Text 11

Sloka 11

Devanagari

Dévanágarí

श्रीबादरायणिरुवाच
कर्मणा कर्मनिर्हारो न ह्यात्यन्तिक इष्यते ।
अविद्वदधिकारित्वात्प्रायश्चित्तं विमर्शनम् ॥ ११ ॥

Text

Verš

śrī-bādarāyaṇir uvāca
karmaṇā karma-nirhāro
na hy ātyantika iṣyate
avidvad-adhikāritvāt
prāyaścittaṁ vimarśanam

Synonyms

Synonyma

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī, the son of Vyāsadeva, replied; karmaṇā — by fruitive activities; karma-nirhāraḥ — counteraction of fruitive activities; na — not; hi — indeed; ātyantikaḥ — final; iṣyate — becomes possible; avidvat-adhikāritvāt — from being without knowledge; prāyaścittam — real atonement; vimarśanam — full knowledge of Vedānta.

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī, syn Vyāsadeva, odpověděl; karmaṇā — plodonosnými činnostmi; karma-nirhāraḥ — neutralizace plodonosných činností; na — ne; hi — vskutku; ātyantikaḥ — konečná; iṣyate — je možná; avidvat-adhikāritvāt — ze stavu bez poznání; prāyaścittam — skutečné odčinění; vimarśanam — úplné poznání Vedānty.

Translation

Překlad

Śukadeva Gosvāmī, the son of Vedavyāsa, answered: My dear King, since acts meant to neutralize impious actions are also fruitive, they will not release one from the tendency to act fruitively. Persons who subject themselves to the rules and regulations of atonement are not at all intelligent. Indeed, they are in the mode of darkness. Unless one is freed from the mode of ignorance, trying to counteract one action through another is useless because this will not uproot one’s desires. Thus even though one may superficially seem pious, he will undoubtedly be prone to act impiously. Therefore real atonement is enlightenment in perfect knowledge, Vedānta, by which one understands the Supreme Absolute Truth.

Śukadeva Gosvāmī, syn Vedavyāsy, odpověděl: Můj milý králi, jelikož činy určené k neutralizaci bezbožných činností jsou také plodonosné, nezbaví člověka sklonů k ploduchtivému jednání. Ti, kdo se podrobují pravidlům odčinění, nejsou vůbec inteligentní; ve skutečnosti jsou v kvalitě temnoty. Dokud se člověk nezbaví kvality nevědomosti, jeho snaha neutralizovat jeden čin druhým bude marná, protože neodstraní jeho touhy. I když může navenek vypadat jako zbožný, nepochybně bude mít sklony k bezbožnému jednání. Skutečným odčiněním je tedy osvícení dokonalým poznáním, Vedāntou, pomocí něhož živá bytost pochopí Nejvyšší Absolutní Pravdu.

Purport

Význam

The guru, Śukadeva Gosvāmī, has examined Parīkṣit Mahārāja, and it appears that the King has passed one phase of the examination by rejecting the process of atonement because it involves fruitive activities. Now Śukadeva Gosvāmī is suggesting the platform of speculative knowledge. Progressing from karma-kāṇḍa to jñāna-kāṇḍa, he is proposing, prāyaścittaṁ vimarśanam: “Real atonement is full knowledge.” Vimarśana refers to the cultivation of speculative knowledge. In Bhagavad-gītā, karmīs, who are lacking in knowledge, are compared to asses. Kṛṣṇa says in Bhagavad-gītā (7.15):

Guru, Śukadeva Gosvāmī, zkouší Mahārāje Parīkṣita a ukazuje se, že král prošel jednou částí zkoušky tím, že odmítl proces odčinění, jelikož zahrnuje plodonosné činnosti. Nyní Śukadeva Gosvāmī doporučuje úroveň spekulativního poznání. Postupuje od karma-kāṇḍy ke jñāna-kāṇḍě a navrhuje: prāyaścittaṁ vimarśanam — “Skutečným odčiněním je úplné poznání.” Vimarśana se vztahuje na rozvoj spekulativního poznání. V Bhagavad-gītě jsou karmī, kteří postrádají poznání, přirovnáni k oslům. Kṛṣṇa říká:

na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ

“Those miscreants who are grossly foolish, lowest among mankind, whose knowledge is stolen by illusion, and who partake of the atheistic nature of demons, do not surrender unto Me.” Thus karmīs who engage in sinful acts and who do not know the true objective of life are called mūḍhas, asses. Vimarśana, however, is also explained in Bhagavad-gītā (15.15), where Kṛṣṇa says, vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ: the purpose of Vedic study is to understand the Supreme Personality of Godhead. If one studies Vedānta but merely advances somewhat in speculative knowledge and does not understand the Supreme Lord, one remains the same mūḍha. As stated in Bhagavad-gītā (7.19), one attains real knowledge when he understands Kṛṣṇa and surrenders unto Him (bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate). To become learned and free from material contamination, therefore, one should try to understand Kṛṣṇa, for thus one is immediately liberated from all pious and impious activities and their reactions.

“Ti ničemové, kteří jsou zcela hloupí, kteří jsou nejnižší z lidí, jimž poznání vzala iluze a kteří přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.” (Bg. 7.15) Karmī, kteří holdují hříšnému jednání a neznají skutečný cíl života, jsou tedy označováni jako mūḍhové, osli. Vimarśana je ovšem také vysvětlena v Bhagavad-gītě (15.15), kde Kṛṣṇa prohlašuje: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ — smyslem studia Ved je pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. Pokud někdo studuje Vedāntu, ale udělá pouze nějaký pokrok ve spekulativním poznání, aniž by chápal Nejvyššího Pána, zůstane stále stejným mūḍhou. Jak uvádí Bhagavad-gītā (7.19) — skutečného poznání člověk dosáhne, když porozumí Kṛṣṇovi a odevzdá se Mu (bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate). K tomu, aby se člověk stal učeným a zbavil se hmotného znečištění, by se měl snažit porozumět Kṛṣṇovi, neboť tak se okamžitě osvobodí od všech zbožných a bezbožných činností a jejich reakcí.