Skip to main content

Text 25

Sloka 25

Devanagari

Dévanágarí

प्रायेण वेद तदिदं न महाजनोऽयं
देव्या विमोहितमतिर्बत माययालम् ।
त्रय्यां जडीकृतमतिर्मधुपुष्पितायां
वैतानिके महति कर्मणि युज्यमान: ॥ २५ ॥

Text

Verš

prāyeṇa veda tad idaṁ na mahājano ’yaṁ
devyā vimohita-matir bata māyayālam
trayyāṁ jaḍī-kṛta-matir madhu-puṣpitāyāṁ
vaitānike mahati karmaṇi yujyamānaḥ
prāyeṇa veda tad idaṁ na mahājano ’yaṁ
devyā vimohita-matir bata māyayālam
trayyāṁ jaḍī-kṛta-matir madhu-puṣpitāyāṁ
vaitānike mahati karmaṇi yujyamānaḥ

Synonyms

Synonyma

prāyeṇa — almost always; veda — know; tat — that; idam — this; na — not; mahājanaḥ — great personalities besides Svayambhū, Śambhu and the other ten; ayam — this; devyā — by the energy of the Supreme Personality of Godhead; vimohita-matiḥ — whose intelligence is bewildered; bata — indeed; māyayā — by the illusory energy; alam — greatly; trayyām — in the three Vedas; jaḍī-kṛta-matiḥ — whose intelligence has been dulled; madhu-puṣpitāyām — in the flowery Vedic language describing the results of ritualistic performances; vaitānike — in the performances mentioned in the Vedas; mahati — very great; karmaṇi — fruitive activities; yujyamānaḥ — being engaged.

prāyeṇa — téměř vždy; veda — vědí; tat — to; idam — toto; na — ne; mahājanaḥ — velké osobnosti vedle Svayambhūa, Śambhua a ostatních deseti; ayam — toto; devyā — působením energie Nejvyšší Osobnosti Božství; vimohita-matiḥ — jejichž inteligence je zmatena; bata — vskutku; māyayā — iluzorní energií; alam — velice; trayyām — ve třech Vedách; jaḍī-kṛta-matiḥ — jejichž inteligence byla otupena; madhu-puṣpitāyām — květnatému jazyku Ved, který popisuje výsledky vykonávání obřadů; vaitānike — obřadům uvedeným ve Vedách; mahati — velkým; karmaṇi — plodonosné činnosti; yujyamānaḥ — kteří se věnují.

Translation

Překlad

Because they are bewildered by the illusory energy of the Supreme Personality of Godhead, Yājñavalkya and Jaimini and other compilers of the religious scriptures cannot know the secret, confidential religious system of the twelve mahājanas. They cannot understand the transcendental value of performing devotional service or chanting the Hare Kṛṣṇa mantra. Because their minds are attracted to the ritualistic ceremonies mentioned in the Vedas — especially the Yajur Veda, Sāma Veda and Ṛg Veda — their intelligence has become dull. Thus they are busy collecting the ingredients for ritualistic ceremonies that yield only temporary benefits, such as elevation to Svargaloka for material happiness. They are not attracted to the saṅkīrtana movement; instead, they are interested in dharma, artha, kāma and mokṣa.

Yājñavalkya, Jaimini a další mudrci, kteří sestavili náboženská písma, jsou zmateni iluzorní energií Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto neznají tajný, důvěrný náboženský systém dvanácti mahājanů. Nemohou pochopit transcendentální hodnotu vykonávání oddané služby či zpívání Hare Kṛṣṇa mantry. Jelikož jejich mysli přitahují obřady uvedené ve Vedách—zvláště v Yajur Vedě, Sāma Vedě a Ṛg Vedě — jejich inteligence otupěla. Usilovně shánějí prostředky k provádění obřadů, které přinášejí jen dočasný prospěch, jako je povýšení na Svargaloku, jež skýtá hmotné štěstí. Zajímají se o dharmu, arthu, kāmu a mokṣu, a saṅkīrtanové hnutí je nepřitahuje.

Purport

Význam

Since one may easily achieve the highest success by chanting the holy name of the Lord, one may ask why there are so many Vedic ritualistic ceremonies and why people are attracted to them. This verse answers that question. As stated in Bhagavad-gītā (15.15), vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ: the real purpose of studying the Vedas is to approach the lotus feet of Lord Kṛṣṇa. Unfortunately, unintelligent people bewildered by the grandeur of Vedic yajñas want to see gorgeous sacrifices performed. They want Vedic mantras chanted and huge amounts of money spent for such ceremonies. Sometimes we have to observe the Vedic ritualistic ceremonies to please such unintelligent men. Recently, when we established a large Kṛṣṇa-Balarāma temple in Vṛndāvana, we were obliged to have Vedic ceremonies enacted by brāhmaṇas because the inhabitants of Vṛndāvana, especially the smārta-brāhmaṇas, would not accept Europeans and Americans as bona fide brāhmaṇas. Thus we had to engage brāhmaṇas to perform costly yajñas. In spite of these yajñas, the members of our Society performed saṅkīrtana loudly with mṛdaṅgas, and I considered the saṅkīrtana more important than the Vedic ritualistic ceremonies. Both the ceremonies and the saṅkīrtana were going on simultaneously. The ceremonies were meant for persons interested in Vedic rituals for elevation to heavenly planets (jaḍī-kṛta-matir madhu-puṣpitāyām), whereas the saṅkīrtana was meant for pure devotees interested in pleasing the Supreme Personality of Godhead. We would simply have performed saṅkīrtana, but then the inhabitants of Vṛndāvana would not have taken the installation ceremony seriously. As explained here, the Vedic performances are meant for those whose intelligence has been dulled by the flowery language of the Vedas, which describe fruitive activities intended to elevate one to the higher planets.

Jelikož je tak snadné dosáhnout největšího úspěchu zpíváním svatého jména Pána, někdo se může zeptat, proč existuje tolik védských obřadů a proč jsou k nim lidé přitahováni. Na tuto otázku odpovídá tento verš. Jak uvádí Bhagavad-gītā (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ — skutečným smyslem studia Ved je vyhledat lotosové nohy Pána Kṛṣṇy. Neinteligentní lidé jsou naneštěstí zmateni velkolepostí védských yajñí a dychtí vidět vykonávání oslnivých obětí. Chtějí, aby byly zpívány védské mantry a aby za tyto obřady bylo utráceno obrovské množství peněz. Někdy musíme pořádat védské obřady, abychom tyto neinteligentní lidi uspokojili. Nedávno jsme při otevírání velkého chrámu Kṛṣṇa-Balarāma ve Vṛndāvanu byli nuceni přizvat brāhmaṇy na vykonání védských obřadů, protože obyvatelé Vṛndāvanu — zvláště smārta-brāhmaṇové — by Evropany a Američany za pravé brāhmaṇy neuznali. Museli jsme tedy zaměstnat brāhmaṇy vykonáním nákladných yajñí. Bez ohledu na tyto yajñi však členové naší Společnosti vedli hlasitý saṅkīrtan s mṛdaṅgami, což jsem považoval za důležitější než védské obřady. Obřady i saṅkīrtan probíhaly zároveň; obřady byly určeny pro ty, kdo se zajímají o védské rituály vedoucí k dosažení nebeských planet (jaḍī-kṛta-matir madhu-puṣpitāyām), zatímco saṅkīrtan byl určen pro čisté oddané, kteří chtějí potěšit Nejvyšší Osobnost Božství. My bychom bývali prováděli pouze saṅkīrtan, ale obyvatelé Vṛndāvanu by pak nebrali slavnostní instalaci vážně. Zde je vysvětleno, že védské obřady jsou určeny pro ty, jejichž inteligence byla otupena květnatým jazykem Ved, který popisuje plodonosné činnosti zaměřené na dosažení vyšších planet.

Especially in this Age of Kali, saṅkīrtana alone is sufficient. If the members of our temples in the different parts of the world simply continue saṅkīrtana before the Deity, especially before Śrī Caitanya Mahāprabhu, they will remain perfect. There is no need of any other performances. Nevertheless, to keep oneself clean in habits and mind, Deity worship and other regulative principles are required. Śrīla Jīva Gosvāmī says that although saṅkīrtana is sufficient for the perfection of life, the arcanā, or worship of the Deity in the temple, must continue in order that the devotees may stay clean and pure. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura therefore recommended that one follow both processes simultaneously. We strictly follow his principle of performing Deity worship and saṅkīrtana along parallel lines. This we should continue.

Zvláště v tomto věku Kali je dostatečný samotný saṅkīrtan. Budou-li oddaní z našich chrámů v různých částech světa pokračovat v provádění saṅkīrtanu před Božstvy — zvláště před Śrī Caitanyou Mahāprabhuem — zůstanou dokonalí. Žádné jiné obřady nejsou zapotřebí. Nicméně pro udržení čistých návyků a čisté mysli se je třeba věnovat uctívání Božstev a dodržovat také další usměrňující zásady. Śrīla Jīva Gosvāmī říká, že i když saṅkīrtan k dosažení dokonalosti života stačí, arcanā neboli uctívání Božstev v chrámu musí pokračovat, aby oddaní zůstali vně i uvnitř čistí. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura proto doporučoval následovat oba procesy zároveň a my se jeho zásadou souběžně vykonávat uctívání Božstev i saṅkīrtan striktně řídíme. V tom bychom měli stále pokračovat.