Text 30
Sloka 30
Devanagari
Dévanágarí
गुणदोषविकल्पश्च भिदेव स्रजिवत्कृत: ॥ ३० ॥
Text
Verš
hy artha-bheda ivātmani
guṇa-doṣa-vikalpaś ca
bhid eva srajivat kṛtaḥ
hy artha-bheda ivātmani
guṇa-doṣa-vikalpaś ca
bhid eva srajivat kṛtaḥ
Synonyms
Synonyma
aviveka-kṛtaḥ — done in ignorance, without mature consideration; puṁsaḥ — of the living entity; hi — indeed; artha-bhedaḥ — differentiation of value; iva — like; ātmani — in himself; guṇa-doṣa — of quality and fault; vikalpaḥ — imagination; ca — and; bhit — difference; eva — certainly; sraji — in a garland; vat — like; kṛtaḥ — male.
Translation
Překlad
As one mistakenly considers a flower garland to be a snake or experiences happiness and distress in a dream, so, in the material world, by a lack of careful consideration, we differentiate between happiness and distress, considering one good and the other bad.
Stejně jako člověk mylně považuje girlandu z květin za hada nebo prožívá štěstí a neštěstí ve snu, tak v hmotném světě kvůli nedostatku důkladného uvážení rozlišujeme mezi štěstím a neštěstím a považujeme jedno za dobré a druhé za špatné.
Purport
Význam
The happiness and distress of the material world of duality are both mistaken ideas. In the Caitanya-caritāmṛta (Antya 4.176) it is said:
Štěstí i neštěstí hmotného světa duality jsou mylné představy. V Caitanya-caritāmṛtě (Antya 4.176) je řečeno:
“ei bhāla, ei manda” — ei saba “bhrama”
”ei bhāla, ei manda",—ei saba ”bhrama"
The distinctions between happiness and distress in the material world of duality are simply mental concoctions, for the so-called happiness and distress are actually one and the same. They are like the happiness and distress in dreams. A sleeping man creates his happiness and distress by dreaming, although actually they have no existence.
Rozdíly mezi štěstím a neštěstím v hmotném světě duality jsou pouze mentální výmysly, neboť takzvané štěstí a neštěstí jsou ve skutečnosti jedno a totéž. Jsou jako štěstí a neštěstí ve snech. Spící člověk si sněním vytváří štěstí a neštěstí, jež však ve skutečnosti neexistují.
The other example given in this verse is that a flower garland is originally very nice, but by mistake, for want of mature knowledge, one may consider it a snake. In this connection there is a statement by Prabodhānanda Sarasvatī: viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate. Everyone in this material world is distressed by miserable conditions, but Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī says that this world is full of happiness. How is this possible? He answers, yat-kāruṇya-katākṣa-vaibhavavatāṁ taṁ gauram eva stumaḥ. A devotee accepts the distress of this material world as happiness only due to the causeless mercy of Śrī Caitanya Mahāprabhu. By His personal behavior, Śrī Caitanya Mahāprabhu showed that He was never distressed but always happy in chanting the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra. One should follow in the footsteps of Śrī Caitanya Mahāprabhu and engage constantly in chanting the mahā-mantra — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Then he will never feel the distresses of the world of duality. In any condition of life one will be happy if he chants the holy name of the Lord.
Dalším příkladem v tomto verši je, že girlanda z květů je velice pěkná, ale omylem, z nedostatku zralého poznání, ji může někdo považovat za hada. S tím se pojí výrok Prabodhānandy Sarasvatīho: viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate. Každého v hmotném světě sužují strastiplné podmínky, ale Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī říká, že tento svět je plný štěstí. Jak je to možné? Odpovídá: yat-kāruṇya-kaṭākṣa-vaibhavavatāṁ taṁ gauram eva stumaḥ. Oddaný pokládá neštěstí tohoto hmotného světa za štěstí jedině díky bezpříčinné milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Śrī Caitanya Mahāprabhu Svým osobním chováním ukázal, že není nikdy nešťastný, ale naopak vždy šťastný, když zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Každý by měl kráčet ve stopách Śrī Caitanyi Mahāprabhua a neustále zpívat mahā-mantru: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Pak nebude nikdy zakoušet neštěstí světa duality. Zpívá-li člověk svaté jméno Pána, je šťastný v jakýchkoliv podmínkách.
In dreams we sometimes enjoy eating sweet rice and sometimes suffer as if one of our beloved family members had died. Because the same mind and body exist in the same material world of duality when we are awake, the so-called happiness and distress of this world are no better than the false, superficial happiness of dreams. The mind is the via medium in both dreams and wakefulness, and everything created by the mind in terms of saṅkalpa and vikalpa, acceptance and rejection, is called manodharma, or mental concoction.
Ve snech si někdy užíváme sladké rýže a jindy trpíme kvůli smrti jednoho z milovaných členů naší rodiny. Jelikož tatáž mysl a tělo existují v tomtéž hmotném světě duality také když jsme vzhůru, není takzvané štěstí a neštěstí tohoto světa o nic lepší než falešné, povrchní štěstí snů. Mysl je zprostředkujícím médiem za snění i bdění a vše, co vytvoří v rámci přijímání a odmítání (saṅkalpa a vikalpa), se nazývá manodharma, mentální výmysl.