CHAPTER ELEVEN

KAPITOLA JEDENÁCTÁ

The Transcendental Qualities of Vṛtrāsura

Vṛtrāsurovy transcendentální vlastnosti

This chapter describes Vṛtrāsura’s great qualities. When the prominent commanders of the demons fled, not hearing Vṛtrāsura’s advice. Vṛtrāsura condemned them all as cowards. Speaking very bravely, he stood alone to face the demigods. When the demigods saw Vṛtrāsura’s attitude, they were so afraid that they practically fainted, and Vṛtrāsura began trampling them down. Unable to tolerate this, Indra, the King of the demigods, threw his club at Vṛtrāsura, but Vṛtrāsura was such a great hero that he easily caught the club with his left hand and used it to beat Indra’s elephant. Struck by the blow of Vṛtrāsura, the elephant was pushed back fourteen yards and fell, with Indra on its back.

Tato kapitola popisuje Vṛtrāsurovy vznešené vlastnosti. Když přední velitelé démonů uprchli, aniž by vyslechli jeho radu, Vṛtrāsura je všechny prohlásil za zbabělce. Pronesl velice odvážná slova a sám se postavil proti polobohům. Když polobozi viděli jeho odhodlání, dostali takový strach, že omdlévali, a Vṛtrāsura po nich začal dupat. Indra, král polobohů, to nemohl snést a mrštil po Vṛtrāsurovi svůj kyj, ale Vṛtrāsura, který byl velký hrdina, kyj snadno chytil levou rukou a udeřil s ním Indrova slona. Ten byl jeho ranou odhozen téměř třináct metrů dozadu a s Indrou na zádech dopadl na zem.

King Indra had first accepted Viśvarūpa as his priest and thereafter killed him. Reminding Indra of his heinous activities, Vṛtrāsura said, “If one is a devotee of the Supreme Personality of Godhead, Lord Viṣṇu, and depends on Lord Viṣṇu in every respect, then victory, opulence and peace of mind are all inevitably available. Such a person has nothing for which to aspire in the three worlds. The Supreme Lord is so kind that He especially favors such a devotee by not giving him opulence that will hamper his devotional service. Therefore I wish to give up everything for the service of the Lord. I wish always to chant the glories of the Lord and engage in His service. Let me become unattached to my worldly family and make friendships with the devotees of the Lord. I do not desire to be promoted to the higher planetary systems, even to Dhruvaloka or Brahmaloka, nor do I desire an unconquerable position within this material world. I have no need for such things.”

Král Indra nejprve přijal Viśvarūpu za svého kněze a potom ho zabil. Vṛtrāsura připomněl Indrovi jeho ohavné jednání a prohlásil: “Když je někdo oddaným Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství, a závisí na Něm v každém ohledu, pak nevyhnutelně získá vítězství, bohatství i klid mysli. Taková osoba nemá oč ve třech světech usilovat. Nejvyšší Pán je tak laskavý, že takového oddaného obdaří Svou zvláštní přízní — nedá mu bohatství, které by narušilo jeho oddanou službu. Chci se proto vzdát všeho ve prospěch služby Pánu. Přeji si neustále opěvovat Jeho slávu a sloužit Mu. Nechť se odpoutám od své světské rodiny a spřátelím s oddanými Pána. Netoužím po přemístění na vyšší planetární soustavy, ani na Dhruvaloku či Brahmaloku, a netoužím ani po nepřemožitelnosti v tomto hmotném světě. Ničeho takového nemám zapotřebí.”

Text 1:: Śrī Śukadeva Gosvāmī said: O King, Vṛtrāsura, the commander in chief of the demons, advised his lieutenants in the principles of religion, but the cowardly demoniac commanders, intent upon fleeing the battlefield, were so disturbed by fear that they could not accept his words.

Sloka 1:: Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, Vṛtrāsura, hlavní velitel démonů, poučil své poručíky o náboženských principech, ale zbabělí démonští velitelé byli rozhodnutí uprchnout z boje. Byli tak vystrašení, že jeho slova nedokázali přijmout.

Texts 2-3:: O King Parīkṣit, the demigods, taking advantage of a favorable opportunity presented by time, attacked the army of the demons from the rear and began driving away the demoniac soldiers, scattering them here and there as if their army had no leader. Seeing the pitiable condition of his soldiers, Vṛtrāsura, the best of the asuras, who was called Indraśatru, the enemy of Indra, was very much aggrieved. Unable to tolerate such reverses, he stopped and forcefully rebuked the demigods, speaking the following words in an angry mood.

Sloka 2-3:: Ó králi Parīkṣite, polobozi využili příznivé situace dané časem, napadli vojsko démonů zezadu a začali rozhánět démonské vojáky na všechny strany, jako kdyby jejich armáda neměla žádného vůdce. Když Vṛtrāsura, nejlepší z asurů, který byl zván Indraśatru (nepřítel Indry), viděl žalostnou situaci svých vojáků, velice ho to zarmoutilo. Takový obrat nemohl tolerovat, a proto polobohy zastavil a přísně je pokáral následujícími slovy plnými hněvu.

Text 4:: O demigods, these demoniac soldiers have taken birth uselessly. Indeed, they have come from the bodies of their mothers exactly like stool. What is the benefit of killing such enemies from behind while they are running in fear? One who considers himself a hero should not kill an enemy who is afraid of losing his life. Such killing is never glorious, nor can it promote one to the heavenly planets.

Sloka 4:: Ó polobozi, tito démonští vojáci se narodili zbytečně — vyšli z těl svých matek jako trus. K čemu je dobré zabíjet takové nepřátele zezadu, když utíkají plni strachu? Ten, kdo se považuje za hrdinu, nemá zabíjet nepřítele, který se bojí o život. Takové zabití není nikdy slavné, ani nevede na nebeské planety.

Text 5:: O insignificant demigods, if you truly have faith in your heroism, if you have patience in the cores of your hearts and if you are not ambitious for sense gratification, please stand before me for a moment.

Sloka 5:: Ó nepatrní polobozi, věříte-li skutečně ve své hrdinství, jste-li trpěliví v hloubi svých srdcí a netoužíte-li po smyslovém požitku, prosím, postůjte chvíli přede mnou.

Text 6:: Śukadeva Gosvāmī said: Vṛtrāsura, the angry and most powerful hero, terrified the demigods with his stout and strongly built body. When he roared with a resounding voice, nearly all living entities fainted.

Sloka 6:: Śukadeva Gosvāmī řekl: Rozhněvaný Vṛtrāsura, nanejvýš mocný hrdina, vystrašil polobohy svým silným a dobře stavěným tělem. Když zařval pronikavým hlasem, téměř všechny živé bytosti upadly do bezvědomí.

Text 7:: When all the demigods heard Vṛtrāsura’s tumultuous roar, which resembled that of a lion, they fainted and fell to the ground as if struck by thunderbolts.

Sloka 7:: Když polobozi slyšeli Vṛtrāsurovo divoké řvaní připomínající lva, všichni padli v mdlobách na zem, jako by je zasáhl blesk.

Text 8:: As the demigods closed their eyes in fear, Vṛtrāsura, taking up his trident and making the earth tremble with his great strength, trampled the demigods beneath his feet on the battlefield the way a mad elephant tramples hollow bamboos in the forest.

Sloka 8:: Jak polobozi strachy zavírali oči, Vṛtrāsura se chopil svého trojzubce a dupal po nich stejně, jako šílený slon rozdupává duté bambusy v lese. Velkou silou otřásal celou Zemí.

Text 9:: Seeing Vṛtrāsura’s disposition, Indra, the King of heaven, became intolerant and threw at him one of his great clubs, which are extremely difficult to counteract. However, as the club flew toward him, Vṛtrāsura easily caught it with his left hand.

Sloka 9:: Když nebeský král Indra viděl Vṛtrāsurovo rozpoložení, nemohl to snést a hodil po něm jeden ze svých velkých kyjů, kterým je nesmírně těžké se ubránit. Vṛtrāsura ho však v letu snadno chytil levou rukou.

Text 10:: O King Parīkṣit, the powerful Vṛtrāsura, the enemy of King Indra, angrily struck the head of Indra’s elephant with that club, making a tumultuous sound on the battlefield. For this heroic deed, the soldiers on both sides glorified him.

Sloka 10:: Ó králi Parīkṣite, mocný Vṛtrāsura, nepřítel krále Indry, pak tímto kyjem rozhněvaně udeřil do hlavy Indrova slona a bojištěm se rozlehl burácivý zvuk. Za tento hrdinský čin oslavovali Vṛtrāsuru vojáci na obou stranách.

Text 11:: Struck with the club by Vṛtrāsura like a mountain struck by a thunderbolt, the elephant Airāvata, feeling great pain and spitting blood from its broken mouth, was pushed back fourteen yards. In great distress, the elephant fell, with Indra on its back.

Sloka 11:: Slon Airāvata, zasažený Vṛtrāsurovým kyjem jako hora zasažená bleskem, nesmírně trpěl a z rozbité tlamy plival krev. Byl odhozen téměř třináct metrů dozadu a s Indrou na zádech v bolestech dopadl na zem.

Text 12:: When he saw Indra’s carrier elephant thus fatigued and injured and when he saw Indra morose because his carrier had been harmed in that way, the great soul Vṛtrāsura, following religious principles, refrained from again striking Indra with the club. Taking this opportunity, Indra touched the elephant with his nectar-producing hand, thus relieving the animal’s pain and curing its injuries. Then the elephant and Indra both stood silently.

Sloka 12:: Když Vṛtrāsura, velká duše, viděl, že Indrův slon je vyčerpaný a zraněný a že Indra je nešťastný z utrpení svého přepravce, zachoval se podle náboženských zásad a zdržel se dalšího úderu. Indra využil této příležitosti a dotkl se slona svou rukou vytvářející nektar, čímž ho zbavil bolesti a vyléčil ho z ran. Slon a Indra potom zůstali tiše stát.

Text 13:: O King, when the great hero Vṛtrāsura saw Indra, his enemy, the killer of his brother, standing before him with a thunderbolt in his hand, desiring to fight, Vṛtrāsura remembered how Indra had cruelly killed his brother. Thinking of Indra’s sinful activities, he became mad with lamentation and forgetfulness. Laughing sarcastically, he spoke as follows.

Sloka 13:: Ó králi, když velký hrdina Vṛtrāsura viděl před sebou Indru — svého nepřítele a bratrova vraha — stojícího s bleskem v ruce a toužícího po boji, vzpomněl si, jak krutě Indra zabil jeho bratra. Když myslel na Indrovo hříšné jednání, pomátl se nářkem a zapomněním. Se sarkastickým smíchem pak promluvil.

Text 14:: Śrī Vṛtrāsura said: He who has killed a brāhmaṇa, he who has killed his spiritual master — indeed, he who has killed my brother — is now, by good fortune, standing before me face to face as my enemy. O most abominable one, when I pierce your stonelike heart with my trident, I shall be freed from my debt to my brother.

Sloka 14:: Śrī Vṛtrāsura řekl: Mám to štěstí, že vrah brāhmaṇy, vrah svého gurua — a zároveň vrah mého bratra — nyní stojí přede mnou jako můj nepřítel. Ó ty nejodpornější ničemo, až probodnu tvé kamenné srdce svým trojzubcem, zbavím se dluhu vůči svému bratrovi.

Text 15:: Only for the sake of living in the heavenly planets, you killed my elder brother — a self-realized, sinless, qualified brāhmaṇa who had been appointed your chief priest. He was your spiritual master, but although you entrusted him with the performance of your sacrifice, you later mercilessly severed his heads from his body the way one butchers an animal.

Sloka 15:: Jen abys mohl žít na nebeských planetách, zabil jsi mého staršího bratra — seberealizovaného, kvalifikovaného brāhmaṇu, na kterém nebyla ani stopa hříchu a který byl určen za tvého hlavního kněze. Byl tvým duchovním mistrem, ale přestože jsi mu svěřil vykonání své oběti, později jsi mu nemilosrdně setnul hlavy jako zvířeti.

Text 16:: Indra, you are bereft of all shame, mercy, glory and good fortune. Deprived of these good qualities by the reactions of your fruitive activities, you are to be condemned even by the man-eaters [Rākṣasas]. Now I shall pierce your body with my trident, and after you die with great pain, even fire will not touch you; only the vultures will eat your body.

Sloka 16:: Indro, postrádáš všechen stud, milosrdnost, slávu a štěstí. Reakce za tvé plodonosné činnosti tě zbavily těchto dobrých vlastností a nyní jsi hoden odsouzení i od lidojedů (Rākṣasů). Teď tě probodnu svým trojzubcem a poté, co ve velkých bolestech zemřeš, se tě nedotkne ani oheň; jen supi budou žrát tvé tělo.

Text 17:: You are naturally cruel. If the other demigods, unaware of my prowess, follow you by attacking me with raised weapons, I shall sever their heads with this sharp trident. With those heads I shall perform a sacrifice to Bhairava and the other leaders of the ghosts, along with their hordes.

Sloka 17:: Jsi od přírody krutý. Budou-li tě další polobozi, kteří si nejsou vědomi mé udatnosti, následovat v tvém útoku s pozdviženými zbraněmi, tímto ostrým trojzubcem jim urazím hlavy, které pak použiji na oběť Bhairavovi a dalším vůdcům duchů i s jejich hordami.

Text 18:: But if in this battle you cut off my head with your thunderbolt and kill my soldiers, O Indra, O great hero, I shall take great pleasure in offering my body to other living entities [such as jackals and vultures]. I shall thus be relieved of my obligations to the reactions of my karma, and my fortune will be to receive the dust from the lotus feet of great devotees like Nārada Muni.

Sloka 18:: Jestliže mi však v této bitvě usekneš hlavu svým bleskem a pobiješ mé vojáky, ó Indro, velký hrdino, s potěšením nabídnu své tělo jiným živým bytostem (jako jsou šakali a supi). Tak budu zbaven svých závazků spojených s karmickými reakcemi a mým štěstím bude přijmout prach z lotosových nohou velkých oddaných, jako je Nārada Muni.

Text 19:: O King of the demigods, since I, your enemy, am standing before you, why don’t you hurl your thunderbolt at me? Although your attack upon me with your club was certainly useless, like a request of money from a miser, the thunderbolt you carry will not be useless. You need have no doubts about this.

Sloka 19:: Ó králi polobohů, já, tvůj nepřítel, teď stojím před tebou — proč po mně tedy nevrhneš svůj blesk? Útočit na mě s kyjem bylo sice stejně zbytečné jako žádat peníze od lakomce, ale blesk, který neseš, neselže. O tom nemusíš pochybovat.

Text 20:: O Indra, King of heaven, the thunderbolt you carry to kill me has been empowered by the prowess of Lord Viṣṇu and the strength of Dadhīci’s austerities. Since you have come here to kill me in accordance with Lord Viṣṇu’s order, there is no doubt that I shall be killed by the release of your thunderbolt. Lord Viṣṇu has sided with you. Therefore your victory, opulence and all good qualities are assured.

Sloka 20:: Ó Indro, nebeský králi, tvůj blesk, který má ukončit můj život, je posílený mocí Pána Viṣṇua a Dadhīciho askezí. Jelikož jsi mě sem přišel zabít v souladu s Viṣṇuovým pokynem, není pochyb o tom, že mě po vypuštění tvého blesku čeká smrt. Pán Viṣṇu je na tvé straně, a proto máš zaručené vítězství, bohatství a všechny dobré vlastnosti.

Text 21:: By the force of your thunderbolt, I shall be freed of material bondage and shall give up this body and this world of material desires. Fixing my mind upon the lotus feet of Lord Saṅkarṣaṇa, I shall attain the destination of such great sages as Nārada Muni, just as Lord Saṅkarṣaṇa has said.

Sloka 21:: Zásahem tvého blesku budu vysvobozen z hmotného otroctví a vzdám se svého těla a tohoto světa hmotných tužeb. Jelikož upínám svou mysl na lotosové nohy Pána Saṅkarṣaṇa, dosáhnu místa určení takových velkých mudrců, jako je Nārada Muni — přesně jak to bylo řečeno Pánem Saṅkarṣaṇem.

Text 22:: Persons who fully surrender at the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead and always think of His lotus feet are accepted and recognized by the Lord as His own personal assistants or servants. The Lord never bestows upon such servants the brilliant opulences of the upper, lower and middle planetary systems of this material world. When one possesses material opulence in any of these three divisions of the universe, his possessions naturally increase his enmity, anxiety, mental agitation, pride and belligerence. Thus one goes through much endeavor to increase and maintain his possessions, and he suffers great unhappiness when he loses them.

Sloka 22:: Ty, kdo se zcela odevzdávají u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství a neustále na ně myslí, Pán přijímá a uznává jako Své osobní společníky či služebníky. Takovým služebníkům nikdy neudílí oslnivé bohatství vyšších, nižších či středních planetárních soustav tohoto hmotného světa. Když někdo v kterékoliv z těchto tří částí vesmíru vlastní hmotné bohatství, přirozeně to zvyšuje jeho nenávist, úzkost, neklid mysli, pýchu a bojechtivost. Vynakládá proto velké usilí, aby zvětšil a udržel si své vlastnictví, a velmi se trápí, když je ztratí.

Text 23:: Our Lord, the Supreme Personality of Godhead, forbids His devotees to endeavor uselessly for religion, economic development and sense gratification. O Indra, one can thus infer how kind the Lord is. Such mercy is obtainable only by unalloyed devotees, not by persons who aspire for material gains.

Sloka 23:: Náš Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, zakazuje Svým oddaným zbytečně usilovat o náboženství, hospodářský rozvoj a smyslový požitek. Ó Indro, z toho můžeme vyvodit, jak je Pán laskavý. Takovou milost mohou získat jedině čistí oddaní — nikoliv ti, kdo usilují o hmotný zisk.

Text 24:: O my Lord, O Supreme Personality of Godhead, will I again be able to be a servant of Your eternal servants who find shelter only at Your lotus feet? O Lord of my life, may I again become their servant so that my mind may always think of Your transcendental attributes, my words always glorify those attributes, and my body always engage in the loving service of Your Lordship?

Sloka 24:: Ó můj Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, budu moci být zase služebníkem Tvých věčných služebníků, kteří nacházejí útočiště jedině u Tvých lotosových nohou? Ó Pane mého života, mohu se znovu stát jejich služebníkem, aby má mysl mohla vždy myslet na Tvé transcendentální vlastnosti, má slova mohla tyto vlastnosti vždy opěvovat a mé tělo Ti mohlo vždy s láskou sloužit?

Text 25:: O my Lord, source of all opportunities, I do not desire to enjoy in Dhruvaloka, the heavenly planets or the planet where Lord Brahmā resides, nor do I want to be the supreme ruler of all the earthly planets or the lower planetary systems. I do not desire to be master of the powers of mystic yoga, nor do I want liberation if I have to give up Your lotus feet.

Sloka 25:: Ó můj Pane, zdroji všech možností, nechci si užívat na Dhruvaloce, nebeských planetách nebo planetě, kde sídlí Pán Brahmā, ani nechci být svrchovaným vládcem všech zemských planet či nižších planetárních soustav. Netoužím být pánem mystických jógových sil a nechci ani osvobození, jestliže se musím vzdát Tvých lotosových nohou.

Text 26:: O lotus-eyed Lord, as baby birds that have not yet developed their wings always look for their mother to return and feed them, as small calves tied with ropes await anxiously the time of milking, when they will be allowed to drink the milk of their mothers, or as a morose wife whose husband is away from home always longs for him to return and satisfy her in all respects, I always yearn for the opportunity to render direct service unto You.

Sloka 26:: Ó Pane s lotosovýma očima, tak jako ptáčata, kterým ještě nevyrostla křídla, neustále vyhlížejí, kdy se vrátí jejich matka a nakrmí je; tak jako telata přivázaná provazy dychtivě očekávají dobu dojení, kdy jim bude dovoleno pít mléko jejich matek, a tak jako sklíčená žena, jejíž manžel je daleko od domova, neustále touží, aby se vrátil a po všech stránkách ji uspokojil, tak i já neustále dychtím po příležitosti přímo Ti sloužit.

Text 27:: O my Lord, my master, I am wandering throughout this material world as a result of my fruitive activities. Therefore I simply seek friendship in the association of Your pious and enlightened devotees. My attachment to my body, wife, children and home is continuing by the spell of Your external energy, but I wish to be attached to them no longer. Let my mind, my consciousness and everything I have be attached only to You.

Sloka 27:: Ó můj Pane, můj vládce, putuji tímto hmotným světem v důsledku svých plodonosných činností. Jediné, co hledám, je proto přátelství ve společnosti Tvých zbožných a osvícených oddaných. Má připoutanost k tělu, manželce, dětem a domovu působením Tvé vnější energie i nadále trvá, ale já již nechci být takto poután. Nechť je má mysl, mé vědomí a vše, co mám, připoutáno pouze k Tobě.