Skip to main content

Text 18

Sloka 18

Devanagari

Dévanágarí

गुरुर्न स स्यात्स्वजनो न स स्यात्
पिता न स स्याज्जननी न सा स्यात् ।
दैवं न तत्स्यान्न पतिश्च स स्या-
न्न मोचयेद्य: समुपेतमृत्युम् ॥ १८ ॥

Text

Verš

gurur na sa syāt sva-jano na sa syāt
pitā na sa syāj jananī na sā syāt
daivaṁ na tat syān na patiś ca sa syān
na mocayed yaḥ samupeta-mṛtyum
gurur na sa syāt sva-jano na sa syāt
pitā na sa syāj jananī na sā syāt
daivaṁ na tat syān na patiś ca sa syān
na mocayed yaḥ samupeta-mṛtyum

Synonyms

Synonyma

guruḥ — a spiritual master; na — not; saḥ — he; syāt — should become; sva-janaḥ — a relative; na — not; saḥ — such a person; syāt — should become; pitā — a father; na — not; saḥ — he; syāt — should become; jananī — a mother; na — not; — she; syāt — should become; daivam — the worshipable deity; na — not; tat — that; syāt — should become; na — not; patiḥ — a husband; ca — also; saḥ — he; syāt — should become; na — not; mocayet — can deliver; yaḥ — who; samupeta-mṛtyum — one who is on the path of repeated birth and death.

guruḥ — duchovní mistr; na — ne; saḥ — on; syāt — má se stát; sva-janaḥ — příbuzný; na — ne; saḥ — taková osoba; syāt — má se stát; pitā — otec; na — ne; saḥ — on; syāt — má se stát; jananī — matka; na — ne; — ona; syāt — má se stát; daivam — uctívané božstvo; na — ne; tat — to; syāt — má se stát; na — ne; patiḥ — manžel; ca — také; saḥ — on; syāt — má se stát; na — ne; mocayet — dokáže vysvobodit; yaḥ — kdo; samupeta-mṛtyum — toho, kdo je na cestě opakovaného rození a umírání.

Translation

Překlad

One who cannot deliver his dependents from the path of repeated birth and death should never become a spiritual master, a father, a husband, a mother or a worshipable demigod.

Ten, kdo nedokáže vysvobodit své svěřence z cesty opakovaného rození a umírání, se nemá nikdy stát duchovním mistrem, otcem, manželem, matkou nebo uctívaným polobohem.

Purport

Význam

There are many spiritual masters, but Ṛṣabhadeva advises that one should not become a spiritual master if he is unable to save his disciple from the path of birth and death. Unless one is a pure devotee of Kṛṣṇa, he cannot save himself from the path of repeated birth and death. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so ’rjuna. One can stop birth and death only by returning home, back to Godhead. However, who can go back to Godhead unless he understands the Supreme Lord in truth? Janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ.

Existuje mnoho duchovních mistrů, ale Ṛṣabhadeva upozorňuje, že duchovním mistrem se nemá stát ten, kdo nedokáže vysvobodit svého žáka z cesty rození a umírání. Ten, kdo není čistým oddaným Kṛṣṇy, se nemůže zbavit koloběhu zrození a smrti. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna. Ukončit rození a umírání můžeme jedině návratem domů, zpátky k Bohu. Kdo se však může vrátit k Bohu, aniž by Nejvyššího Pána pochopil takového, jaký je? Janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ.

We have many instances in history illustrating Ṛṣabhadeva’s instructions. Śukrācārya was rejected by Bali Mahārāja due to his inability to save Bali Mahārāja from the path of repeated birth and death. Śukrācārya was not a pure devotee, he was more or less inclined to fruitive activity, and he objected when Bali Mahārāja promised to give everything to Lord Viṣṇu. Actually one is supposed to give everything to the Lord because everything belongs to the Lord. Consequently, the Supreme Lord advises in Bhagavad-gītā (9.27):

V dějinách najdeme mnoho příkladů, které ilustrují Ṛṣabhadevovy pokyny. Bali Mahārāja zavrhl Śukrācāryu, jenž ho nedokázal vysvobodit z cesty opakovaného rození a umírání. Śukrācārya nebyl čistý oddaný, tíhl víceméně k plodonosným činnostem a protestoval, když Bali Mahārāja slíbil, že dá vše Pánu Viṣṇuovi. Každý by měl ve skutečnosti odevzdat vše Pánu, jelikož Jemu vše patří. Proto Nejvyšší Pán doporučuje v Bhagavad-gītě (9.27):

yat karoṣi yad aśnāsi
yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kuruṣva mad-arpaṇam
yat karoṣi yad aśnāsi
yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kuruṣva mad-arpaṇam

“O son of Kuntī, all that you do, all that you eat, all that you offer and give away, as well as all austerities that you may perform, should be done as an offering unto Me.” This is bhakti. Unless one is devoted, he cannot give everything to the Supreme Lord. Unless one can do so, he cannot become a spiritual master, husband, father or mother. Similarly, the wives of the brāhmaṇas who were performing sacrifices gave up their relatives just to satisfy Kṛṣṇa. This is an example of a wife rejecting a husband who cannot deliver her from the impending dangers of birth and death. Similarly, Prahlāda Mahārāja rejected his father, and Bharata Mahārāja rejected his mother (jananī na sā syāt). The word daivam indicates a demigod or one who accepts worship from a dependent. Ordinarily, the spiritual master, husband, father, mother or superior relative accepts worship from an inferior relative, but here Ṛṣabhadeva forbids this. First the father, spiritual master or husband must be able to release the dependent from repeated birth and death. If he cannot do this, he plunges himself into the ocean of reproachment for his unlawful activities. Everyone should be very responsible and take charge of his dependents just as a spiritual master takes charge of his disciple or a father takes charge of his son. All these responsibilities cannot be discharged honestly unless one can save the dependent from repeated birth and death.

“Ó synu Kuntī, vše co děláš, vše co jíš, vše co obětuješ a rozdáváš, jakož i veškerou askezi, kterou podstupuješ, bys měl dělat jako oběť Mně.” To je bhakti. Bez oddanosti není možné vše odevzdat Nejvyššímu Pánu. Dokud toho člověk není schopen, nemá se stát duchovním mistrem, manželem, otcem ani matkou. Manželky brāhmaṇů, kteří vykonávali oběti, opustily své příbuzné, aby uspokojily Kṛṣṇu. To je příklad manželky zavrhující manžela, který ji nedokáže osvobodit z bezprostředního nebezpečí zrození a smrti. Prahlāda Mahārāja podobně zavrhl svého otce a Bharata Mahārāja svou matku (jananī na sā syāt). Slovo daivam poukazuje na poloboha nebo toho, kdo přijímá uctívání od někoho níže postaveného. Duchovní mistr, manžel, otec, matka či výše postavený příbuzný obvykle přijímají uctívání od níže postaveného příbuzného, ale Ṛṣabhadeva to zde zakazuje. Otec, duchovní mistr či manžel musí být především schopen osvobodit svého svěřence od opakovaného rození a umírání. Není-li toho schopen, potápí se do oceánu viny za své nezákonné jednání. Každý má být nanejvýš zodpovědný a starat se o své svěřence stejně, jako se duchovní mistr stará o svého žáka nebo otec o svého syna. Žádnou z těchto povinností nelze řádně vykonávat, nedokáže-li člověk zachránit osobu ve své péči před opakovaným rozením a umíráním.