपद्ममधुलिण् न पुनर्विसृष्ट-
मायागुणेषु रमते वृजिनावहेषु ।
अन्यस्तु कामहत आत्मरज: प्रमार्ष्टु-
मीहेत कर्म यत एव रज: पुन: स्यात् ॥ ३३ ॥

Text

Verš

kṛṣṇāṅghri-padma-madhu-liṇ na punar visṛṣṭa-
māyā-guṇeṣu ramate vṛjināvaheṣu
anyas tu kāma-hata ātma-rajaḥ pramārṣṭum
īheta karma yata eva rajaḥ punaḥ syāt
kṛṣṇāṅghri-padma-madhu-liṇ na punar visṛṣṭa-
māyā-guṇeṣu ramate vṛjināvaheṣu
anyas tu kāma-hata ātma-rajaḥ pramārṣṭum
īheta karma yata eva rajaḥ punaḥ syāt

Synonyms

Synonyma

kṛṣṇa-aṅghri-padma — of the lotus feet of Lord Kṛṣṇa; madhu — the honey; liṭ — one who licks; na — not; punaḥ — again; visṛṣṭa — already renounced; māyā-guṇeṣu — in the material modes of nature; ramate — desires to enjoy; vṛjina-avaheṣu — which brings distress; anyaḥ — another; tu — however; kāma-hataḥ — being enchanted by lust; ātma-rajaḥ — the sinful infection of the heart; pramārṣṭum — to cleanse; īheta — may perform; karma — activities; yataḥ — after which; eva — indeed; rajaḥ — the sinful activity; punaḥ — again; syāt — appears.

kṛṣṇa-aṅghri-padma — lotosových nohou Pána Kṛṣṇy; madhu — med; liṭ — ten, kdo líže; na — ne; punaḥ — znovu; visṛṣṭa — již odřeknuté; māyā-guṇeṣu — v kvalitách hmotné přírody; ramate — chce si užívat; vṛjina-avaheṣu — co přináší utrpení; anyaḥ — jiné; tu — ovšem; kāma-hataḥ — okouzlený chtíčem; ātma-rajaḥ — hříšná nákaza srdce; pramārṣṭum — očistit; īheta — může vykonávat; karma — činnosti; yataḥ — po kterých; eva — vskutku; rajaḥ — hříšné jednání; punaḥ — znovu; syāt — objeví se.

Translation

Překlad

Devotees who always lick the honey from the lotus feet of Lord Kṛṣṇa do not care at all for material activities, which are performed under the three modes of material nature and which bring only misery. Indeed, devotees never give up the lotus feet of Kṛṣṇa to return to material activities. Others, however, who are addicted to Vedic rituals because they have neglected the service of the Lord’s lotus feet and are enchanted by lusty desires, sometimes perform acts of atonement. Nevertheless, being incompletely purified, they return to sinful activities again and again.

Oddaní, kteří vždy lížou med lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, se vůbec nestarají o hmotné činnosti, jež jsou vykonávány pod vlivem tří kvalit hmotné přírody a přinášejí jen utrpení. Nikdy se nevzdají Kṛṣṇových lotosových nohou a nikdy se k hmotným činnostem nevrátí. Jiní, kteří lpí na védských obřadech, protože zanedbali službu Pánovým lotosovým nohám a jsou okouzleni chtivými touhami, někdy provádějí odčinění, ale jelikož jejich očištění není úplné, vracejí se znovu a znovu k hříšnému jednání.

Purport

Význam

A devotee’s duty is to chant the Hare Kṛṣṇa mantra. One may sometimes chant with offenses and sometimes without offenses, but if one seriously adopts this process, he will achieve perfection, which cannot be achieved through Vedic ritualistic ceremonies of atonement. Persons who are attached to the Vedic ritualistic ceremonies, but do not believe in devotional service, who advise atonement, but do not appreciate the chanting of the Lord’s holy name, fail to achieve the highest perfection. Devotees, therefore, being completely detached from material enjoyment, never give up Kṛṣṇa consciousness for Vedic ritualistic ceremonies. Those who are attached to Vedic ritualistic ceremonies because of lusty desires are subjected to the tribulations of material existence again and again. Mahārāja Parīkṣit has compared their activities to kuñjara-śauca, the bathing of an elephant.

Povinností oddaného je zpívat Hare Kṛṣṇa mantru. Někdy možná zpívá s přestupky a někdy bez přestupků, ale přijme-li tento proces se vší vážností, dosáhne dokonalosti, které nelze dosáhnout prostřednictvím védských obřadů pro odčinění. Ti, kdo jsou připoutáni k védským obřadům, ale nevěří v oddanou službu, kdo doporučují odčinění, ale neoceňují zpívání Pánova svatého jména, nedosáhnou nejvyšší dokonalosti. Oddaní, kteří jsou zcela odpoutaní od hmotného požitku, se proto nikdy nevzdají vědomí Kṛṣṇy ve prospěch védských obřadů. Ti, kdo lpí na védských obřadech kvůli svým chtivým touhám, jsou znovu a znovu vystavováni utrpení hmotné existence. Mahārāja Parīkṣit jejich činnosti přirovnal ke koupeli slona (kuñjara-śauca).