Text 37

Sloka 37

Devanagari

Dévanágarí

एवंविधा नरका यमालये सन्ति शतश: सहस्रशस्तेषु सर्वेषु च सर्व एवाधर्मवर्तिनो ये केचिदिहोदिता अनुदिताश्चावनिपते पर्यायेण विशन्ति तथैव धर्मानुवर्तिन इतरत्र इह तु पुनर्भवे त उभयशेषाभ्यां निविशन्ति ॥ ३७ ॥

Text

Verš

evaṁ-vidhā narakā yamālaye santi śataśaḥ sahasraśas teṣu sarveṣu ca sarva evādharma-vartino ye kecid ihoditā anuditāś cāvani-pate paryāyeṇa viśanti tathaiva dharmānuvartina itaratra iha tu punar-bhave ta ubhaya-śeṣābhyāṁ niviśanti.

Synonyms

Synonyma

evam-vidhāḥ — of this sort; narakāḥ — the many hells; yama-ālaye — in the province of Yamarāja; santi — are; śataśaḥ — hundreds; sahasraśaḥ — thousands; teṣu — in those hellish planets; sarveṣu — all; ca — also; sarve — all; eva — indeed; adharma-vartinaḥ — persons not following the Vedic principles or regulative principles; ye kecit — whosoever; iha — here; uditāḥ — mentioned; anuditāḥ — not mentioned; ca — and; avani-pate — O King; paryāyeṇa — according to the degree of different kinds of sinful activity; viśanti — they enter; tathā eva — similarly; dharma-anuvartinaḥ — those who are pious and act according to the regulative principles or Vedic injunctions; itaratra — elsewhere; iha — on this planet; tu — but; punaḥ-bhave — into another birth; te — all of them; ubhaya-śeṣābhyām — by the remainder of the results of piety or vice; niviśanti — they enter.

evam-vidhāḥ — takových; narakāḥ — mnoho pekel; yama-ālaye — v Yamarājově provincii; santi — jsou; śataśaḥ — stovky; sahasraśaḥ — tisíce; teṣu — na těchto pekelných planetách; sarveṣu — všechny; ca — také; sarve — všichni; eva — vskutku; adharma-vartinaḥ — ti, kdo nedodržují védské nebo jiné usměrňující zásady; ye kecit — kdokoliv; iha — zde; uditāḥ — zmíněné; anuditāḥ — nezmíněné; ca — a; avani-pate — ó králi; paryāyeṇa — podle míry různých druhů hříšných činností; viśanti — vstupují; tathā eva — podobně; dharma-anuvartinaḥ — ti, kdo jsou zbožní a jednají podle usměrňujících zásad či védských pokynů; itaratra — jinde; iha — na tuto planetu; tu — ale; punaḥ-bhave — do příštího života; te — ti všichni; ubhaya-śeṣābhyām — na základě zbytku výsledků zbožnosti nebo neřesti; niviśanti — vstupují.

Translation

Překlad

My dear King Parīkṣit, in the province of Yamarāja there are hundreds and thousands of hellish planets. The impious people I have mentioned — and also those I have not mentioned — must all enter these various planets according to the degree of their impiety. Those who are pious, however, enter other planetary systems, namely the planets of the demigods. Nevertheless, both the pious and impious are again brought to earth after the results of their pious or impious acts are exhausted.

Můj milý králi Parīkṣite, v Yamarājově provincii existují stovky a tisíce pekelných planet. Všichni bezbožní lidé, o kterých jsem hovořil — a také ti, o kterých jsem se nezmínil — musí vstoupit na tyto planety podle míry své bezbožnosti. Zbožní lidé však vstoupí na jiné planetární soustavy, na planety polobohů. Nicméně zbožní i bezbožní se po vyčerpání výsledků svých zbožných či bezbožných činností opět vracejí na Zemi.

Purport

Význam

This corresponds to the beginning of Lord Kṛṣṇa’s instructions in Bhagavad-gītā. Tathā dehāntara-prāptiḥ: within this material world, one is simply meant to change from one body to another in different planetary systems. Ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthā: those in the mode of goodness are elevated to the heavenly planets. Adho gacchanti tāmasāḥ: similarly, those too engrossed in ignorance enter the hellish planetary systems. Both of them, however, are subjected to the repetition of birth and death. In Bhagavad-gītā it is stated that even one who is very pious returns to earth after his enjoyment in the higher planetary systems is over (kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti). Therefore, going from one planet to another does not solve the problems of life. The problems of life will only be solved when we no longer have to accept a material body. This can be possible if one simply becomes Kṛṣṇa conscious. As Kṛṣṇa says in Bhagavad-gītā (4.9):

Tato sloka je ve shodě se samotným začátkem učení Pána Kṛṣṇy v Bhagavad-gītě: tathā dehāntara-prāptiḥ — v tomto hmotném světě je každý předurčen k tomu, aby měnil jedno tělo za druhým na různých planetárních soustavách. Ūrdhvaṁ gacchanti satva-sthā — ti, kdo jsou v kvalitě dobra, stoupají na nebeské planety. Adho gacchanti tāmasāḥ — ti, kdo jsou příliš ponořeni v nevědomosti, se dostávají na pekelné planetární soustavy. Oba druhy lidí však podléhají opakovanému rození a umírání. V Bhagavad-gītě je uvedeno, že i ten, kdo je velmi zbožný, se po ukončení svého požitku na vyšších planetárních systémech vrátí zpátky na Zemi (kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti). Stěhování se z jedné planety na druhou tedy problémy života neřeší. Ty budou vyřešeny jedině tehdy, až nebudeme nuceni přijmout další hmotné tělo. To bude možné, pokud vyvineme vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (4.9):

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna

“One who knows the transcendental nature of My appearance and activities does not, upon leaving the body, take his birth again in this material world, but attains My eternal abode, O Arjuna.” This is the perfection of life and the real solution to life’s problems. We should not be eager to go to the higher, heavenly planetary systems, nor should we act in such a way that we have to go to the hellish planets. The complete purpose of this material world will be fulfilled when we resume our spiritual identities and go back home, back to Godhead. The very simple method for doing this is prescribed by the Supreme Personality of Godhead. Sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. One should be neither pious nor impious. One should be a devotee and surrender to the lotus feet of Kṛṣṇa. This surrendering process is also very easy. Even a child can perform it. Man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. One must always simply think of Kṛṣṇa by chanting Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. One should become Kṛṣṇa’s devotee, worship Him and offer obeisances to Him. Thus one should engage all the activities of his life in the service of Lord Kṛṣṇa.

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a činností, se po opuštění těla již znovu nezrodí v tomto hmotném světě, ale dosáhne Mého věčného sídla, ó Arjuno.” To je dokonalost života a skutečné řešení životních problémů. Neměli bychom toužit po vyšších, nebeských planetárních soustavách a také bychom neměli jednat tak, abychom se dostali na pekelné planety. Celý účel tohoto hmotného světa bude splněn, pokud znovu získáme svou duchovní totožnost a vrátíme se domů, zpátky k Bohu. Nejvyšší Osobnost Božství pro tento cíl předepisuje velmi jednoduchou metodu: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Člověk nemá být ani zbožný, ani bezbožný. Má být oddaný a odevzdat se lotosovým nohám Kṛṣṇy. Toto odevzdání se je také velmi snadné — dokáže to i dítě. Man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. Musíme neustále myslet na Kṛṣṇu a zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Každý se má stát Kṛṣṇovým oddaným, uctívat Ho a klanět se mu, a tak všechny své životní činnosti zaměstnat ve službě Pánu Kṛṣṇovi.