Skip to main content

Text 9

Sloka 9

Devanagari

Dévanágarí

स्वस्त्यस्तु विश्वस्य खल: प्रसीदतां
ध्यायन्तु भूतानि शिवं मिथो धिया ।
मनश्च भद्रं भजतादधोक्षजे
आवेश्यतां नो मतिरप्यहैतुकी ॥ ९ ॥

Text

Verš

svasty astu viśvasya khalaḥ prasīdatāṁ
dhyāyantu bhūtāni śivaṁ mitho dhiyā
manaś ca bhadraṁ bhajatād adhokṣaje
āveśyatāṁ no matir apy ahaitukī
svasty astu viśvasya khalaḥ prasīdatāṁ
dhyāyantu bhūtāni śivaṁ mitho dhiyā
manaś ca bhadraṁ bhajatād adhokṣaje
āveśyatāṁ no matir apy ahaitukī

Synonyms

Synonyma

svasti — auspiciousness; astu — let there be; viśvasya — of the entire universe; khalaḥ — the envious (almost everyone); prasīdatām — let them be pacified; dhyāyantu — let them consider; bhūtāni — all the living entities; śivam — auspiciousness; mithaḥ — mutual; dhiyā — by their intelligence; manaḥ — the mind; ca — and; bhadram — calmness; bhajatāt — let it experience; adhokṣaje — in the Supreme Personality of Godhead, who is beyond the perception of mind. intelligence and senses; āveśyatām — let it be absorbed; naḥ — our; matiḥ — intelligence; api — indeed; ahaitukī — without any motive.

svasti — přízeň; astu — nechť je; viśvasya — celého vesmíru; khalaḥ — zlí (téměř všichni); prasīdatām — nechť se upokojí; dhyāyantu — nechť uváží; bhūtāni — všechny živé bytosti; śivam — přízeň; mithaḥ — vzájemnou; dhiyā — svou inteligencí; manaḥ — mysl; ca — a; bhadram — klid; bhajatāt — nechť zakoušejí; adhokṣaje — v Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství, který je mimo dosah mysli, inteligence a smyslů; āveśyatām — nechť je pohroužená; naḥ — naše; matiḥ — inteligence; api — vskutku; ahaitukī — bez jakéhokoliv motivu.

Translation

Překlad

May there be good fortune throughout the universe, and may all envious persons be pacified. May all living entities become calm by practicing bhakti-yoga, for by accepting devotional service they will think of each other’s welfare. Therefore let us all engage in the service of the supreme transcendence, Lord Śrī Kṛṣṇa, and always remain absorbed in thought of Him.

Kéž je celý vesmír šťastný a kéž se všechny zlé osoby upokojí. Kéž všechny živé bytosti dosáhnou klidu praktikováním bhakti-yogy, neboť když přijmou oddanou službu, budou myslet na dobro ostatních. Zaměstnejme se proto všichni službou Pánu Śrī Kṛṣṇovi, nejvyšší transcendenci, a buďme vždy pohrouženi v myšlenkách na Něho.

Purport

Význam

The following verse describes a Vaiṣṇava:

Následující verš popisuje vaiṣṇavu:

vāñchā-kalpa-tarubhyaś ca
kṛpā-sindhubhya eva ca
patitānāṁ pāvanebhyo
vaiṣṇavebhyo namo namaḥ
vāñchā-kalpa-tarubhyaś ca
kṛpā-sindhubhya eva ca
patitānāṁ pāvanebhyo
vaiṣṇavebhyo namo namaḥ

Just like a desire tree, a Vaiṣṇava can fulfill all the desires of anyone who takes shelter of his lotus feet. Prahlāda Mahārāja is a typical Vaiṣṇava. He prays not for himself but for all living entities — the gentle, the envious and the mischievous. He always thought of the welfare of mischievous persons like his father, Hiraṇyakaśipu. Prahlāda Mahārāja did not ask for anything for himself; rather, he prayed for the Lord to excuse his demoniac father. This is the attitude of a Vaiṣṇava, who always thinks of the welfare of the entire universe.

Vaiṣṇava dokáže stejně jako strom přání splnit všechny touhy kohokoliv, kdo přijme útočiště u jeho lotosových nohou. Prahlāda Mahārāja je typický vaiṣṇava. Nemodlí se za sebe, ale za všechny živé bytosti — jak ušlechtilé, tak i závistivé a zlé. Vždy myslel na dobro darebáků, jako byl jeho otec Hiraṇyakaśipu. Nežádal nic pro sebe, ale modlil se k Pánu, aby prominul jeho démonskému otci. To je postoj vaiṣṇavy, který neustále myslí na dobro celého vesmíru.

Śrīmad-Bhāgavatam and bhāgavata-dharma are meant for persons who are completely free of envy (parama-nirmatsarāṇām). Therefore Prahlāda Mahārāja prays in this verse, khalaḥ prasīdatām: “May all the envious persons be pacified.” The material world is full of envious persons, but if one frees himself of envy, he becomes liberal in his social dealings and can think of others’ welfare. Anyone who takes up Kṛṣṇa consciousness and engages himself completely in the service of the Lord cleanses his mind of all envy (manaś ca bhadraṁ bhajatād adhokṣaje). Therefore we should pray to Lord Nṛsiṁhadeva to sit in our hearts. We should pray, bahir nṛsiṁho hṛdaye nṛsiṁhaḥ: “Let Lord Nṛsiṁhadeva sit in the core of my heart, killing all my bad propensities. Let my mind become clean so that I may peacefully worship the Lord and bring peace to the entire world.”

Śrīmad-Bhāgavatam a bhāgavata-dharma jsou určeny pro ty, kdo se zcela zbavili závisti (parama-nirmatsarāṇām). Proto se Prahlāda Mahārāja v tomto verši modlí: khalaḥ prasīdatām — “Kéž se všechny zlé bytosti upokojí.” Hmotný svět je plný zlých lidí, ale když se někdo zbaví zlomyslnosti, stane se ve svém společenském jednání velkorysým a může myslet na dobro druhých. Každý, kdo začne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a plně se zaměstná službou Pánu, očistí svou mysl od veškeré zášti (manaś ca bhadraṁ bhajatād adhokṣaje). Proto bychom se měli modlit k Pánu Nṛsiṁhadevovi, aby se usadil v našich srdcích. Měli bychom se modlit: bahir nṛsiṁho hṛdaye nṛsiṁhaḥ — “Kéž Pán Nṛsiṁhadeva sídlí v hloubi mého srdce a ničí všechny mé hříšné sklony. Kéž se má mysl očistí, abych mohl pokojně uctívat Pána a přinést mír celému světu.”

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura has given us a very fine purport in this regard. Whenever one offers a prayer to the Supreme Personality of Godhead, one always requests some benediction from Him. Even pure (niṣkāma) devotees pray for some benediction, as instructed by Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu in His Śikṣāṣṭaka:

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura nám dává v této souvislosti velice pěkný komentář. Každý, kdo se modlí k Nejvyšší Osobnosti Božství, chce od Pána vždy nějaké požehnání. Dokonce i čistí oddaní (niṣkāma) se modlí o požehnání, jak to učí Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu ve Své Śikṣāṣṭace:

ayi nanda-tanuja kiṅkaraṁ
patitaṁ māṁ viṣame bhavāmbudhau
kṛpayā tava pāda-paṅkaja-
sthita-dhūlī-sadṛśaṁ vicintaya
ayi nanda-tanuja kiṅkaraṁ
patitaṁ māṁ viṣame bhavāmbudhau
kṛpayā tava pāda-paṅkaja-
sthiti-dhūlī-sadṛśaṁ vicintaya

“O son of Mahārāja Nanda [Kṛṣṇa], I am Your eternal servitor, yet somehow or other I have fallen into the ocean of birth and death. Please pick Me up from the ocean of death and place Me as one of the atoms at Your lotus feet.” In another prayer Lord Caitanya says, mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi: “Life after life, kindly let Me have unalloyed love and devotion at Your Lordship’s lotus feet.” When Prahlāda Mahārāja chants oṁ namo bhagavate narasiṁhāya, he prays for a benediction from the Lord, but because he is also an exalted Vaiṣṇava, he wants nothing for his personal sense gratification. The first desire expressed in his prayer is svasty astu viśvasya: “Let there be good fortune throughout the entire universe.” Prahlāda Mahārāja thus requested the Lord to be merciful to everyone, including his father, a most envious person. According to Cāṇakya Paṇḍita, there are two kinds of envious living entities: one is a snake, and the other is the man like Hiraṇyakaśipu, who is by nature envious of everyone, even of his father or son. Hiraṇyakaśipu was envious of his little son Prahlāda, but Prahlāda Mahārāja asked a benediction for the benefit of his father. Hiraṇyakaśipu was very envious of devotees, but Prahlāda wished that his father and other demons like him would give up their envious nature by the grace of the Lord and stop harassing the devotees (khalaḥ prasīdatām). The difficulty is that the khala (envious living entity) is rarely pacified. One kind of khala, the snake, can be pacified simply by mantras or by the action of a particular herb (mantrauṣadhi-vaśaḥ sarpaḥ khalakena nivāryate). An envious person, however, cannot be pacified by any means. Therefore Prahlāda Mahārāja prays that all envious persons may undergo a change of heart and think of the welfare of others.

“Ó synu Nandy Mahārāje, jsem Tvůj věčný služebník, ale přesto jsem z nějakého důvodu spadl do oceánu zrození a smrti. Vyzdvihni mě prosím z tohoto oceánu smrti a umísti mě jako jeden z atomů ke Tvým lotosovým nohám.” V jiné modlitbě Pán Caitanya říká: mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi — “Prosím, dovol mi být život za životem obdařen čistou láskou a oddaností u Tvých lotosových nohou.” Když Prahlāda Mahārāja říká oṁ namo bhagavate narasiṁhāya, modlí se o Pánovo požehnání, ale jelikož je také vznešeným vaiṣṇavou, nechce nic pro svůj smyslový požitek. První touha vyjádřená v jeho modlitbě je svasty astu viśvasya — “Kéž je celý vesmír šťastný.” Prahlāda Mahārāja takto žádal Pána, aby byl milostivý ke každému — včetně jeho otce, té nejpodlejší osoby. Podle Cāṇakyi Paṇḍita existují dva druhy podlých živých bytostí: jednou je had a druhou člověk jako Hiraṇyakaśipu, který je od přírody plný zášti vůči každému, i když se jedná o jeho vlastního otce nebo syna. Přestože se Hiraṇyakaśipu ke svému malému synovi choval velmi nepřátelsky, Prahlāda Mahārāja žádal o požehnání pro jeho dobro. Hiraṇyakaśipu byl plný zášti vůči oddaným, ale Prahlāda si přál, aby se jeho otec a jemu podobní démoni milostí Pána vzdali své zlomyslné povahy a přestali oddané sužovat (khalaḥ prasīdatām). Potíž spočívá v tom, že khala (zlá živá bytost) se uklidní jen málokdy. Khalu jednoho druhu—hada — lze uklidnit mantrami nebo pomocí určité byliny (mantrauṣadhi-vaśaḥ sarpaḥ khalakena nivāryate). Zlého člověka však nelze upokojit žádnými prostředky. Prahlāda Mahārāja se proto modlí, aby všichni zlí lidé zažili změnu v srdci a mysleli na dobro druhých.

If the Kṛṣṇa consciousness movement spreads all over the world, and if by the grace of Kṛṣṇa everyone accepts it, the thinking of envious people will change. Everyone will think of the welfare of others. Therefore Prahlāda Mahārāja prays, śivaṁ mitho dhiyā. In material activities, everyone is envious of others, but in Kṛṣṇa consciousness, no one is envious of anyone else; everyone thinks of the welfare of others. Therefore Prahlāda Mahārāja prays that everyone’s mind may become gentle by being fixed at the lotus feet of Kṛṣṇa (bhajatād adhokṣaje). As indicated elsewhere in Śrīmad-Bhāgavatam (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ) and as advised by Lord Kṛṣṇa in Bhagavad-gītā (18.65), man-manā bhava mad-bhaktaḥ, one should constantly think of the lotus feet of Lord Kṛṣṇa. Then one’s mind will certainly be cleansed (ceto-darpaṇa-mārjanam). Materialists always think of sense gratification, but Prahlāda Mahārāja prays that the Lord’s mercy will change their minds and they will stop thinking of sense gratification. If they think of Kṛṣṇa always, everything will be all right. Some people argue that if everyone thought of Kṛṣṇa in that way, the whole universe would be vacated because everyone would go back home, back to Godhead. However, Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura says that this is impossible because the living entities are innumerable. If one set of living entities is actually delivered by the Kṛṣṇa consciousness movement, another set will fill the entire universe.

Jestliže se hnutí pro vědomí Kṛṣṇy rozšíří po celém světě a milostí Kṛṣṇy ho každý přijme, myšlení zlých lidí se změní. Každý pak bude myslet na dobro druhých. Prahlāda Mahārāja se proto modlí: śivaṁ mitho dhiyā. V rámci hmotných činností je každý nepřátelský vůči ostatním, ale ve vědomí Kṛṣṇy tak nikdo nejedná; každý myslí na dobro druhých. Prahlāda Mahārāja se proto modlí, aby se mysl každého uklidnila tím, že se upne na lotosové nohy Kṛṣṇy (bhajatād adhokṣaje). Jak je naznačeno na jiném místě Śrīmad-Bhāgavatamu (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ) a jak doporučil Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (18.65): man-manā bhava mad-bhaktaḥ, člověk má neustále myslet na lotosové nohy Pána Kṛṣṇy. Pak se jeho mysl jistě očistí (ceto-darpaṇa-mārjanam). Materialisté vždy myslí na smyslový požitek, ale Prahlāda Mahārāja se modlí, aby Pánova milost změnila jejich mysli a aby se takových myšlenek vzdali. Budou-li neustále myslet na Kṛṣṇu, bude vše v pořádku. Někteří lidé namítají, že kdyby takto každý myslel na Kṛṣṇu, celý vesmír by se vyprázdnil, protože by se každý vrátil domů, zpátky k Bohu. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ovšem říká, že to je nemožné, protože živých bytostí je nesčetně mnoho. Když bude jedna skupina živých bytostí hnutím pro vědomí Kṛṣṇy skutečně vysvobozena, další skupina naplní celý vesmír.