Skip to main content

Text 31

Sloka 31

Devanagari

Dévanágarí

वासुदेवे भगवति भक्तिमुद्वहतां नृणाम् ।
ज्ञानवैराग्यवीर्याणां न हि कश्चिद् व्यपाश्रय: ॥ ३१ ॥

Text

Verš

vāsudeve bhagavati
bhaktim udvahatāṁ nṛṇām
jñāna-vairāgya-vīryāṇāṁ
na hi kaścid vyapāśrayaḥ
vāsudeve bhagavati
bhaktim udvahatāṁ nṛṇām
jñāna-vairāgya-vīryāṇāṁ
na hi kaścid vyapāśrayaḥ

Synonyms

Synonyma

vāsudeve — to Lord Vāsudeva, Kṛṣṇa; bhagavati — the Supreme Personality of Godhead; bhaktim — love and faith in devotional service; udvahatām — for those who are carrying; nṛṇām — men; jñāna-vairāgya — of real knowledge and detachment; vīryāṇām — possessing the powerful strength; na — not; hi — indeed; kaścit — anything; vyapāśrayaḥ — as interest or shelter.

vāsudeve — Pánu Vāsudevovi, Kṛṣṇovi; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; bhaktim — lásku a víru v oddanou službu; udvahatām — pro ty, kteří nosí; nṛṇām — lidi; jñāna-vairāgya — skutečného poznání a odpoutanosti; vīryāṇām — oplývající velkou silou; na — ne; hi — vskutku; kaścit — cokoliv; vyapāśrayaḥ — jako zájem nebo útočiště.

Translation

Překlad

Persons engaged in devotional service to Lord Vāsudeva, Kṛṣṇa, have naturally perfect knowledge and detachment from this material world. Therefore such devotees are not interested in the so-called happiness or so-called distress of this world.

Ti, kdo oddaně slouží Pánu Vāsudevovi, Kṛṣṇovi, přirozeně vlastní dokonalé poznání a odpoutanost od tohoto hmotného světa. Takoví oddaní se proto nezajímají o takzvané štěstí nebo takzvané neštěstí v tomto světě.

Purport

Význam

Here is the distinction between a devotee and a philosopher who speculates on the subject matter of transcendence. A devotee does not need to cultivate knowledge to understand the falsity or temporary existence of this material world. Because of his unalloyed devotion to Vāsudeva, this knowledge and detachment are automatically manifested in his person. As confirmed elsewhere in Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.7):

Zde můžeme vidět rozdíl mezi oddaným a filozofem, který spekuluje na téma transcendence. Oddaný nemusí rozvíjet poznání, aby pochopil falešnost či dočasnost tohoto hmotného světa. Díky jeho čisté oddanosti Vāsudevovi se u něho toto poznání a odpoutanost projeví přirozeně. To je potvrzeno na jiném místě ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.7):

vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam
vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam

One who engages in unalloyed devotional service to Vāsudeva, Kṛṣṇa, automatically becomes aware of this material world, and therefore he is naturally detached. This detachment is possible because of his high standard of knowledge. The speculative philosopher tries to understand that this material world is false by cultivating knowledge, but this understanding is automatically manifested in the person of a devotee, without separate endeavor. The Māyāvādī philosophers may be very proud of their so-called knowledge, but because they do not understand Vāsudeva (vāsudevaḥ sarvam iti), they do not understand the world of duality, which is a manifestation of Vāsudeva’s external energy. Therefore, unless the so-called jñānīs take shelter of Vāsudeva, their speculative knowledge is imperfect. Ye ’nye ’ravindākṣa vimukta-māninaḥ. They simply think of becoming free from the contamination of the material world, but because they do not take shelter at the lotus feet of Vāsudeva, their knowledge is impure. When they actually become pure, they surrender to the lotus feet of Vāsudeva. Therefore, the Absolute Truth is easier to understand for a devotee than for jñānīs who simply speculate to understand Vāsudeva. Lord Śiva confirms this statement in the following verse.

Ten, kdo vykonává čistou oddanou službu Vāsudevovi, Kṛṣṇovi, získává automaticky informace o tomto hmotném světě, a proto je přirozeně odpoutaný. Tuto odpoutanost umožňuje jeho vysoká úroveň poznání. Spekulující filozof se snaží chápat, že tento hmotný svět je falešný, pomocí rozvoje poznání, ale u oddaného se toto pochopení projeví automaticky, bez vedlejšího úsilí. Māyāvādští filozofové jsou možná velice pyšní na své takzvané poznání, ale jelikož nemají pochopení Vāsudeva (vāsudevaḥ sarvam iti), nechápou ani svět duality, který je projevem Vāsudevovy vnější energie. Dokud tedy takzvaní jñānī nepřijmou útočiště u Vāsudeva, bude jejich spekulativní poznání nedokonalé. Ye 'nye 'ravindākṣa vimukta-māninaḥ. Pouze si myslí, že se zbavili znečištění hmotného světa, ale jelikož nepřijímají útočiště u lotosových nohou Vāsudeva, jejich poznání je nečisté. Když se skutečně očistí, odevzdají se lotosovým nohám Vāsudeva. Absolutní Pravdu tedy pochopí snadněji oddaný než jñānī, kteří ve snaze porozumět Vāsudevovi pouze spekulují. To Pán Śiva potvrzuje v následujícím verši.