Skip to main content

Text 5

Sloka 5

Devanagari

Dévanágarí

तस्या: सुललितगमनपदविन्यासगतिविलासायाश्चानुपदं खणखणायमानरुचिरचरणाभरणस्वनमुपाकर्ण्य नरदेवकुमार: समाधियोगेनामीलितनयननलिनमुकुलयुगलमीषद्विकचय्य व्यचष्ट ॥ ५ ॥

Text

Verš

tasyāḥ sulalita-gamana-pada-vinyāsa-gati-vilāsāyāś cānupadaṁ khaṇa-khaṇāyamāna-rucira-caraṇābharaṇa-svanam upākarṇya naradeva-kumāraḥ samādhi-yogenāmīlita-nayana-nalina-mukula-yugalam īṣad vikacayya vyacaṣṭa.
tasyāḥ sulalita-gamana-pada-vinyāsa-gati-vilāsāyāś cānupadaṁ khaṇa-khaṇāyamāna-rucira-caraṇābharaṇa-svanam upākarṇya naradeva-kumāraḥ samādhi-yogenāmīlita-nayana-nalina-mukula-yugalam īṣad vikacayya vyacaṣṭa.

Synonyms

Synonyma

tasyāḥ — of her (Pūrvacitti); sulalita — in a very beautiful; gamana — movements; pada-vinyāsa — with styles of walking; gati — in the progression; vilāsāyāḥ — whose pastime; ca — also; anupadam — with every step; khaṇa-khaṇāyamāna — making a tinkling sound; rucira — very pleasing; caraṇa-ābharaṇa — of the ornaments on the feet; svanam — the sound; upākarṇya — hearing; naradeva-kumāraḥ — the Prince; samādhi — in ecstasy; yogena — by controlling the senses; āmīlita — half-open; nayana — eyes; nalina — of lotus; mukula — buds; yugalam — like a pair; īṣat — slightly; vikacayya — opening; vyacaṣṭa — saw.

tasyāḥ — jejích (Pūrvacitti); sulalita — v překrásných; gamana — pohybech; pada-vinyāsa — se způsoby chůze; gati — v postupu; vilāsāyāḥ — jejíž zábavy; ca — také; anupadam — při každém kroku; khaṇa-khaṇāyamāna — cinkání; rucira — velice příjemné; caraṇa-ābharaṇa — ozdob na nohách; svanam — zvuk; upākarṇya — slyšel; naradeva-kumāraḥ — princ; samādhi — v extázi; yogena — díky ovládání smyslů; āmīlita — přivřené; nayana — oči; nalina — lotosu; mukula — poupata; yugalam — jako dvě; īṣat — mírně; vikacayya — pootevřel; vyacaṣṭa — viděl.

Translation

Překlad

As Pūrvacitti passed by on the road in a very beautiful style and mood of her own, the pleasing ornaments on her ankles tinkled with her every step. Although Prince Āgnīdhra was controlling his senses, practicing yoga with half-open eyes, he could see her with his lotuslike eyes, and when he heard the sweet tinkling of her bangles, he opened his eyes slightly more and could see that she was just nearby.

Jak Pūrvacitti kráčela po cestě svým nádherným, osobitým způsobem, její pěkné ozdoby na kotnících při každém kroku cinkaly. Princ Āgnīdhra praktikoval yogu — měl přivřené oči a ovládal smysly — ale přesto ji svýma lotosovýma očima spatřil. Když uslyšel sladké cinkání nákotníčků, pootevřel oči o něco více a viděl, že dívka je v jeho bezprostřední blízkosti.

Purport

Význam

It is said that yogīs always think of the Supreme Personality of Godhead within their hearts. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Bhāg. 12.13.1). The Supreme Personality of Godhead is always observed by yogīs who practice controlling the venomous senses. As recommended in Bhagavad-gītā, yogīs should practice samprekṣya nāsikāgram, keeping their eyes half open. If the eyes are closed completely, there will be a tendency to sleep. So-called yogīs sometimes practice a fashionable form of yoga by closing their eyes and meditating, but we have actually seen such so-called yogīs sleeping and snoring while meditating. This is not the practice of yoga. To actually practice yoga, one should keep his eyes half open and gaze at the tip of his nose.

Je řečeno, že yogīni neustále myslí na Nejvyšší Osobnost Božství v srdci. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Bhāg. 12.13.1). Yogīni, kteří praktikují ovládání jedovatých smyslů, vždy pozorují Nejvyšší Osobnost Božství. Podle Bhagavad-gīty mají yogīni udržovat své oči přivřené (samprekṣya nāsikāgram). Zcela zavřené oči svádějí ke spánku. Takzvaní yogīni někdy provozují módní podobu yogy, při které zavřou oči a meditují, ale osobně jsme viděli, jak při své meditaci spí a chrápou. To ale není yoga. Kdo chce skutečně praktikovat yogu, musí udržovat oči přivřené a hledět na špičku nosu.

Although Āgnīdhra, the son of Priyavrata, was practicing mystic yoga and trying to control his senses, the tinkling sound of Pūrvacitti’s ankle bells disturbed his practice. Yoga indriya-saṁyamaḥ: actual yoga practice means controlling the senses. One must practice mystic yoga to control the senses, but the sense control of a devotee who fully engages in the service of the Lord with his purified senses (hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanam) can never be disturbed. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī therefore stated, durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭra-yate (Caitanya-candrāmṛta 5). The practice of yoga is undoubtedly good because it controls the senses, which are like venomous serpents. When one engages in devotional service, however, completely employing all the activities of the senses in the service of the Lord, the venomous quality of the senses is completely nullified. It is explained that a serpent is to be feared because of its poison fangs, but if those fangs are broken, the serpent, although it seems fearsome, is not at all dangerous. Devotees, therefore, may see hundreds and thousands of beautiful women with fascinating bodily movements and gestures but not be allured, whereas such women would make ordinary yogīs fall. Even the advanced yogī Viśvāmitra broke his mystic practice to unite with Menakā and beget a child known as Śakuntalā. The practice of mystic yoga, therefore, is not sufficiently strong to control the senses. Another example is Prince Āgnīdhra, whose attention was drawn to the movements of Pūrvacitti, the Apsarā, simply because he heard the tinkling of her ankle bells. In the same way that Viśvāmitra Muni was attracted by the tinkling bangles of Menakā, Prince Āgnīdhra, upon hearing the tinkling bangles of Pūrvacitti, immediately opened his eyes to see her beautiful movements as she walked. The prince was also very handsome. As described herein, his eyes were just like the buds of lotus flowers. As he opened his lotuslike eyes, he could immediately see that the Apsarā was present by his side.

I když Priyavratův syn Āgnīdhra praktikoval mystickou yogu a snažil se ovládat své smysly, cinkání zvonků na kotnících Pūrvacitti jeho počínání narušilo. Yoga indriya-saṁyamaḥ — skutečná yoga znamená ovládat smysly. Pro ovládnutí smyslů je třeba praktikovat mystickou yogu, ale oddaný, který plně slouží Pánu s očištěnými smysly (hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanam), je již ovládl a nic je nemůže vzrušit. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī proto prohlásil: durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate (Caitanya-candrāmṛta 5). Praktikování yogy je nepochybně dobré, neboť vede k ovládnutí smyslů, které jsou jako jedovatí hadi. Pro toho, kdo vykonává oddanou službu a všechny smyslové činnosti zaměstnává ve službě Pánu, jsou však zcela zbavené jedovatosti. Hada je třeba se obávat kvůli jeho jedovým zubům, ale jsou-li zlomené, had již není nebezpečný, třebaže nahání strach. Oddaní tedy mohou vidět stovky a tisíce krásných žen s úžasnými tělesnými pohyby a gesty a nebýt tím okouzleni, zatímco obyčejní yogīni kvůli takovým ženám poklesnou. Dokonce i pokročilý yogī Viśvāmitra přerušil své mystické činnosti, aby měl pohlavní styk s Menakou, a zplodil dítě známé jako Śakuntalā. Mystická yoga tedy není pro ovládnutí smyslů dostatečně silná. Princ Āgnīdhra je dalším příkladem, neboť stačilo, aby zaslechl cinkání zvonků na kotnících Apsary Pūrvacitti, a jeho pozornost se ihned obrátila k jejím pohybům. Stejně jako Viśvāmitru Muniho upoutalo cinkání nákotníčků Menaky, i princ Āgnīdhra při zaslechnutí cinkání nákotníčků Pūrvacitti otevřel oči, aby viděl její krásné pohyby, když kráčela. Princ byl také velmi pohledný. Zde je popsáno, že jeho oči věrně připomínaly poupata lotosových květů. Když své lotosové oči otevřel, uviděl Apsaru vedle sebe.