Text 20

Sloka 20

Devanagari

Dévanágarí

गुणप्रवाह एतस्मिन् क: शाप: को न्वनुग्रह: ।
क: स्वर्गो नरक: को वा किं सुखं दु:खमेव वा ॥ २० ॥

Text

Verš

guṇa-pravāha etasmin
kaḥ śāpaḥ ko nv anugrahaḥ
kaḥ svargo narakaḥ ko vā
kiṁ sukhaṁ duḥkham eva vā

Synonyms

Synonyma

guṇa-pravāhe — in the current of the modes of material nature; etasmin — this; kaḥ — what; śāpaḥ — a curse; kaḥ — what; nu — indeed; anugrahaḥ — a favor; kaḥ — what; svargaḥ — elevation to heavenly planets; narakaḥ — hell; kaḥ — what; vā — or; kim — what; sukham — happiness; duḥkham — distress; eva — indeed; vā — or.

guṇa-pravāhe — v proudu kvalit hmotné přírody; etasmin — tomto; kaḥ — co; śāpaḥ — kletba; kaḥ — co; nu — vskutku; anugrahaḥ — projev přízně; kaḥ — co; svargaḥ — povýšení na nebeské planety; narakaḥ — peklo; kaḥ — co; vā — nebo; kim — co; sukham — štěstí; duḥkham — neštěstí; eva — vskutku; vā — nebo.

Translation

Překlad

This material world resembles the waves of a constantly flowing river. Therefore, what is a curse and what is a favor? What are the heavenly planets, and what are the hellish planets? What is actually happiness, and what is actually distress? Because the waves flow constantly, none of them has an eternal effect.

Tento hmotný svět připomíná vlny neustále plynoucí řeky. Co je tedy prokletí a co je projev přízně? Co jsou nebeské a co pekelné planety? Co je ve skutečnosti štěstí a co je neštěstí? Vlny se valí neustále, a žádná z nich proto nemá věčné účinky.

Purport

Význam

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura sings, (miche) māyāra vaśe, yāccha bhese’, khāccha hābuḍubu, bhāi: “My dear living entities within this material world, why are you being carried away by the waves of the modes of material nature?” (Jīva) kṛṣṇa-dāsa, ei viśvāsa, karle ta’ āra duḥkha nāi: “If the living entity tries to understand that he is an eternal servant of Kṛṣṇa, there will no longer be misery for him.” Kṛṣṇa wants us to give up all other engagements and surrender unto Him. If we do so, where will the cause and effect of this material world be? There is nothing like cause and effect for the surrendered soul. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura says in this regard that being put into this material world is like being thrown into a mine of salt. If one falls into a mine of salt, he tastes only salt wherever he goes. Similarly, this material world is full of miseries. The so-called temporary happiness of the world is also misery, but in ignorance we cannot understand this. That is the actual position. When one comes to his senses — when he becomes Kṛṣṇa conscious — he is no longer concerned with the various conditions of this material world. He is not concerned with happiness or distress, curses or favors, or heavenly or hellish planets. He sees no distinction between them.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura zpívá: (miche) māyāra vaśe, yāccha bhese', khāccha hābuḍubu, bhāi — “Mé drahé živé bytosti v tomto hmotném světě, proč jste unášeny vlnami kvalit hmotné přírody?” (Jīva) kṛṣṇa-dāsa, ei viśvāsa, karle ta' āra duḥkha nāi — “Když se bude živá bytost snažit pochopit, že je věčným služebníkem Kṛṣṇy, již pro ni nebude existovat utrpení.” Kṛṣṇa chce, abychom se vzdali všech ostatních zaměstnání a odevzdali se Jemu. Jestliže tak učiníme, kde potom bude příčina a následek tohoto hmotného světa? Pro odevzdanou duši nic takového jako je příčina a následek neexistuje. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti říká, že být umístěn do tohoto hmotného světa je stejné jako být uvržen do solného dolu. Když člověk spadne do solného dolu, na všech stranách okusí jedině sůl. Podobně tento hmotný svět je plný utrpení. Takzvané světské štěstí, které je dočasné, je také utrpením, ale pod vlivem nevědomosti to nejsme schopni pochopit. Taková je naše skutečná situace. Když člověk přijde k rozumu — když si začne být vědom Kṛṣṇy—již se nezajímá o různé podmínky tohoto hmotného světa. Nezajímá se o štěstí či neštěstí, kletby či projevy přízně, nebeské či pekelné planety. Nevidí mezi nimi žádný rozdíl.