Skip to main content

Texts 10-13

Sloka 10-13

Devanagari

Dévanágarí

हंसे गुरौ मयि भक्त्यानुवृत्या
वितृष्णया द्वन्द्वतितिक्षया च ।
सर्वत्र जन्तोर्व्यसनावगत्या
जिज्ञासया तपसेहानिवृत्त्या ॥ १० ॥
मत्कर्मभिर्मत्कथया च नित्यं
मद्देवसङ्गाद् गुणकीर्तनान्मे ।
निर्वैरसाम्योपशमेन पुत्रा
जिहासया देहगेहात्मबुद्धे: ॥ ११ ॥
अध्यात्मयोगेन विविक्तसेवया
प्राणेन्द्रियात्माभिजयेन सध्य्रक् ।
सच्छ्रद्धया ब्रह्मचर्येण शश्वद्
असम्प्रमादेन यमेन वाचाम् ॥ १२ ॥
सर्वत्र मद्भ‍ावविचक्षणेन
ज्ञानेन विज्ञानविराजितेन ।
योगेन धृत्युद्यमसत्त्वयुक्तो
लिङ्गं व्यपोहेत्कुशलोऽहमाख्यम् ॥ १३ ॥

Text

Verš

haṁse gurau mayi bhaktyānuvṛtyā
vitṛṣṇayā dvandva-titikṣayā ca
sarvatra jantor vyasanāvagatyā
jijñāsayā tapasehā-nivṛttyā
haṁse gurau mayi bhaktyānuvṛtyā
vitṛṣṇayā dvandva-titikṣayā ca
sarvatra jantor vyasanāvagatyā
jijñāsayā tapasehā-nivṛttyā
mat-karmabhir mat-kathayā ca nityaṁ
mad-deva-saṅgād guṇa-kīrtanān me
nirvaira-sāmyopaśamena putrā
jihāsayā deha-gehātma-buddheḥ
mat-karmabhir mat-kathayā ca nityaṁ
mad-deva-saṅgād guṇa-kīrtanān me
nirvaira-sāmyopaśamena putrā
jihāsayā deha-gehātma-buddheḥ
adhyātma-yogena vivikta-sevayā
prāṇendriyātmābhijayena sadhryak
sac-chraddhayā brahmacaryeṇa śaśvad
asampramādena yamena vācām
adhyātma-yogena vivikta-sevayā
prāṇendriyātmābhijayena sadhryak
sac-chraddhayā brahmacaryeṇa śaśvad
asampramādena yamena vācām
sarvatra mad-bhāva-vicakṣaṇena
jñānena vijñāna-virājitena
yogena dhṛty-udyama-sattva-yukto
liṅgaṁ vyapohet kuśalo ’ham-ākhyam
sarvatra mad-bhāva-vicakṣaṇena
jñānena vijñāna-virājitena
yogena dhṛty-udyama-sattva-yukto
liṅgaṁ vyapohet kuśalo ’ham-ākhyam

Synonyms

Synonyma

haṁse — who is a paramahaṁsa, or the most exalted, spiritually advanced person; gurau — to the spiritual master; mayi — unto Me, the Supreme Personality of Godhead; bhaktyā — by devotional service; anuvṛtyā — by following; vitṛṣṇayā — by detachment from sense gratification; dvandva — of the dualities of the material world; titikṣayā — by tolerance; ca — also; sarvatra — everywhere; jantoḥ — of the living entity; vyasana — the miserable condition of life; avagatyā — by realizing; jijñāsayā — by inquiring about the truth; tapasā — by practicing austerities and penances; īhā-nivṛttyā — by giving up the endeavor for sense enjoyment; mat-karmabhiḥ — by working for Me; mat-kathayā — by hearing topics about Me; ca — also; nityam — always; mat-deva-saṅgāt — by association with My devotees; guṇa-kīrtanāt me — by chanting and glorifying My transcendental qualities; nirvaira — being without enmity; sāmya — seeing everyone equally by spiritual understanding; upaśamena — by subduing anger, lamentation and so on; putrāḥ — O sons; jihāsayā — by desiring to give up; deha — with the body; geha — with the home; ātma-buddheḥ — identification of the self; adhyātma-yogena — by study of the revealed scriptures; vivikta-sevayā — by living in a solitary place; prāṇa — the life air; indriya — the senses; ātma — the mind; abhijayena — by controlling; sadhryak — completely; sat-śraddhayā — by developing faith in the scriptures; brahmacaryeṇa — by observing celibacy; śaśvat — always; asampramādena — by not being bewildered; yamena — by restraint; vācām — of words; sarvatra — everywhere; mat-bhāva — thinking of Me; vicakṣaṇena — by observing; jñānena — by development of knowledge; vijñāna — by practical application of knowledge; virājitena — illumined; yogena — by practice of bhakti-yoga; dhṛti — patience; udyama — enthusiasm; sattva — discretion; yuktaḥ — endowed with; liṅgam — the cause of material bondage; vyapohet — one can give up; kuśalaḥ — in full auspiciousness; aham-ākhyam — false ego, false identification with the material world.

haṁse — který je paramahaṁsa, nejvznešenější, duchovně pokročilá osoba; gurau — duchovnímu mistrovi; mayi — Mně, Nejvyšší Osobnosti Božství; bhaktyā — oddanou službou; anuvṛtyā — následováním; vitṛṣṇayā — odpoutaností od smyslového požitku; dvandva — dualit hmotného světa; titikṣayā — tolerancí; ca — také; sarvatra — všude; jantoḥ — živé bytosti; vyasana — strastiplný život; avagatyā — realizováním; jijñāsayā — dotazy na pravdu; tapasā — praktikováním askeze; īhā-nivṛttyā — upuštěním od snahy o smyslový požitek; mat-karmabhiḥ — jednáním pro Mě; mat-kathayā — nasloucháním vyprávění o Mně; ca — také; nityam — vždy; mat-deva-saṅgāt — stýkáním se s Mými oddanými; guṇa-kīrtanāt me — opěvováním a oslavováním Mých transcendentálních vlastností; nirvaira — bez nepřátelství; sāmya — se stejným pohledem na každého na základě duchovního porozumění; upaśamena — překonáním hněvu, nářku a tak dále; putrāḥ — ó synové; jihāsayā — touhou vzdát se; deha — s tělem; geha — s domovem; ātma-buddheḥ — ztotožňování vlastního já; adhyātma-yogena — studiem zjevených písem; vivikta-sevayā — životem na osamělém místě; prāṇa — životní vzduch; indriya — smysly; ātma — mysl; abhijayena — ovládáním; sadhryak — zcela; sat-śraddhayā — kultivací víry v písma; brahmacaryeṇa — dodržováním celibátu; śaśvat — vždy; asampramādena — tím, že se nenecháte zmást; yamena — omezováním; vācām — slov; sarvatra — všude; mat-bhāva — myšlení na Mě; vicakṣaṇena — provozováním; jñānena — rozvojem poznání; vijñāna — praktickým uplatněním poznání; virājitena — osvícení; yogena — praktikováním bhakti-yogy; dhṛti — trpělivost; udyama — nadšení; sattva — uvážlivost; yuktaḥ — obdařeni; liṅgam — příčina hmotného otroctví; vyapohet — je možné se vzdát; kuśalaḥ — dokonale příznivě; aham-ākhyam — falešného ega, falešného ztotožňování se s hmotným světem.

Translation

Překlad

O My sons, you should accept a highly elevated paramahaṁsa, a spiritually advanced spiritual master. In this way, you should place your faith and love in Me, the Supreme Personality of Godhead. You should detest sense gratification and tolerate the duality of pleasure and pain, which are like the seasonal changes of summer and winter. Try to realize the miserable condition of living entities, who are miserable even in the higher planetary systems. Philosophically inquire about the truth. Then undergo all kinds of austerities and penances for the sake of devotional service. Give up the endeavor for sense enjoyment and engage in the service of the Lord. Listen to discussions about the Supreme Personality of Godhead, and always associate with devotees. Chant about and glorify the Supreme Lord, and look upon everyone equally on the spiritual platform. Give up enmity and subdue anger and lamentation. Abandon identifying the self with the body and the home, and practice reading the revealed scriptures. Live in a secluded place and practice the process by which you can completely control your life air, mind and senses. Have full faith in the revealed scriptures, the Vedic literatures, and always observe celibacy. Perform your prescribed duties and avoid unnecessary talks. Always thinking of the Supreme Personality of Godhead, acquire knowledge from the right source. Thus practicing bhakti-yoga, you will patiently and enthusiastically be elevated in knowledge and will be able to give up the false ego.

Ó Moji synové, musíte přijmout velmi vznešeného paramahaṁsu, duchovně pokročilého duchovního mistra. Tímto způsobem vložte svou víru a lásku ve Mě, Nejvyšší Osobnost Božství. Musíte si ošklivit smyslový požitek a tolerovat duality v podobě radosti a bolesti, které jsou jako změny ročních období, léta a zimy. Snažte se realizovat strastiplné podmínky živých bytostí, které jsou nešťastné dokonce i na vyšších planetárních soustavách. Filozoficky se dotazujte na pravdu a poté v zájmu oddané služby podstupte všechny druhy askeze. Zanechte snahy o smyslový požitek a zaměstnejte se službou Pánu. Naslouchejte rozhovorům o Nejvyšší Osobnosti Božství a vždy se stýkejte s oddanými. Opěvujte a oslavujte Nejvyššího Pána a dívejte se na každého stejně — na duchovní úrovni. Zbavte se nepřátelství a přemožte hněv a nářek. Vzdejte se ztotožňování vlastního já s tělem a domovem a čtěte pravidelně ve zjevených písmech. Žijte na osamělém místě a praktikujte metodu, kterou můžete zcela ovládnout svůj životní vzduch, mysl a smysly. Mějte nezlomnou víru ve zjevená písma, ve védskou literaturu, a dodržujte celibát. Vykonávejte své předepsané povinnosti a vyhýbejte se zbytečným hovorům. Neustále upírejte mysl na Nejvyšší Osobnost Božství a získávejte poznání ze správného zdroje. Vytrváte-li v takovém praktikování bhakti-yogy, budete trpělivě a s nadšením rozvíjet poznání a dokážete se oprostit od falešného ega.

Purport

Význam

In these four verses, Ṛṣabhadeva tells His sons how they can be freed from the false identification arising from false ego and material conditional life. One gradually becomes liberated by practicing as mentioned above. All these prescribed methods enable one to give up the material body (liṅgaṁ vyapohet) and be situated in his original spiritual body. First of all one has to accept a bona fide spiritual master. This is advocated by Śrīla Rūpa Gosvāmī in his Bhakti-rasāmṛta-sindhu: śrī-guru-pādāśrayaḥ. To be freed from the entanglement of the material world, one has to approach a spiritual master. Tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet. By questioning the spiritual master and by serving him, one can advance in spiritual life. When one engages in devotional service, naturally the attraction for personal comfort — for eating, sleeping and dressing — is reduced. By associating with the devotee, a spiritual standard is maintained. The word mad-deva-saṅgāt is very important. There are many so-called religions devoted to the worship of various demigods, but here good association means association with one who simply accepts Kṛṣṇa as his worshipable Deity.

V těchto čtyřech verších říká Ṛṣabhadeva Svým synům, jak se mohou zbavit nesprávného pojetí své totožnosti, které pochází z falešného ega a hmotného, podmíněného života. Praktikováním výše zmíněných pokynů člověk postupně dosáhne osvobození. Všechny tyto předepsané metody umožňují živé bytosti vzdát se hmotného těla (liṅgaṁ vyapohet) a nacházet se ve svém původním, duchovním těle. Ze všeho nejdříve musí člověk přijmout pravého duchovního mistra. To zastává Śrīla Rūpa Gosvāmī ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu: śrī-guru-pādāśrayaḥ. Aby se člověk osvobodil ze zapletení v hmotném světě, musí vyhledat duchovního mistra. Tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet. Kladením otázek a sloužením duchovnímu mistrovi může pokročit v duchovním životě. Když se někdo zaměstná oddanou službou, jeho připoutanost k osobnímu pohodlí — jedení, spaní a oblékání — se přirozeně sníží. Stykem s oddaným je udržován duchovní standard. Velice důležitý je výraz mad-deva-saṅgāt. Existuje mnoho takzvaných náboženství, která jsou zasvěcena uctívání různých polobohů, ale zde slova “dobrá společnost” znamenají společnost toho, kdo za své uctívané Božstvo přijímá Kṛṣṇu.

Another important item is dvandva-titikṣā. As long as one is situated in the material world, there must be pleasure and pain arising from the material body. As Kṛṣṇa advises in Bhagavad-gītā, tāṁs titikṣasva bhārata. One has to learn how to tolerate the temporary pains and pleasures of this material world. One must also be detached from his family and practice celibacy. Sex with one’s wife according to the scriptural injunctions is also accepted as brahmacarya (celibacy), but illicit sex is opposed to religious principles, and it hampers advancement in spiritual consciousness. Another important word is vijñāna-virājita. Everything should be done very scientifically and consciously. One should be a realized soul. In this way, one can give up the entanglement of material bondage.

Další důležitý bod je dvandva-titikṣā. Dokud je živá bytost v hmotném těle, musí prožívat radost a bolest, které se s ním pojí. Kṛṣṇa doporučuje v Bhagavad-gītě: tāṁs titikṣasva bhārata — je třeba se naučit tolerovat dočasné bolesti a radosti hmotného světa. Člověk musí být také odpoutaný od své rodiny a dodržovat celibát. Sex s vlastní manželkou podle příkazů písem je rovněž uznáván za brahmacaryu (celibát), ale nedovolený sex je v rozporu s náboženskými zásadami a brání rozvoji duchovního vědomí. Dalším důležitým slovem je vijñāna-virājita. Vše je třeba dělat vysoce vědeckým způsobem a s plným vědomím. Je třeba být realizovanou duší. Tak je možné se vymanit z hmotných pout.

As Śrī Madhvācārya points out, the sum and substance of these four ślokas is that one should refrain from acting out of a desire for sense gratification and should instead always engage in the Lord’s loving service. In other words, bhakti-yoga is the acknowledged path of liberation. Śrīla Madhvācārya quotes from the Adhyātma:

Jak poznamenává Śrī Madhvācārya, souhrnem těchto čtyř slok je, že člověk se musí zdržet jednání způsobeného touhou po smyslovém požitku a namísto toho má neustále s láskou sloužit Pánu. Jinými slovy, bhakti-yoga je uznávanou cestou osvobození. Śrīla Madhvācārya cituje z Adhyātmy:

ātmano ’vihitaṁ karma
varjayitvānya-karmaṇaḥ
kāmasya ca parityāgo
nirīhety āhur uttamāḥ
ātmano 'vihitaṁ karma
varjayitvānya-karmaṇaḥ
kāmasya ca parityāgo
nirīhety āhur uttamāḥ

One should perform activities only for the benefit of the soul; any other activity should be given up. When a person is situated in this way, he is said to be desireless. Actually a living entity cannot be totally desireless, but when he desires the benefit of the soul and nothing else, he is said to be desireless.

Člověk má jednat pouze pro dobro duše a zříci se všech ostatních činností. O tom, kdo je v takovém postavení, se říká, že nemá žádné touhy. Živá bytost ve skutečnosti nemůže být zcela bez tužeb, ale když touží jen po tom, co prospívá duši, říká se, že je prostá tužeb.

Spiritual knowledge is jñāna-vijñāna-samanvitam. When one is fully equipped with jñāna and vijñāna, he is perfect. Jñāna means that one understands the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu, to be the Supreme Being. Vijñāna refers to the activities that liberate one from the ignorance of material existence. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (2.9.31): jñānaṁ parama-guhyaṁ me yad vijñāna-samanvitam. Knowledge of the Supreme Lord is very confidential, and the supreme knowledge by which one understands Him furthers the liberation of all living entities. This knowledge is vijñāna. As confirmed in Bhagavad-gītā (4.9):

Duchovní poznání je jñāna-vijñāna-samanvitam. Vlastní-li člověk v plné míře jñānu a vijñānu, je dokonalý. Jñāna znamená chápat, že Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, je Svrchovanou Bytostí. Vijñāna se vztahuje na činnosti, které živou bytost vysvobozují z nevědomosti hmotné existence. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.9.31) je řečeno: jñānaṁ parama-guhyaṁ me yad vijñāna-samanvitam. Poznání Nejvyššího Pána je velice důvěrné; svrchované poznání, pomocí něhož Ho lze pochopit, přispívá k osvobození všech živých bytostí. Toto poznání je vijñāna. Bhagavad-gītā (4.9) potvrzuje:

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna

“One who knows the transcendental nature of My appearance and activities does not, upon leaving the body, take his birth again in this material world, but attains My eternal abode, O Arjuna.”

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění tohoto těla nezrodí znovu v hmotném světě, ale dosáhne Mého věčného sídla, ó Arjuno.”