Text 12

Sloka 12

Devanagari

Dévanágarí

नैकान्तिकं तद्धि कृतेऽपि निष्कृते
मन: पुनर्धावति चेदसत्पथे ।
तत्कर्मनिर्हारमभीप्सतां हरे-
र्गुणानुवाद: खलु सत्त्वभावन: ॥ १२ ॥

Text

Verš

naikāntikaṁ tad dhi kṛte ’pi niṣkṛte
manaḥ punar dhāvati ced asat-pathe
tat karma-nirhāram abhīpsatāṁ harer
guṇānuvādaḥ khalu sattva-bhāvanaḥ

Synonyms

Synonyma

na — not; aikāntikam — absolutely cleansed; tat — the heart; hi — because; kṛte — very nicely performed; api — although; niṣkṛte — atonement; manaḥ — the mind; punaḥ — again; dhāvati — runs; cet — if; asat-pathe — on the path of material activities; tat — therefore; karma-nirhāram — cessation of the fruitive reactions of material activities; abhīpsatām — for those who seriously want; hareḥ — of the Supreme Personality of Godhead; guṇa-anuvādaḥ — constant chanting of the glories; khalu — indeed; sattva-bhāvanaḥ — actually purifying one’s existence.

na — ne; aikāntikam — úplně očištěné; tat — srdce; hi — protože; kṛte — velice pečlivě vykonané; api — ačkoliv; niṣkṛte — odčinění; manaḥ — mysl; punaḥ — znovu; dhāvati — utíká; cet — jestliže; asat-pathe — po cestě hmotných činností; tat — proto; karma-nirhāram — ukončení reakcí za plodonosné hmotné činnosti; abhīpsatām — pro ty, kdo si skutečně přejí; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; guṇa-anuvādaḥ — neustálé opěvování slávy; khalu — vskutku; sattva-bhāvanaḥ — skutečně očišťující existenci živé bytosti.

Translation

Překlad

The ritualistic ceremonies of atonement recommended in the religious scriptures are insufficient to cleanse the heart absolutely because after atonement one’s mind again runs toward material activities. Consequently, for one who wants liberation from the fruitive reactions of material activities, the chanting of the Hare Kṛṣṇa mantra, or glorification of the name, fame and pastimes of the Lord, is recommended as the most perfect process of atonement because such chanting eradicates the dirt from one’s heart completely.

Obřady pro odčinění, které doporučují náboženská písma, nestačí k úplnému očištění srdce, protože mysl poté znovu utíká k hmotným činnostem. Tomu, kdo se chce osvobodit od reakcí za plodonosné jednání, je proto jako nejdokonalejší způsob odčinění doporučeno zpívat Hare Kṛṣṇa mantru neboli opěvovat jméno, slávu a zábavy Pána. Tak budou ze srdce odstraněny i poslední nečistoty.

Purport

Význam

The statements in this verse have been confirmed previously in Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.17):

To, co je řečeno v tomto verši, bylo potvrzeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu již dříve (1.2.17):

śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ
puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ
hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi
vidhunoti suhṛt satām

“Śrī Kṛṣṇa, the Personality of Godhead, who is the Paramātmā [Supersoul] in everyone’s heart and the benefactor of the truthful devotee, cleanses desire for material enjoyment from the heart of the devotee who relishes His messages, which are in themselves virtuous when properly heard and chanted.” It is the special mercy of the Supreme Lord that as soon as He knows that one is glorifying His name, fame and attributes, He personally helps cleanse the dirt from one’s heart. Therefore simply by such glorification one not only becomes purified, but also achieves the results of pious activities (puṇya-śravaṇa-kīrtana). Puṇya-śravaṇa-kīrtana refers to the process of devotional service. Even if one does not understand the meaning of the Lord’s name, pastimes or attributes, one is purified simply by hearing or chanting of them. Such purification is called sattva-bhāvana.

“Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa, Jenž dlí jako Paramātmā (Nadduše) v srdci každého a je dobrodincem oddaných, kteří jsou věrní pravdě, zprošťuje srdce oddaného dychtícího po poslechu Jeho poselství touhy po hmotném požitku. Jsou-li poselství Pána správně vyslyšena a přednesena, jsou sama o sobě příznivá.” Jakmile Nejvyšší Pán ví, že někdo oslavuje Jeho jméno, slávu a vlastnosti, Osobně pomáhá odstranit nečistoty ze srdce takové osoby. To je Jeho zvláštní milost. Samotným oslavováním se tedy člověk nejen očistí, ale rovněž dosáhne výsledků zbožných činností (puṇya-śravaṇa-kīrtana). Puṇya-śravaṇa-kīrtana se vztahuje na proces oddané služby. I když významu Pánova jména, zábav či vlastností nerozumíme, očistíme se pouhým nasloucháním o nich nebo jejich opěvováním. Toto očištění se nazývá sattva-bhāvana.

One’s main purpose in human life should be to purify his existence and achieve liberation. As long as one has a material body, one is understood to be impure. In such an impure, material condition, one cannot enjoy a truly blissful life, although everyone seeks it. Therefore Śrīmad-Bhāgavatam (5.5.1) says, tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ śuddhyet: one must perform tapasya, austerity, to purify his existence in order to come to the spiritual platform. The tapasya of chanting and glorifying the name, fame and attributes of the Lord is a very easy purifying process by which everyone can be happy. Therefore everyone who desires the ultimate cleansing of his heart must adopt this process. Other processes, such as karma, jñāna and yoga, cannot cleanse the heart absolutely.

Hlavním cílem lidské bytosti má být očištění své existence a dosažení osvobození. Dokud má živá bytost hmotné tělo, je nečistá. V tomto nečistém, hmotném stavu si nikdo nemůže užívat skutečně blaženého života, i když ho všichni hledají. Śrīmad-Bhāgavatam (5.5.1) proto říká: tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ śuddhyet — člověk musí podstoupit tapasyu, askezi, aby očistil svou existenci a mohl dospět na duchovní úroveň. Tapasya v podobě zpívání a velebení jména, slávy a vlastností Pána je velice snadným způsobem očištění, prostřednictvím něhož může být každý šťastný. Každý, kdo si přeje úplně očistit své srdce, tedy musí přijmout tento proces. Jiné procesy, jako je karma, jñāna a yoga, srdce dokonale neočistí.