Skip to main content

Text 15

Sloka 15

Devanagari

Dévanágarí

अत: पापीयसीं योनिमासुरीं याहि दुर्मते ।
यथेह भूयो महतां न कर्ता पुत्र किल्बिषम् ॥ १५ ॥

Text

Verš

ataḥ pāpīyasīṁ yonim
āsurīṁ yāhi durmate
yatheha bhūyo mahatāṁ
na kartā putra kilbiṣam
ataḥ pāpīyasīṁ yonim
āsurīṁ yāhi durmate
yatheha bhūyo mahatāṁ
na kartā putra kilbiṣam

Synonyms

Synonyma

ataḥ — therefore; pāpīyasīm — most sinful; yonim — to the species of life; āsurīm — demoniac; yāhi — go; durmate — O impudent one; yathā — so that; iha — in this world; bhūyaḥ — again; mahatām — to great personalities; na — not; kartā — will commit; putra — my dear son; kilbiṣam — any offense.

ataḥ — proto; pāpīyasīm — nanejvýš hříšného; yonim — do životního druhu; āsurīm — démonského; yāhi — jdi; durmate — ó ty nestoudníku; yathā — aby; iha — v tomto světě; bhūyaḥ — znovu; mahatām — vůči velkým osobnostem; na — ne; kartā — spácháš; putra — můj milý synu; kilbiṣam — nějaký přestupek.

Translation

Překlad

O impudent one, my dear son, now take birth in a low, sinful family of demons so that you will not commit such an offense again toward exalted, saintly persons in this world.

Můj milý, nestoudný synu, nyní se narodíš v nízké, hříšné rodině démonů, abys již nespáchal žádný další přestupek vůči vznešeným světcům tohoto světa.

Purport

Význam

One should be very careful not to commit offenses at the lotus feet of Vaiṣṇavas, of whom Lord Śiva is the best. While instructing Śrīla Rūpa Gosvāmī, Śrī Caitanya Mahāprabhu described an offense at the lotus feet of a Vaiṣṇava as hātī mātā, a mad elephant. When a mad elephant enters a nice garden, it spoils the entire garden. Similarly, if one becomes like a mad elephant and commits offenses at the lotus feet of a Vaiṣṇava, his entire spiritual career is halted. One should therefore be very careful not to commit offenses at the lotus feet of a Vaiṣṇava.

Každý člověk si musí dávat velký pozor, aby se nedopouštěl přestupků u lotosových nohou vaiṣṇavů, z nichž je Pán Śiva nejlepší. Śrī Caitanya Mahāprabhu ve svých pokynech Śrīlovi Rūpovi Gosvāmīmu označil přestupek u lotosových nohou vaiṣṇavy výrazem hātī mātā, “šílený slon”. Když šílený slon vnikne do pěkné zahrady, celou ji zničí. Stejně tak když se člověk začne chovat jako šílený slon a dopouští se přestupků u lotosových nohou vaiṣṇavy, zastaví celý svůj duchovní rozvoj. Proto si každý musí dávat dobrý pozor, aby nepáchal přestupky vůči vaiṣṇavům.

Mother Pārvatī was justified in punishing Citraketu, for Citraketu impudently criticized the supreme father, Mahādeva, who is the father of the living entities conditioned within this material world. The goddess Durgā is called mother, and Lord Śiva is called father. A pure Vaiṣṇava should be very careful to engage in his specific duty without criticizing others. This is the safest position. Otherwise, if one tends to criticize others, he may commit the great offense of criticizing a Vaiṣṇava.

Matka Pārvatī trestala Citraketua právem, neboť drze kritizoval svrchovaného otce, Mahādeva, který je otcem živých bytostí podmíněných v rámci tohoto hmotného světa. Bohyně Durgā je nazývána matkou a Pán Śiva otcem. Čistý oddaný má dbát na to, aby vykonával svou danou povinnost a nekritizoval ostatní. To je nejbezpečnější postavení. Má-li člověk naopak sklony kritizovat druhé, může se dopustit velkého přestupku v podobě kritizování vaiṣṇavy.

Because Citraketu was undoubtedly a Vaiṣṇava, he might have been surprised that Pārvatī had cursed him. Therefore the goddess Pārvatī addressed him as putra, or son. Everyone is the son of mother Durgā, but she is not an ordinary mother. As soon as there is a small discrepancy in a demon’s behavior, mother Durgā immediately punishes the demon so that he may come to his senses. This is explained by Lord Kṛṣṇa in Bhagavad-gītā (7.14):

Jelikož byl Citraketu nepochybně vaiṣṇava, mohlo ho překvapit, že ho Pārvatī proklela. Proto ho bohyně Pārvatī oslovila jako syna (putra). Každý je synem matky Durgy, ale Durgā není obyčejnou matkou. Stačí malá vada v chování nějakého démona, a matka Durgā ho okamžitě potrestá, aby přišel k rozumu. To vysvětlil Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (7.14):

daivī hy eṣā guṇa-mayī
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te
daivī hy eṣā guṇamayī
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te

“This divine energy of Mine, consisting of the three modes of material nature, is difficult to overcome. But those who have surrendered unto Me can easily cross beyond it.” To surrender to Kṛṣṇa means to surrender to His devotees also, for no one can be a proper servant of Kṛṣṇa unless he is a proper servant of a devotee. Chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra pāyeche kebā: without serving a servant of Kṛṣṇa, one cannot be elevated to being a servant of Kṛṣṇa Himself. Therefore mother Pārvatī spoke to Citraketu exactly like a mother who says to her naughty child, “My dear child, I am punishing you so that you won’t do anything like this again.” This tendency of a mother to punish her child is found even in mother Yaśodā, who became the mother of the Supreme Personality of Godhead. Mother Yaśodā punished Kṛṣṇa by binding Him and showing Him a stick. Thus it is the duty of a mother to chastise her beloved son, even in the case of the Supreme Lord. It is to be understood that mother Durgā was justified in punishing Citraketu. This punishment was a boon to Citraketu because after taking birth as the demon Vṛtrāsura, he was promoted directly to Vaikuṇṭha.

“Tuto Mou božskou energii, sestávající ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat, ale ti, kdo se Mi odevzdají, ji snadno překročí.” Odevzdat se Kṛṣṇovi znamená odevzdat se také Jeho oddaným, neboť nikdo nemůže být řádným služebníkem Kṛṣṇy, dokud není řádným služebníkem oddaného. Chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra pāyeche kebā — ten, kdo neslouží služebníkovi Kṛṣṇy, nemůže dosáhnout vznešeného postavení přímého Kṛṣṇova služebníka. Proto matka Pārvatī promlouvala k Citraketuovi přesně jako matka, která říká svému zlobivému dítěti: “Mé milé dítě, trestám tě proto, abys už nikdy nic takového neudělalo.” Tyto mateřské sklony trestat své dítě vidíme i u matky Yaśody, která se stala matkou Nejvyšší Osobnosti Božství. Matka Yaśodā trestala Kṛṣṇu tím, že Ho svázala a hrozila Mu proutkem. Matka má tedy povinnost kárat svého milovaného syna, dokonce i když se jedná o Nejvyššího Pána. Je třeba vědět, že matka Durgā měla právo Citraketua potrestat. Tento trest byl pro něho požehnáním, protože poté, co se narodil jako démon Vṛtrāsura, byl přemístěn přímo na Vaikuṇṭhu.