Skip to main content

Text 1

Sloka 1

Devanagari

Dévanágarí

ऋषिरुवाच
सत्यमुक्तं किन्‍त्विह वा एके न मनसोऽद्धा विश्रम्भमनवस्थानस्य शठकिरात इव सङ्गच्छन्ते ॥ २ ॥

Text

Verš

rājovāca
na nūnaṁ bhagava ātmārāmāṇāṁ yoga-samīrita-jñānāvabharjita-karma-bījānām aiśvaryāṇi punaḥ kleśadāni bhavitum arhanti yadṛc-chayopagatāni.
rājovāca
na nūnaṁ bhagava ātmārāmāṇāṁ yoga-samīrita-jñānāvabharjita-karma-bījānām aiśvaryāṇi punaḥ kleśadāni bhavitum arhanti yadṛc-chayopagatāni.

Synonyms

Synonyma

rājā uvāca — King Parīkṣit inquired; na — not; nūnam — indeed; bhagavaḥ — O most powerful Śukadeva Gosvāmī; ātmārāmāṇām — of pure devotees simply engaged in devotional service; yoga-samīrita — achieved by practice of yoga; jñāna — by knowledge; avabharjita — burned; karma-bījānām — of those whose seeds of fruitive activities; aiśvaryāṇi — the mystic powers; punaḥ — again; kleśadāni — sources of distress; bhavitum — to become; arhanti — are able; yadṛcchayā — automatically; upagatāni — achieved.

rājā uvāca — král Parīkṣit se otázal; na — ne; nūnam — vskutku; bhagavaḥ — ó mocný Śukadeve Gosvāmī; ātmārāmāṇām — čistých oddaných, jejichž jedinou činností je oddaná služba; yoga-samīrita — dosažené praktikováním yogy; jñāna — poznáním; avabharjita — spálené; karma-bījānām — těch, jejichž semena plodonosných činností; aiśvaryāṇi — mystické síly; punaḥ — znovu; kleśadāni — zdroje utrpení; bhavitum — stát se; arhanti — mohou; yadṛcchayā — automaticky; upagatāni — získané.

Translation

Překlad

King Parīkṣit asked Śukadeva Gosvāmī: My dear Lord, for those who are completely pure in heart, knowledge is attained by the practice of bhakti-yoga, and attachment for fruitive activity is completely burned to ashes. For such people, the powers of mystic yoga automatically arise. They do not cause distress. Why, then, did Ṛṣabhadeva neglect them?

Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Můj drahý pane, osoby zcela čistého srdce dosahují praktikováním bhakti-yogy poznání a jejich připoutanost k plodonosnému jednání je spálena na popel. Takoví lidé automaticky získají síly mystické yogy, které pro ně nejsou zdrojem utrpení. Proč tedy Ṛṣabhadeva tyto síly opomíjel?

Purport

Význam

A pure devotee is constantly engaged in the service of the Supreme Personality of Godhead. Whatever is necessary for the discharge of devotional service is automatically attained, though it may appear to be the result of mystic yoga power. Sometimes a yogī displays a little yogic power by manufacturing gold. A little quantity of gold captivates foolish people, and thus the yogī gets many followers, who are willing to accept such a tiny person as the Supreme Personality of Godhead. Such a yogī may also advertise himself as Bhagavān. However, a devotee does not have to exhibit such magical wonders. Without practicing the mystic yogic process, he achieves even greater opulence all over the world. Under the circumstances, Lord Ṛṣabhadeva refused to manifest mystic yogic perfections, and Mahārāja Parīkṣit asked why He did not accept them, since, for a devotee, they are not at all disturbing. A devotee is never distressed or satisfied by material opulence. His concern is how to please the Supreme Personality of Godhead. If, by the grace of the Supreme Lord, a devotee achieves extraordinary opulence, he utilizes the opportunity for the Lord’s service. He is not disturbed by the opulence.

Čistý oddaný je neustále zaměstnaný službou Nejvyšší Osobnosti Božství. Vše, co potřebuje k vykonávání oddané služby, získá automaticky, i když to může vypadat jako výsledek mystické jógové síly. Yogī někdy může předvádět nepatrné mystické síly tím, že vytvoří zlato. Malé množství zlata okouzlí hloupé lidi, a yogī tak získá mnoho stoupenců, kteří jsou ochotni takovou nepatrnou osobu přijmout za Nejvyšší Osobnost Božství. Takový yogī se někdy i veřejně představuje jako Bhagavān. Oddaný však nemusí předvádět takové magické divy. Aniž by praktikoval proces mystické yogy, získá ještě větší bohatství, a na celém světě. Pán Ṛṣabhadeva za daných okolností odmítl projevit mystické jógové dokonalosti a Mahārāja Parīkṣit se ptal, proč je nepřijal, když pro oddaného nejsou zdrojem znepokojení. Oddaný není ze zisku hmotného bohatství ani zarmoucený, ani spokojený. Jeho zájem se soustřeďuje na to, jak potěšit Nejvyšší Osobnost Božství. Získá-li milostí Nejvyššího Pána neobyčejné bohatství, využije této příležitosti ke službě Pánu. Bohatství ho nerozruší.