Texts 5-6

Sloka 5-6

Devanagari

Dévanágarí

यस्याङ्के शिर आधाय लोक: स्वपिति निर्वृत: ।
स्वयं धर्ममधर्मं वा न हि वेद यथा पशु: ॥ ५ ॥
स कथं न्यर्पितात्मानं कृतमैत्रमचेतनम् ।
विस्रम्भणीयो भूतानां सघृणो दोग्धुमर्हति ॥ ६ ॥

Text

Verš

yasyāṅke śira ādhāya
lokaḥ svapiti nirvṛtaḥ
svayaṁ dharmam adharmaṁ vā
na hi veda yathā paśuḥ

sa kathaṁ nyarpitātmānaṁ
kṛta-maitram acetanam
visrambhaṇīyo bhūtānāṁ
saghṛṇo dogdhum arhati

Synonyms

Synonyma

yasya — of whom; aṅke — on the lap; śiraḥ — the head; ādhāya — placing; lokaḥ — the general mass of people; svapiti — sleep; nirvṛtaḥ — in peace; svayam — personally; dharmam — religious principles or the goal of life; adharmam — irreligious principles; vā — or; na — not; hi — indeed; veda — know; yathā — exactly like; paśuḥ — an animal; saḥ — such a person; katham — how; nyarpita-ātmānam — unto the living entity who has fully surrendered; kṛta-maitram — endowed with good faith and friendship; acetanam — with undeveloped consciousness, foolish; visrambhaṇīyaḥ — deserving to be the object of faith; bhūtānām — of the living entities; sa-ghṛṇaḥ — who has a soft heart for the good of all people; dogdhum — to give pain; arhati — is able.

yasya — jehož; aṅke — na klín; śiraḥ — hlavu; ādhāya — dává; lokaḥ — veřejnost; svapiti — spí; nirvṛtaḥ — v míru; svayam — osobně; dharmam — náboženské zásady nebo cíl života; adharmam — principy bezbožnosti; vā — nebo; na — ne; hi — vskutku; veda — zná; yathā — přesně jako; paśuḥ — zvíře; saḥ — taková osoba; katham — jak; nyarpita-ātmānam — živé bytosti, která se plně odevzdala; kṛta-maitram — s vírou a přátelstvím; acetanam — s nevyvinutým vědomím, hloupé; visrambhaṇīyaḥ — zasluhující si být objektem víry; bhūtānām — živých bytostí; sa-ghṛṇaḥ — kdo cítí se všemi lidmi a přeje jim dobro; dogdhum — působit bolest; arhati — je schopen.

Translation

Překlad

People in general are not very advanced in knowledge by which to discriminate between religion and irreligion. The innocent, unenlightened citizen is like an ignorant animal sleeping in peace with its head on the lap of its master, faithfully believing in the master’s protection. If a leader is actually kindhearted and deserves to be the object of a living entity’s faith, how can he punish or kill a foolish person who has fully surrendered in good faith and friendship?

Lidé obecně nejsou příliš pokročilí v poznání, na jehož základě by dokázali rozlišovat mezi náboženstvím a bezbožností. Nevinný, nevzdělaný člověk je jako nevědomé zvíře, které pokojně spí s hlavou na klíně svého pána a pevně věří v jeho ochranu. Je-li vůdce skutečně laskavý a zaslouží si, aby mu živé bytosti věřily, jak může potrestat nebo zabít hloupého člověka, který se mu s vírou a přátelskými úmysly plně odevzdal?

Purport

Význam

The Sanskrit word viśvasta-ghāta refers to one who breaks faith or causes a breach of trust. The mass of people should always feel security because of the government’s protection. Therefore, how regrettable it is for the government itself to cause a breach of trust and put the citizens in difficulty for political reasons. We actually saw during the partition days in India that although Hindus and Muslims were living together peacefully, manipulation by politicians suddenly aroused feelings of hatred between them, and thus the Hindus and Muslims killed one another over politics. This is a sign of Kali-yuga. In this age, animals are kept nicely sheltered, completely confident that their masters will protect them, but unfortunately as soon as the animals are fat, they are immediately sent for slaughter. Such cruelty is condemned by Vaiṣṇavas like the Viṣṇudūtas. Indeed, the hellish conditions already described await the sinful men responsible for such suffering. One who betrays the confidence of a living entity who takes shelter of him in good faith, whether that living entity be a human being or an animal, is extremely sinful. Because such betrayals now go unpunished by the government, all of human society is terribly contaminated. The people of this age are therefore described as mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā hy upadrutāḥ. As a consequence of such sinfulness, men are condemned (mandāḥ), their intelligence is unclear (sumanda-matayaḥ), they are unfortunate (manda-bhāgyāḥ), and therefore they are always disturbed by many problems (upadrutāḥ). This is their situation in this life, and after death they are punished in hellish conditions.

Sanskrtské slovo viśvasta-ghāta označuje toho, kdo zklame či vyvolá ztrátu důvěry. Obyčejní lidé by se měli díky ochraně vlády vždy cítit v bezpečí. Jak politováníhodná je proto vláda, která zklame jejich důvěru a z politických důvodů přivede občany do nesnází! V době dělení Indie jsme viděli, jak machinace politiků znenadání vyvolaly nenávist mezi hinduisty a muslimy, kteří spolu do té doby žili v míru, ale kvůli politice se pak začali navzájem zabíjet. To je příznak Kali-yugy. V tomto věku jsou zvířata chována v dobrých podmínkách a mají plnou důvěru, že je jejich pánové ochrání, ale bohužel jakmile ztloustnou, jsou ihned poslána na jatka. Vaiṣṇavové, jako jsou Viṣṇudūtové, takovou krutost odsuzují. Hříšné lidi, kteří jsou za takové utrpení zodpovědní, čekají pekelné podmínky, jež byly popsány dříve. Ten, kdo zklame důvěru živé bytosti, která se k němu s vírou uchýlí — ať už se jedná o lidskou bytost nebo zvíře — je nesmírně hříšný. Jelikož vláda nyní takovou proradnost netrestá, je celá lidská společnost hrozným způsobem znečištěná. Lidé současného věku jsou proto popsáni jako mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā hy upadrutāḥ. V důsledku této hříšnosti jsou lidé zavrženi (mandāḥ), jejich inteligence je zatemněná (sumanda-matayaḥ), jsou to nešťastníci (manda-bhāgyāḥ), a proto jsou neustále znepokojeni mnohými problémy (upadrutāḥ). Taková je jejich situace za tohoto života, a po smrti je čeká trest v pekelných podmínkách.