Text 30

Sloka 30

Devanagari

Dévanágarí

निशम्य म्रियमाणस्य मुखतो हरिकीर्तनम् ।
भर्तुर्नाम महाराज पार्षदा: सहसापतन् ॥ ३० ॥

Text

Verš

niśamya mriyamāṇasya
mukhato hari-kīrtanam
bhartur nāma mahārāja
pārṣadāḥ sahasāpatan

Synonyms

Synonyma

niśamya — hearing; mriyamāṇasya — of the dying man; mukhataḥ — from the mouth; hari-kīrtanam — chanting of the holy name of the Supreme Personality of Godhead; bhartuḥ nāma — the holy name of their master; mahā-rāja — O King; pārṣadāḥ — the order carriers of Viṣṇu; sahasā — immediately; āpatan — arrived.

niśamya — když slyšeli; mriyamāṇasya — umírajícího člověka; mukhataḥ — z úst; hari-kīrtanam — pronášení svatého jména Nejvyšší Osobnosti Božství; bhartuḥ nāma — svaté jméno jejich Pána; mahā-rāja — ó králi; pārṣadāḥ — společníci Viṣṇua; sahasā — okamžitě; āpatan — přišli.

Translation

Překlad

My dear King, the order carriers of Viṣṇu, the Viṣṇudūtas, immediately arrived when they heard the holy name of their master from the mouth of the dying Ajāmila, who had certainly chanted without offense because he had chanted in complete anxiety.

Můj milý králi, jakmile Viṣṇudūtové, služebníci Viṣṇua, uslyšeli umírajícího Ajāmila volat svaté jméno jejich Pána — pronášené bez přestupků, protože Ajāmila volal v naprosté úzkosti — ihned byli u něho.

Purport

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura remarks, hari-kīrtanaṁ niśamyāpatan, katham-bhūtasya bhartur nāma bruvataḥ: the order carriers of Lord Viṣṇu came because Ajāmila had chanted the holy name of Nārāyaṇa. They did not consider why he was chanting. While chanting the name of Nārāyaṇa, Ajāmila was actually thinking of his son, but simply because they heard Ajāmila chanting the Lord’s name, the order carriers of Lord Viṣṇu, the Viṣṇudūtas, immediately came for Ajāmila’s protection. Hari-kīrtana is actually meant to glorify the holy name, form, pastimes and qualities of the Lord. Ajāmila, however, did not glorify the form, qualities or paraphernalia of the Lord; he simply chanted the holy name. Nevertheless, that chanting was sufficient to cleanse him of all sinful activities. As soon as the Viṣṇudūtas heard their master’s name being chanted, they immediately came. In this regard Śrīla Vijayadhvaja Tīrtha remarks: anena putra-sneham antareṇa prācīnādṛṣṭa-balād udbhūtayā bhaktyā bhagavan-nāma-saṅkīrtanaṁ kṛtam iti jñāyate. “Ajāmila chanted the name of Nārāyaṇa because of his excessive attachment to his son. Nevertheless, because of his past good fortune in having rendered devotional service to Nārāyaṇa, he apparently chanted the holy name in full devotional service and without offenses.”

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává: hari-kīrtanaṁ niśamyāpatan, katham-bhūtasya bhartur nāma bruvataḥ — služebníci Pána Viṣṇua přišli, protože Ajāmila pronášel svaté jméno Nārāyaṇa. Nebrali v úvahu, proč to dělal. Ajāmila ve skutečnosti při volání jména Nārāyaṇa myslel na svého syna, ale protože ho služebníci Pána Viṣṇua, Viṣṇudūtové, slyšeli opakovat Pánovo jméno, ihned ho přišli ochránit. Hari-kīrtan je ve skutečnosti určen pro oslavování svatého jména, podoby, zábav a vlastností Pána. Ajāmila ovšem neoslavoval Pánovu podobu, vlastnosti či příslušenství; pouze pronášel svaté jméno. I to však stačilo, aby se očistil od všech hříšných činností. Jakmile Viṣṇudūtové uslyšeli volání jména svého Pána, okamžitě přišli. Śrīla Vijayadhvaja Tīrtha v této souvislosti poznamenává: anena putra-sneham antareṇa prācīnādṛṣṭa-balād udbhūtayā bhaktyā bhagavan-nāma-saṅkīrtanaṁ kṛtam iti jñāyate. “Ajāmila opakoval jméno Nārāyaṇa vlivem nesmírné připoutanosti ke svému synovi. Díky své příznivé minulosti, kdy vykonával oddanou službu Nārāyaṇovi, však přesto pronášel svaté jméno, zjevně v postoji dokonalé oddané služby a bez přestupků.”