Text 12

Sloka 12

Devanagari

Dévanágarí

रूपौदार्यवयोजन्मविद्यैश्वर्यश्रियादिभि: ।
सम्पन्नस्य गुणै: सर्वैश्चिन्ता बन्ध्यापतेरभूत् ॥ १२ ॥

Text

Verš

rūpaudārya-vayo-janma-
vidyaiśvarya-śriyādibhiḥ
sampannasya guṇaiḥ sarvaiś
cintā bandhyā-pater abhūt

Synonyms

Synonyma

rūpa — with beauty; audārya — magnanimity; vayaḥ — youth; janma — aristocratic birth; vidyā — education; aiśvarya — opulence; śriya-ādibhiḥ — wealth and so on; sampannasya — endowed; guṇaiḥ — with good qualities; sarvaiḥ — all; cintā — anxiety; bandhyā-pateḥ — of Citraketu, the husband of so many sterile wives; abhūt — there was.

rūpa — krásou; audārya — velkodušnost; vayaḥ — mládí; janma — aristokratický původ; vidyā — vzdělání; aiśvarya — vznešenost; śriya-ādibhiḥ — bohatství atd.; sampannasya — obdařený; guṇaiḥ — dobrými vlastnostmi; sarvaiḥ — všemi; cintā — úzkost; bandhyā-pateḥ — Citraketua, manžela tolika neplodných žen; abhūt — byla.

Translation

Překlad

Citraketu, the husband of these millions of wives, was endowed with a beautiful form, magnanimity and youth. He was born in a high family, he had a complete education, and he was wealthy and opulent. Nevertheless, in spite of being endowed with all these assets, he was full of anxiety because he did not have a son.

Citraketu, manžel těchto mnoha miliónů žen, byl obdařený krásou, velkodušností a mládím. Narodil se ve vysoce postavené rodině, měl úplné vzdělání a byl bohatý a vznešený. Přestože však oplýval všemi těmito přednostmi, byl plný úzkosti, jelikož neměl syna.

Purport

Význam

It appears that the King first married one wife, but she could not bear a child. Then he married a second, a third, a fourth and so on, but none of the wives could bear children. In spite of the material assets of janmaiśvarya-śruta-śrī — birth in an aristocratic family with full opulence, wealth, education and beauty — he was very much aggrieved because in spite of having so many wives, he had no son. Certainly his grief was natural. Gṛhastha life does not mean having a wife and no children. Cāṇakya Paṇḍita says, putra-hīnaṁ gṛhaṁ śūnyam: if a family man has no son, his home is no better than a desert. The King was certainly most unhappy that he could not get a son, and this is why he had married so many times. Kṣatriyas especially are allowed to marry more than one wife, and this King did so. Nonetheless, he had no issue.

Je zřejmé, že král nejprve přijal jednu manželku, ale ta nemohla mít děti. Pak se oženil podruhé, potřetí, počtvrté a tak dále, ale žádná z jeho manželek nemohla otěhotnět. Bez ohledu na své hmotné výsady — aristokratický původ doprovázený vznešeností, bohatstvím, vzděláním a krásou (janmaiśvarya-śruta-śrī) — byl velice zarmoucený, neboť přestože měl tolik manželek, neměl syna. Jeho zármutek byl nepochybně přirozený. Život gṛhasthy neznamená mít manželku a žádné děti. Cāṇakya Paṇḍita říká: putra-hīnaṁ gṛhaṁ śūnyam — nemá-li hospodář syna, jeho domov není o nic lepší než poušť. Král byl nepochybně velmi nešťastný, že nemůže mít syna, a proto se také tolikrát oženil. Zvláště kṣatriyům je dovoleno přijmout více než jednu manželku, a to také tento král učinil. Přesto však zůstal bez potomků.