Text 42
Sloka 42
Devanagari
Dévanágarí
पतिं पुत्रं भ्रातरं वा घ्नन्त्यर्थे घातयन्ति च ॥ ४२ ॥
Text
Verš
añjasā svāśiṣātmanām
patiṁ putraṁ bhrātaraṁ vā
ghnanty arthe ghātayanti ca
añjasā svāśiṣātmanām
patiṁ putraṁ bhrātaraṁ vā
ghnanty arthe ghātayanti ca
Synonyms
Synonyma
na — not; hi — certainly; kaścit — anyone; priyaḥ — dear; strīṇām — to women; añjasā — actually; sva-āśiṣā — for their own interests; ātmanām — most dear; patim — husband; putram — son; bhrātaram — brother; vā — or; ghnanti — they kill; arthe — for their own interests; ghātayanti — cause to be killed; ca — also.
na — ne; hi — jistě; kaścit — kdokoliv; priyaḥ — drahý; strīṇām — ženám; añjasā — ve skutečnosti; sva-āśiṣā — pro své vlastní zájmy; ātmanām — nejdražšího; patim — manžela; putram — syna; bhrātaram — bratra; vā — nebo; ghnanti — zabijí; arthe — pro své vlastní zájmy; ghātayanti — nechají zabít; ca — také.
Translation
Překlad
To satisfy their own interests, women deal with men as if the men were most dear to them, but no one is actually dear to them. Women are supposed to be very saintly, but for their own interests they can kill even their husbands, sons or brothers, or cause them to be killed by others.
Ženy chtějí uskutečňovat své vlastní zájmy, a proto s muži jednají, jako kdyby jim byli velice drazí. Ve skutečnosti jim však není drahý nikdo. Jsou považovány za světice, ale pro své vlastní cíle dokáží zabít i své manžely, syny či bratry, nebo je nechat zabít jinými.
Purport
Význam
A woman’s nature has been particularly well studied by Kaśyapa Muni. Women are self-interested by nature, and therefore they should be protected by all means so that their natural inclination to be too self-interested will not be manifested. Women need to be protected by men. A woman should be cared for by her father in her childhood, by her husband in her youth and by her grown sons in her old age. This is the injunction of Manu, who says that a woman should not be given independence at any stage. Women must be cared for so that they will not be free to manifest their natural tendency for gross selfishness. There have been many cases, even in the present day, in which women have killed their husbands to take advantage of their insurance policies. This is not a criticism of women but a practical study of their nature. Such natural instincts of a woman or a man are manifested only in the bodily conception of life. When either a man or a woman is advanced in spiritual consciousness, the bodily conception of life practically vanishes. We should see all women as spiritual units (ahaṁ brahmāsmi), whose only duty is to satisfy Kṛṣṇa. Then the influences of the different modes of material nature, which result from one’s possessing a material body, will not act.
Kaśyapa Muni zde zvláště pěkně rozebírá ženskou povahu. Ženy se od přírody nechávají vést svými vlastními zájmy, a proto se jim má neustále dostávat ochrany, aby se tato jejich přirozená tendence nemohla projevit. Vždy potřebují ochranu mužů. V dětství se má o ženu starat její otec, v mládí manžel a ve stáří její dospělí synové. To je příkaz Manua, který říká, že žena nemá být v žádném stádiu života nezávislá. O ženy se musí vždy někdo starat, aby nemohly projevit svůj přirozený sklon k naprosté sobeckosti. I v dnešní době existuje mnoho případů, kdy ženy zabily své manžely, aby mohly využít jejich pojištění. To není kritika žen, ale praktický rozbor jejich povahy. Takové přirozené pudy žen a mužů se projevují pouze v tělesném pojetí života. Když muž či žena pokročí v rozvoji duchovního vědomí, tělesné pojetí života prakticky zanikne. Všechny ženy bychom měli vidět jako duchovní jedince (ahaṁ brahmāsmi), jejichž jedinou povinností je uspokojovat Kṛṣṇu. Vliv různých kvalit hmotné přírody, jehož příčinou je to, že máme hmotná těla, pak nebude působit.
The Kṛṣṇa consciousness movement is so beneficial that it can very easily counteract the contamination of material nature, which results from one’s possessing a material body. Bhagavad-gītā therefore teaches, in the very beginning, that whether one is a man or a woman, one must know that he or she is not the body but a spiritual soul. Everyone should be interested in the activities of the spirit soul, not the body. As long as one is activated by the bodily conception of life, there is always the danger of being misled, whether one is a man or a woman. The soul is sometimes described as puruṣa because whether one is dressed as a man or a woman, one is inclined to enjoy this material world. One who has this spirit of enjoyment is described as puruṣa. Whether one is a man or a woman, he is not interested in serving others; everyone is interested in satisfying his or her own senses. Kṛṣṇa consciousness, however, provides first-class training for a man or a woman. A man should be trained to be a first-class devotee of Lord Kṛṣṇa, and a woman should be trained to be a very chaste follower of her husband. That will make the lives of both of them happy.
Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je tak prospěšné, že může znečištění hmotnou přírodou, které je výsledkem toho, že vlastníme hmotná těla, velice snadno odstranit. Bhagavad-gītā proto na samém začátku učí, že člověk—ať už muž či žena — musí vědět, že není tělo, ale duše. Každý by se měl zajímat o činnosti duše; nikoliv těla. Dokud člověka pobízí k činnostem tělesné pojetí života, vždy mu hrozí nebezpečí, že se ocitne na scestí. To platí bez ohledu na pohlaví. Duše je někdy nazývána puruṣa, neboť každý — ať už je oblečený jako muž či jako žena — má sklony užívat si tohoto hmotného světa. Osoba s takovým poživatelským přístupem je známá jako puruṣa. Nikdo nemá zájem sloužit ostatním, bez ohledu na to, zda je to muž či žena; každý chce uspokojovat své vlastní smysly. Vědomí Kṛṣṇy ovšem poskytuje muži i ženě prvotřídní výchovu. Muž má být vychováván v prvotřídního oddaného Pána Kṛṣṇy a žena ve velmi cudnou družku svého manžela. Pak budou žít oba šťastně.