Text 28

Sloka 28

Devanagari

Dévanágarí

श्रीशुक उवाच
एवमनुशास्यात्मजान् स्वयमनुशिष्टानपि लोकानुशासनार्थं महानुभाव: परमसुहृद्भगवानृषभापदेश उपशमशीलानामुपरतकर्मणां महामुनीनां भक्तिज्ञानवैराग्यलक्षणं पारमहंस्यधर्ममुपशिक्षमाण: स्वतनयशतज्येष्ठं परमभागवतं भगवज्जनपरायणं भरतं धरणिपालनायाभिषिच्य स्वयं भवन एवोर्वरितशरीरमात्रपरिग्रह उन्मत्त इव गगनपरिधान: प्रकीर्णकेश आत्मन्यारोपिताहवनीयो ब्रह्मावर्तात्प्रवव्राज ॥ २८ ॥

Text

Verš

śrī-śuka uvāca
evam anuśāsyātmajān svayam anuśiṣṭān api lokānuśāsanārthaṁ mahānubhāvaḥ parama-suhṛd bhagavān ṛṣabhāpadeśa upaśama-śīlānām uparata-karmaṇāṁ mahā-munīnāṁ bhakti-jñāna-vairāgya-lakṣaṇaṁ pāramahaṁsya-dharmam upaśikṣamāṇaḥ sva-tanaya-śata-jyeṣṭhaṁ parama-bhāgavataṁ bhagavaj-jana-parāyaṇaṁ bharataṁ dharaṇi-pālanāyābhiṣicya svayaṁ bhavana evorvarita-śarīra-mātra-parigraha unmatta iva gagana-paridhānaḥ prakīrṇa-keśa ātmany āropitāhavanīyo brahmāvartāt pravavrāja.

Synonyms

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī said; evam — in this way; anuśāsya — after instructing; ātma-jān — His sons; svayam — personally; anuśiṣṭān — highly educated in culture; api — although; loka-anuśāsana-artham — just to instruct the people; mahā-anubhāvaḥ — the great personality; parama-suhṛt — everyone’s sublime well-wisher; bhagavān — the Supreme Personality of Godhead; ṛṣabha-apadeśaḥ — who is celebrated and known as Ṛṣabhadeva; upaśama-śīlānām — of persons who have no desire for material enjoyment; uparata-karmaṇām — who are no longer interested in fruitive activities; mahā-munīnām — who are sannyāsīs; bhakti — devotional service; jñāna — perfect knowledge; vairāgya — detachment; lakṣaṇam — characterized by; pāramahaṁsya — of the best of human beings; dharmam — the duties; upaśikṣamāṇaḥ — instructing; sva-tanaya — of His sons; śata — hundred; jyeṣṭham — the eldest; parama-bhāgavatam — a topmost devotee of the Lord; bhagavat-jana-parāyaṇam — a follower of the devotees of the Lord, brāhmaṇas and Vaiṣṇavas; bharatam — Bharata Mahārāja; dharaṇi-pālanāya — with a view to ruling the world; abhiṣicya — placing on the throne; svayam — personally; bhavane — at home; eva — although; urvarita — remaining; śarīra-mātra — the body only; parigrahaḥ — accepting; unmattaḥ — a madman; iva — exactly like; gagana-paridhānaḥ — taking the sky as His dress; prakīrṇa-keśaḥ — having scattered hair; ātmani — in Himself; āropita — keeping; āhavanīyaḥ — the Vedic fire; brahmāvartāt — from the place known as Brahmāvarta; pravavrāja — began to travel all over the world.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; evam — takto; anuśāsya — poté, co poučil; ātma-jān — Své syny; svayam — Osobně; anuśiṣṭān — kulturně na výši; api — ačkoliv; loka-anuśāsana-artham — jen aby poučil lidi; mahā-anubhāvaḥ — velká osobnost; parama-suhṛt — vznešený příznivec každého; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; ṛṣabha-apadeśaḥ — který je oslavovaný a známý jako Ṛṣabhadeva; upaśama-śīlānām — těch, kdo netouží po hmotném požitku; uparata-karmaṇām — kdo se již nezajímají o plodonosné činnosti; mahā-munīnām — kdo jsou sannyāsīny; bhakti — oddaná služba; jñāna — dokonalé poznání; vairāgya — odpoutanost; lakṣaṇam — s těmito znaky; pāramahaṁsya — nejlepší z lidských bytostí; dharmam — povinnosti; upaśikṣamāṇaḥ — poučil; sva-tanaya — Svých synů; śata — sto; jyeṣṭham — nejstaršího; parama-bhāgavatam — největšího oddaného Pána; bhagavat-jana-parāyaṇam — následovníka Pánových oddaných, brāhmaṇů a vaiṣṇavů; bharatam — Bharatu Mahārāje; dharaṇi-pālanāya — aby vládl světu; abhiṣicya — dosadil na trůn; svayam — Osobně; bhavane — doma; eva — ačkoliv; urvarita — zůstával; śarīra-mātra — pouze tělo; parigrahaḥ — přijímal; unmattaḥ — šílenec; iva — přesně jako; gagana-paridhānaḥ — měl za Svůj oděv nebe; prakīrṇa-keśaḥ — s rozcuchanými vlasy; ātmani — v Sobě; āropita — udržoval; āhavanīyaḥ — védský oheň; brahmāvartāt — z místa zvaného Brahmāvarta; pravavrāja — začal cestovat po celém světě.

Translation

Překlad

Śukadeva Gosvāmī said: Thus the great well-wisher of everyone, the Supreme Lord Ṛṣabhadeva, instructed His own sons. Although they were perfectly educated and cultured, He instructed them just to set an example of how a father should instruct his sons before retiring from family life. Sannyāsīs, who are no longer bound by fruitive activity and who have taken to devotional service after all their material desires have been vanquished, also learn by these instructions. Lord Ṛṣabhadeva instructed His one hundred sons, of whom the eldest, Bharata, was a very advanced devotee and a follower of Vaiṣṇavas. In order to rule the whole world, the Lord enthroned His eldest son on the royal seat. Thereafter, although still at home, Lord Ṛṣabhadeva lived like a madman, naked and with disheveled hair. Then the Lord took the sacrificial fire within Himself, and He left Brahmāvarta to tour the whole world.

Śukadeva Gosvāmī pravil: Takto poučil velký příznivec všech, Nejvyšší Pán Ṛṣabhadeva, Své vlastní syny. Přestože byli dokonale vzdělaní a kulturně vyspělí, udělil jim pokyny, aby stanovil příklad, jak má otec poučit své syny, než zanechá rodinného života. Sannyāsīni, které již nepoutá plodonosné jednání a kteří se poté, co přemohli všechny své hmotné touhy, začali věnovat oddané službě, si mohou z těchto pokynů také mnoho vzít. Pán Ṛṣabhadeva poučil Svých sto synů, z nichž nejstarší, Bharata, byl velmi pokročilý oddaný a stoupenec vaiṣṇavů. Jeho Pán dosadil na královský trůn, aby vládl celému světu. Poté — i když byl ještě doma — žil Pán Ṛṣabhadeva jako šílenec, nahý a s rozcuchanými vlasy. Pak do Svého nitra přijal obětní oheň a opustil Brahmāvartu, aby cestoval po celém světě.

Purport

Význam

Actually the instructions given to Lord Ṛṣabhadeva’s sons were not exactly meant for His sons because they were already educated and highly advanced in knowledge. Rather, these instructions were meant for sannyāsīs who intend to become advanced devotees. Sannyāsīs must abide by Lord Ṛṣabhadeva’s instructions while on the path of devotional service. Lord Ṛṣabhadeva retired from family life and lived like a naked madman even while still with His family.

Pokyny, které dal Pán Ṛṣabhadeva Svým synům, nebyly určeny přímo jim, neboť Jeho synové již byli vzdělaní a vysoce pokročilí v poznání. Spíše byly určeny pro sannyāsīny, kteří se chtějí stát pokročilými oddanými. Sannyāsīni na cestě oddané služby se musí řídit pokyny Pána Ṛṣabhadeva. Pán zanechal rodinného života a ještě v době, kdy zůstával se Svou rodinou, žil jako nahý šílenec.