Texts 1-2

Sloka 1-2

Devanagari

Dévanágarí

श्रीशुक उवाच
अथ कस्यचिद् द्विजवरस्याङ्गिर:प्रवरस्य शमदमतप:स्वाध्यायाध्ययनत्यागसन्तोषतितिक्षाप्रश्रयविद्यानसूयात्मज्ञानानन्दयुक्तस्यात्मसद‍ृशश्रुतशीलाचाररूपौदार्यगुणा नव सोदर्या अङ्गजा बभूवुर्मिथुनं च यवीयस्यां भार्यायाम् ॥ १ ॥
यस्तु तत्र पुमांस्तं परमभागवतं राजर्षिप्रवरं भरतमुत्सृष्टमृगशरीरं चरमशरीरेण विप्रत्वं गतमाहु: ॥ २ ॥

Text

Verš

śrī-śuka uvāca
atha kasyacid dvija-varasyāṅgiraḥ-pravarasya śama-dama-tapaḥ-svādhyāyādhyayana-tyāga-santoṣa-titikṣā-praśraya-vidyānasūyātma-jñānānanda-yuktasyātma-sadṛśa-śruta-śīlācāra-rūpaudārya-guṇā nava sodaryā aṅgajā babhūvur mithunaṁ ca yavīyasyāṁ bhāryāyām yas tu tatra pumāṁs taṁ parama-bhāgavataṁ rājarṣi-pravaraṁ bharatam utsṛṣṭa-mṛga-śarīraṁ carama-śarīreṇa vipratvaṁ gatam āhuḥ.

Synonyms

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī continued to speak; atha — thereafter; kasyacit — of some; dvija-varasya — brāhmaṇa; aṅgiraḥ-pravarasya — who came in the dynasty of the great saint Aṅgirā; śama — control of the mind; dama — control of the senses; tapaḥ — practice of austerities and penances; svādhyāya — recitation of the Vedic literatures; adhyayana — studying; tyāga — renunciation; santoṣa — satisfaction; titikṣā — tolerance; praśraya — very gentle; vidyā — knowledge; anasūya — without envy; ātma-jñāna-ānanda — satisfied in self-realization; yuktasya — who was qualified with; ātma-sadṛśa — and exactly like himself; śruta — in education; śīla — in character; ācāra — in behavior; rūpa — in beauty; audārya — in magnanimity; guṇāḥ — possessing all these qualities; nava sa-udaryāḥ — nine brothers born of the same womb; aṅga-jāḥ — sons; babhūvuḥ — were born; mithunam — a twin brother and sister; ca — and; yavīyasyām — in the youngest; bhāryāyām — wife; yaḥ — who; tu — but; tatra — there; pumān — the male child; tam — him; parama-bhāgavatam — the most exalted devotee; rāja-ṛṣi — of saintly kings; pravaram — most honored; bharatam — Bharata Mahārāja; utsṛṣṭa — having given up; mṛga-śarīram — the body of a deer; carama-śarīreṇa — with the last body; vipratvam — being a brāhmaṇa; gatam — obtained; āhuḥ — they said.

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pokračoval; atha — potom; kasyacit — nějakého; dvija-varasya — brāhmaṇy; aṅgiraḥ-pravarasya — který patřil k dynastii velkého světce Aṅgiry; śama — ovládání mysli; dama — ovládání smyslů; tapaḥ — praktikování askeze; svādhyāya — recitace védské literatury; adhyayana — studium; tyāga — odříkání; santoṣa — spokojenost; titikṣā — tolerance; praśraya — velice jemný; vidyā — poznání; anasūya — bez závisti; ātma-jñāna-ānanda — spokojený v seberealizaci; yuktasya — který byl kvalifikovaný s; ātma-sadṛśa — a přesně jako on; śruta — vzděláním; śīla — charakterem; ācāra — chováním; rūpa — krásou; audārya — velkodušností; guṇāḥ — se všemi těmito vlastnostmi; nava sa-udaryāḥ — devět bratrů zrozených ze stejného lůna; aṅga-jāḥ — synové; babhūvuḥ — narodili se; mithunam — dvojčata: bratr a sestra; ca — a; yavīyasyām — s nejmladší; bhāryāyām — manželkou; yaḥ — jenž; tu — ale; tatra — tam; pumān — chlapec; tam — jeho; parama-bhāgavatam — nejvznešenější oddaný; rāja-ṛṣi — ze svatých králů; pravaram — nejctěnější; bharatam — Bharata Mahārāja; utsṛṣṭa — když opustil; mṛga-śarīram — tělo jelena; carama-śarīreṇa — s posledním tělem; vipratvam — jakožto brāhmaṇa; gatam — obdržel; āhuḥ — říkali.

Translation

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī continued: My dear King, after giving up the body of a deer, Bharata Mahārāja took birth in a very pure brāhmaṇa family. There was a brāhmaṇa who belonged to the dynasty of Aṅgirā. He was fully qualified with brahminical qualifications. He could control his mind and senses, and he had studied the Vedic literatures and other subsidiary literatures. He was expert in giving charity, and he was always satisfied, tolerant, very gentle, learned and nonenvious. He was self-realized and engaged in the devotional service of the Lord. He remained always in a trance. He had nine equally qualified sons by his first wife, and by his second wife he begot twins — a brother and a sister, of which the male child was said to be the topmost devotee and foremost of saintly kings — Bharata Mahārāja. This, then, is the story of the birth he took after giving up the body of a deer.

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, poté, co Bharata Mahārāja opustil tělo jelena, narodil se ve velice čisté bráhmanské rodině. Kdysi žil jeden brāhmaṇa, který patřil k Aṅgirově dynastii a byl plně obdařený bráhmanskými vlastnostmi: ovládal mysl a smysly, prostudoval védskou a další doplňkovou literaturu, vynikal v rozdávání milodarů, byl vždy spokojený, tolerantní, velice jemný, učený a nikomu nezáviděl. Byl seberealizovaný, praktikoval oddanou službu Pánu a setrvával neustále v tranzu. Se svou první manželkou měl devět synů, kvalifikovaných stejně jako on, a s druhou manželkou zplodil dvojčata — bratra a sestru. O chlapci je uvedeno, že byl nejvznešenějším oddaným a nejlepším ze svatých králů — Bharatou Mahārājem. Toto je tedy příběh jeho dalšího života, poté, co opustil tělo jelena.

Purport

Význam

Bharata Mahārāja was a great devotee, but he did not attain success in one life. In Bhagavad-gītā it is said that a devotee who does not fulfill his devotional duties in one life is given the chance to be born in a fully qualified brāhmaṇa family or a rich kṣatriya or vaiśya family. Śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe (Bg. 6.41). Bharata Mahārāja was the firstborn son of Mahārāja Ṛṣabha in a rich kṣatriya family, but due to his willful negligence of his spiritual duties and his excessive attachment to an insignificant deer, he was obliged to take birth as the son of a deer. However, due to his strong position as a devotee, he was gifted with the remembrance of his past life. Being repentant, he remained in a solitary forest and always thought of Kṛṣṇa. Then he was given the chance to take birth in a very good brāhmaṇa family.

Bharata Mahārāja byl velký oddaný, ale nedosáhl úspěchu v jednom životě. V Bhagavad-gītě je řečeno, že oddaný, který nesplní své duchovní povinnosti v jednom životě, dostane příležitost narodit se v rodině plně kvalifikovaného brāhmaṇy, bohatého kṣatriyi či v rodině vaiśyi. Śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe (Bg. 6.41). Bharata Mahārāja byl prvorozeným synem Mahārāje Ṛṣabhy v bohaté kšatrijské rodině, ale kvůli svévolnému zanedbání duchovních povinností a přehnané připoutanosti k bezvýznamnému jelínkovi byl nucen narodit se jako potomek jelena. Díky jeho silnému postavení oddaného mu však bylo dáno pamatovat si minulý život. Činil pokání, zdržoval se v odlehlém lese a neustále myslel na Kṛṣṇu. Poté dostal příležitost narodit se ve velice dobré bráhmanské rodině.