Text 2
Sloka 2
Devanagari
Dévanágarí
Text
Verš
Synonyms
Synonyma
saḥ — he (King Āgnīdhra); ca — also; kadācit — once upon a time; pitṛloka — the Pitṛloka planet; kāmaḥ — desiring; sura-vara — of the great demigods; vanitā — the women; ākrīḍā — the place of pastimes; acala-droṇyām — in one valley of the Mandara Hill; bhagavantam — unto the most powerful (Lord Brahmā); viśva-sṛjām — of personalities who have created this universe; patim — the master; ābhṛta — having collected; paricaryā-upakaraṇaḥ — ingredients for worship; ātma — of the mind; eka-agryeṇa — with full attention; tapasvī — one who executes austerity; ārādhayām babhūva — became engaged in worshiping.
saḥ — on (král Āgnīdhra); ca — také; kadācit — jednou; pitṛloka — planeta Pitṛloka; kāmaḥ — s touhou; sura-vara — velkých polobohů; vanitā — ženy; ākrīḍā — místo zábav; acala-droṇyām — v jednom údolí hory Mandara; bhagavantam — nejmocnějšího (Pána Brahmy); viśva-sṛjām — osobností, které stvořily tento vesmír; patim — vládce; ābhṛta — nashromáždil; paricaryā-upakaraṇaḥ — předměty pro uctívání; ātma — mysli; eka-agryeṇa — se soustředěnou pozorností; tapasvī — ten, kdo se podrobuje askezi; ārādhayām babhūva — začal uctívat.
Translation
Překlad
Desiring to get a perfect son and become an inhabitant of Pitṛloka, Mahārāja Āgnīdhra once worshiped Lord Brahmā, the master of those in charge of material creation. He went to a valley of Mandara Hill, where the damsels of the heavenly planets come down to stroll. There he collected garden flowers and other necessary paraphernalia and then engaged in severe austerities and worship.
Mahārāja Āgnīdhra jednou uctíval Pána Brahmu — vládce těch, kdo mají na starosti hmotné stvoření — s touhou získat dokonalého syna a stát se obyvatelem Pitṛloky. Odebral se do údolí hory Mandara, kam chodí na procházky dívky z nebeských planet. Tam připravil květiny a další potřebné příslušenství a poté se podrobil tvrdé askezi a věnoval se uctívání.
Purport
Význam
The King became pitṛloka-kāma, or desirous of being transferred to the planet named Pitṛloka. Pitṛloka is mentioned in Bhagavad-gītā (yānti deva-vratā devān pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ). To go to this planet, one needs very good sons who can make offerings to Lord Viṣṇu and then offer the remnants to their forefathers. The purpose of the śrāddha ceremony is to please the Supreme Personality of Godhead, Lord Viṣṇu, so that after pleasing Him one may offer prasāda to one’s forefathers and in this way make them happy. The inhabitants of Pitṛloka are generally men of the karma-kāṇḍīya, or fruitive activities category, who have been transferred there because of their pious activities. They can stay there as long as their descendants offer them viṣṇu-prasāda. Everyone in heavenly planets such as Pitṛloka, however, must return to earth after exhausting the effects of his pious acts. As confirmed in Bhagavad-gītā (9.21), kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti: persons who perform pious acts are transferred to higher planets, but when the effects of their pious acts are over, they are again transferred to earth.
Z krále se stal pitṛloka-kāma — začal toužit po přemístění na planetu jménem Pitṛloka. O Pitṛloce se zmiňuje Bhagavad-gītā (yānti deva-vratā devān pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ). Aby se člověk na tuto planetu dostal, musí mít kvalifikované syny, kteří jsou schopni konat oběti Pánu Viṣṇuovi a poté nabízet zbytky svým předkům. Účelem obřadu śrāddha je potěšit Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua, aby po Jeho uspokojení mohl obětující nabídnout prasādam svým předkům, a tak se postarat o jejich štěstí. Obyvateli Pitṛloky jsou obvykle stoupenci plodonosných činností (karma-kāṇḍīya), kteří se tam dostali díky svému zbožnému jednání. Mohou tam zůstat tak dlouho, dokud jim jejich potomci budou obětovat viṣṇu-prasādam. Každý se však musí po vyčerpání výsledků svých zbožných činností vrátit z nebeských planet, jako je Pitṛloka, zpátky na Zemi. To potvrzuje Bhagavad-gītā (9.21): kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti — ti, kdo jednají zbožně, budou přemístěni na vyšší planety, ale když vyčerpají výsledky svého zbožného jednání, budou posláni zpět na Zemi.
Since Mahārāja Priyavrata was a great devotee, how could he have begotten a son who desired to be transferred to Pitṛloka? Lord Kṛṣṇa says, pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ: persons who desire to go to Pitṛloka are transferred there. Similarly, yānti mad-yājino ’pi mām: persons who desire to be transferred to the spiritual planets, Vaikuṇṭhalokas, can also go there. Since Mahārāja Āgnīdhra was the son of a Vaiṣṇava, he should have desired to be transferred to the spiritual world, Vaikuṇṭhaloka. Why, then, did he desire to be transferred to Pitṛloka? In answer to this, Gosvāmī Giridhara, one of the Bhāgavatam commentators, remarks that Āgnīdhra was born when Mahārāja Priyavrata was infatuated by lusty desires. This may be accepted as a fact because sons are begotten with different mentalities according to the time of their conception. According to the Vedic system, therefore, before a child is conceived, the garbhādhāna-saṁskāra is performed. This ceremony molds the mentality of the father in such a way that when he plants his seed in the womb of his wife, he will beget a child whose mind will be completely saturated with a devotional attitude. At the present moment, however, there are no such garbhādhāna-saṁskāras, and therefore people generally have a lusty attitude when they beget children. Especially in this Age of Kali, there are no garbhādhāna ceremonies; everyone enjoys sex with his wife like a cat or dog. Therefore according to śāstric injunctions, almost all the people of this age belong to the śūdra category. Of course, although Mahārāja Āgnīdhra had a desire to be transferred to Pitṛloka, this does not mean that his mentality was that of a śūdra; he was a kṣatriya.
Mahārāja Priyavrata byl velký oddaný. Jak tedy mohl zplodit syna, který toužil po přemístění na Pitṛloku? Pán Kṛṣṇa říká: pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ — těm, kdo touží dospět na Pitṛloku, se jejich touha splní. Podobně yānti mad-yājino 'pi mām — ti, kdo si přejí být přemístěni na duchovní planety, Vaikuṇṭhaloky, se tam také mohou dostat. Jelikož byl Mahārāja Āgnīdhra synem vaiṣṇavy, měl se chtít dostat do duchovního světa, Vaikuṇṭhaloky. Proč tedy toužil po přemístění na Pitṛloku? V odpověď na to poznamenává Gosvāmī Giridhara, jeden z komentátorů Bhāgavatamu, že Āgnīdhra se narodil v době, kdy byl Mahārāja Priyavrata zaslepen chtivými touhami. To lze přijmout jako fakt, neboť synové získávají mentalitu podle situace v době jejich početí. Podle védského systému se proto před početím dítěte vykonává garbhādhāna-saṁskāra. Tento obřad připraví mentalitu otce takovým způsobem, že když umístí semeno do lůna své ženy, zplodí dítě, jehož mysl bude zcela prostoupená oddaností. V současné době se však žádné garbhādhāna-saṁskāry neprovádějí, a lidé proto obvykle plodí děti na popud chtíče. Zvláště v tomto věku Kali obřady garbhādhāna neexistují; každý holduje sexu se svou manželkou jako kočka nebo pes. Proto podle údajů śāster patří téměř všichni lidé tohoto věku do kategorie śūdrů. To, že Mahārāja Āgnīdhra toužil po přemístění na Pitṛloku, samozřejmě neznamená, že měl mentalitu śūdry — byl to kṣatriya.
Mahārāja Āgnīdhra desired to be transferred to Pitṛloka, and therefore he needed a wife because anyone desiring to be transferred to Pitṛloka must leave behind a good son to offer yearly piṇḍa, or prasāda from Lord Viṣṇu. To have a good son, Mahārāja Āgnīdhra wanted a wife from a family of demigods. Therefore he went to Mandara Hill, where the women of the demigods generally come, to worship Lord Brahmā. In Bhagavad-gītā (4.12) it is said, kāṅkṣantaḥ karmaṇāṁ siddhiṁ yajanta iha devatāḥ: materialists who want quick results in the material world worship demigods. This is also confirmed in Śrīmad-Bhāgavatam. Śrī-aiśvarya-prajepsavaḥ: those who desire beautiful wives, substantial wealth and many sons worship the demigods, but an intelligent devotee, instead of being entangled by the happiness of this material world in the form of a beautiful wife, material opulence and children, desires to be immediately transferred back home, back to Godhead. Thus he worships the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu.
Mahārāja Āgnīdhra se toužil dostat na Pitṛloku a k tomu potřeboval manželku, protože každý, kdo si přeje dospět na Pitṛloku, musí po sobě zanechat řádného syna, který mu bude každý rok obětovat piṇḍu neboli prasādam od Pána Viṣṇua. Mahārāja Āgnīdhra chtěl získat takového syna od manželky z rodiny polobohů, a proto se vydal uctívat Pána Brahmu na horu Mandara, kam ženy polobohů obvykle chodívají. V Bhagavad-gītě (4.12) je řečeno: kāṅkṣantaḥ karmaṇāṁ siddhiṁ yajanta iha devatāḥ—materialisté, kteří chtějí dosáhnout rychlých výsledků v hmotném světě, uctívají polobohy. Totéž potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam. Śrī-aiśvarya-prajepsavaḥ — ti, kdo touží po nádherných manželkách, velkém bohatství a mnoha synech, uctívají polobohy. Inteligentní oddaný se však nechce zaplétat do štěstí tohoto hmotného světa v podobě krásné manželky, hmotného bohatství a dětí; místo toho si přeje vrátit se okamžitě domů, zpátky k Bohu. Proto uctívá Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇua.