Text 32

Sloka 32

Devanagari

Dévanágarí

अथापि मे दुर्भगस्य विबुधोत्तमदर्शने ।
भवितव्यं मङ्गलेन येनात्मा मे प्रसीदति ॥ ३२ ॥

Text

Verš

athāpi me durbhagasya
vibudhottama-darśane
bhavitavyaṁ maṅgalena
yenātmā me prasīdati

Synonyms

Synonyma

atha — therefore; api — although; me — of me; durbhagasya — so unfortunate; vibudha-uttama — exalted devotees; darśane — because of seeing; bhavitavyam — there must be; maṅgalena — auspicious activities; yena — by which; ātmā — self; me — my; prasīdati — actually becomes happy.

atha — proto; api — ačkoliv; me — mě; durbhagasya — takového nešťastníka; vibudha-uttama — vznešené oddané; darśane — protože jsem viděl; bhavitavyam — jistě jsou; maṅgalena — příznivé činnosti; yena — díky nimž; ātmā — vlastní já; me — mé; prasīdati — prožívá skutečné štěstí.

Translation

Překlad

I am certainly most abominable and unfortunate to have merged in an ocean of sinful activities, but nevertheless, because of my previous spiritual activities, I could see those four exalted personalities who came to rescue me. Now I feel exceedingly happy because of their visit.

Jsem zajisté odporný lotr a nešťastník, protože jsem se ponořil do oceánu hříšných činů, ale zásluhou svých dřívějších duchovních činností jsem přesto mohl spatřit ony čtyři vznešené osobnosti, které mě přišly zachránit. Díky jejich návštěvě jsem nyní nesmírně šťastný.

Purport

Význam

As stated in Caitanya-caritāmṛta (Madhya 22.54):

V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 22.54) je řečeno:

‘sādhu-saṅga’, ‘sādhu-saṅga’ — sarva-śāstre kaya
lava-mātra sādhu-saṅge sarva-siddhi haya

’sādhu-saṅga', ’sādhu-saṅga'—sarva-śāstre kaya
lava-mātra sādhu-saṅge sarva-siddhi haya

“Association with devotees is recommended by all the śāstras because by even a moment of such association one can receive the seed for all perfection.” In the beginning of his life Ajāmila was certainly very pure, and he associated with devotees and brāhmaṇas; because of that pious activity, even though he was fallen, he was inspired to name his son Nārāyaṇa. Certainly this was due to good counsel given from within by the Supreme Personality of Godhead. As the Lord says in Bhagavad-gītā (15.15), sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca: “I am seated in everyone’s heart, and from Me come remembrance, knowledge and forgetfulness.” The Lord, who is situated in everyone’s heart, is so kind that if one has ever rendered service to Him, the Lord never forgets him. Thus the Lord, from within, gave Ajāmila the opportunity to name his youngest son Nārāyaṇa so that in affection he would constantly call “Nārāyaṇa! Nārāyaṇa!” and thus be saved from the most fearful and dangerous condition at the time of his death. Such is the mercy of Kṛṣṇa. Guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja: by the mercy of the guru and Kṛṣṇa, one receives the seed of bhakti. This association saves a devotee from the greatest fear. In our Kṛṣṇa consciousness movement we therefore change a devotee’s name to a form that reminds him of Viṣṇu. If at the time of death the devotee can remember his own name, such as Kṛṣṇadāsa or Govinda dāsa, he can be saved from the greatest danger. Therefore the change of names at the time of initiation is essential. The Kṛṣṇa consciousness movement is so meticulous that it gives one a good opportunity to remember Kṛṣṇa somehow or other.

“Společnost oddaných doporučují všechny śāstry, protože díky jedinému okamžiku v takové společnosti může člověk získat semínko veškeré dokonalosti.” Na počátku svého života byl Ajāmila zajisté velice čistý a stýkal se s oddanými a brāhmaṇy; díky tomuto zbožnému jednání byl proto i v pokleslém stavu inspirovaný dát svému synovi jméno Nārāyaṇa. K tomu byl jistě veden dobrou radou zevnitř, od Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán říká v Bhagavad-gītě (15.15): sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — “Sídlím v srdci každého a ode Mne pocházejí vzpomínky, poznání i zapomnění.” Pán, který sídlí v srdci každého, je tak laskavý, že nikdy nezapomene na toho, kdo Mu někdy sloužil. Poskytl proto zevnitř Ajāmilovi příležitost dát nejmladšímu synovi jméno Nārāyaṇa, aby z lásky neustále volal: “Nārāyaṇe! Nārāyaṇe!” a byl tak v okamžiku smrti zachráněn z té nejhrozivější a nejnebezpečnější situace. Taková je Kṛṣṇova milost. Guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja — milostí gurua a Kṛṣṇy člověk dostane semínko bhakti. Tato společnost zachrání oddaného před tím největším strachem. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy proto měníme oddaným jména tak, aby jim připomínala Viṣṇua. Dokáže-li si oddaný v okamžiku smrti vzpomenout na své jméno — například Kṛṣṇadāsa nebo Govinda dāsa — může být zachráněn před tím největším nebezpečím. Změna jmen při zasvěcení je proto nepostradatelná. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je tak pečlivé, že dává každému velkou příležitost nějakým způsobem vzpomínat na Kṛṣṇu.