Text 23

Sloka 23

Devanagari

Dévanágarí

स त्वं ममाप्यच्युत शीर्ष्णि वन्दितं
कराम्बुजं यत्त्वदधायि सात्वताम् ।
बिभर्षि मां लक्ष्म वरेण्य मायया
क ईश्वरस्येहितमूहितुं विभुरिति ॥ २३ ॥

Text

Verš

sa tvaṁ mamāpy acyuta śīrṣṇi vanditaṁ
karāmbujaṁ yat tvad-adhāyi sātvatām
bibharṣi māṁ lakṣma vareṇya māyayā
ka īśvarasyehitam ūhituṁ vibhur iti

Synonyms

Synonyma

saḥ — that; tvam — You; mama — of me; api — also; acyuta — O infallible one; śīrṣṇi — on the head; vanditam — worshiped; kara-ambujam — Your lotus hand; yat — which; tvat — by You; adhāyi — placed; sātvatām — on the head of the devotees; bibharṣi — You maintain; mām — me; lakṣma — as an insignia on Your chest; vareṇya — O worshipable one; māyayā — with deceit; kaḥ — who; īśvarasya — of the supremely powerful controller; īhitam — the desires; ūhitum — to understand by reason and argument; vibhuḥ — is able; iti — thus.

saḥ — ta; tvam — Ty; mama — mě; api — také; acyuta — ó Ty, který nikdy nepoklesneš; śīrṣṇi — na hlavu; vanditam — uctívaná; kara-ambujam — Tvá lotosová ruka; yat — která; tvat — Tebou; adhāyi — umístěná; sātvatām — na hlavu oddaných; bibharṣi — přechováváš; mām — mě; lakṣma — jako znak na Své hrudi; vareṇya — ó Ty, Jenž jsi hoden uctívání; māyayā — s klamem; kaḥ — kdo; īśvarasya — svrchovaně mocného vládce; īhitam — touhy; ūhitum — chápat na základě logiky a argumentu; vibhuḥ — je schopen; iti — takto.

Translation

Překlad

O infallible one, Your lotus palm is the source of all benediction. Therefore Your pure devotees worship it, and You very mercifully place Your hand on their heads. I wish that You may also place Your hand on My head, for although You already bear my insignia of golden streaks on Your chest, I regard this honor as merely a kind of false prestige for me. You show Your real mercy to Your devotees, not to me. Of course, You are the supreme absolute controller, and no one can understand Your motives.

Ó Ty, který nikdy nepoklesneš, Tvá lotosová dlaň je zdrojem veškerých požehnání. Tvoji čistí oddaní ji proto uctívají a Ty ji velice milostivě kladeš na jejich hlavy. Přeji si, abys ji položil také na moji hlavu, neboť i když na Své hrudi nosíš můj znak sestávající ze zlatých pruhů, považuji tuto čest pouze za zdroj falešné úcty. Skutečnou milost projevuješ Svým oddaným, nikoliv mně. Jsi samozřejmě nejvyšší, absolutní vládce a nikdo nemůže porozumět Tvým pohnutkám.

Purport

Význam

In many places, the śāstras describe the Supreme Personality of Godhead as being more inclined toward His devotees than toward His wife, who always remains on His chest. In Śrīmad-Bhāgavatam (11.14.15) it is stated:

Śāstry na mnoha místech popisují, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, tíhne více ke Svým oddaným než ke Své manželce, která setrvává vždy na Jeho hrudi. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (11.14.15) je řečeno:

na tathā me priyatama
ātma-yonir na śaṅkaraḥ
na ca saṅkarṣaṇo na śrīr
naivātmā ca yathā bhavān

Here Kṛṣṇa plainly says that His devotees are more dear to Him than Lord Brahmā, Lord Śiva, Lord Saṅkarṣaṇa (the original cause of creation), the goddess of fortune or even His own Self. Elsewhere in Śrīmad-Bhāgavatam (10.9.20) Śukadeva Gosvāmī says:

Zde Kṛṣṇa jasně říká, že Jeho oddaní jsou Mu dražší než Pán Brahmā, Pán Śiva, Pán Saṅkarṣaṇa (původní příčina stvoření), bohyně štěstí, a dokonce než Jeho vlastní Já. Na jiném místě ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.9.20) Śukadeva Gosvāmī říká:

nemam viriñco na bhavo
na śrīr apy aṅga saṁśrayā
prasādaṁ lebhire gopī
yat tat prāpa vimuktidāt

The Supreme Lord, who can award liberation to anyone, showed more mercy toward the gopīs than to Lord Brahmā, Lord Śiva or even the goddess of fortune, who is His own wife and is associated with His body. Similarly, Śrīmad-Bhāgavatam (10.47.60) also states:

Nejvyšší Pán, který může komukoliv udělit osvobození, projevil gopīm více milosti než Pánu Brahmovi, Pánu Śivovi, nebo dokonce bohyni štěstí, která je Jeho vlastní manželkou a je spojená s Jeho tělem. Śrīmad-Bhāgavatam (10.47.60) rovněž uvádí:

nāyaṁ śriyo ’ṅga u nitānta-rateḥ prasādaḥ
svar-yoṣitāṁ nalina-gandha-rucāṁ kuto ’nyāḥ
rāsotsave ’sya bhuja-daṇḍa-gṛhīta-kaṇṭha-
labdhāśiṣāṁ ya udagād vraja-sundarīṇām

nāyaṁ śriyo 'ṅga u nitānta-rateḥ prasādaḥ
svar-yoṣitāṁ nalina-gandha-rucāṁ kuto 'nyāḥ
rāsotsave 'sya bhuja-daṇḍa-gṛhīta-kaṇṭha-
labdhāśiṣāṁ ya udagād vraja-sundarīṇām

“The gopīs received benedictions from the Lord that neither Lakṣmīdevī nor the most beautiful dancers in the heavenly planets could attain. In the rāsa dance, the Lord showed His favor to the most fortunate gopīs by placing His arms on their shoulders and dancing with each of them individually. No one can compare with the gopīs, who received the causeless mercy of the Lord.”

“Gopī získaly od Pána požehnání, jaká nemohla získat ani Lakṣmīdevī, ani ty nejkrásnější tanečnice na nebeských planetách. Během tance rāsa Pán nanejvýš šťastlivým gopīm prokazoval Svou přízeň tak, že pokládal ruce na jejich ramena a Osobně tančil se všemi zároveň. Nikdo se nevyrovná gopīm, které obdržely bezpříčinnou milost Pána.”

In the Caitanya-caritāmṛta it is said that no one can receive the real favor of the Supreme Personality of Godhead without following in the footsteps of the gopīs. Even the goddess of fortune could not receive the same favor as the gopīs, although she underwent severe austerities and penances for many years. Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu discusses this point with Vyeṅkaṭa Bhaṭṭa in Caitanya-caritāmṛta (Madhya 9.111-131): “The Lord inquired from Vyeṅkaṭa Bhaṭṭa, ‘Your worshipable goddess of fortune, Lakṣmī, always remains on the chest of Nārāyaṇa, and she is certainly the most chaste woman in the creation. However, My Lord is Lord Śrī Kṛṣṇa, a cowherd boy engaged in tending cows. Why is it that Lakṣmī, being such a chaste wife, wants to associate with My Lord? Just to associate with Kṛṣṇa, Lakṣmī abandoned all transcendental happiness in Vaikuṇṭha and for a long time accepted vows and regulative principles and performed unlimited austerities.’

V Caitanya-caritāmṛtě je řečeno, že nikdo nemůže získat skutečnou přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství, aniž by kráčel ve stopách gopī. Ani bohyně štěstí nezískala tutéž přízeň jako gopī, přestože se po mnoho let podrobovala tvrdé askezi. O tomto námětu hovoří Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu a Vyeṅkaṭa Bhaṭṭa v Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 9.111—131): “Pán se zeptal: ,Tvá uctívaná bohyně štěstí, Lakṣmī, setrvává vždy na hrudi Nārāyaṇa a je jistě tou nejpočestnější ženou v celém stvoření. Můj Pán je však Pán Śrī Kṛṣṇa, chlapec, který pase krávy. Proč se chce Lakṣmī — taková počestná manželka — stýkat s Mým Pánem? Opustila všechno transcendentální štěstí na Vaikuṇṭě, na dlouhou dobu přijala sliby a usměrňující zásady a podstoupila neomezenou askezi, jen aby mohla být s Kṛṣṇou.'

“Vyeṅkaṭa Bhaṭṭa replied, ‘Lord Kṛṣṇa and Lord Nārāyaṇa are one and the same, but the pastimes of Kṛṣṇa are more relishable due to their sportive nature. They are very pleasing for Kṛṣṇa’s śaktis. Since Kṛṣṇa and Nārāyaṇa are both the same personality, Lakṣmī’s association with Kṛṣṇa did not break her vow of chastity. Rather, it was in great fun that the goddess of fortune wanted to associate with Lord Kṛṣṇa. The goddess of fortune considered that her vow of chastity would not be damaged by her relationship with Kṛṣṇa. Rather, by associating with Kṛṣṇa she could enjoy the benefit of the rāsa dance. If she wanted to enjoy herself with Kṛṣṇa what fault is there? Why are you joking so about this?’

Vyeṅkaṭa Bhaṭṭa odpověděl: ,Pán Kṛṣṇa a Pán Nārāyaṇa jsou jedna a táž osoba, ale zábavy Kṛṣṇy jsou rozpustilé, a proto skýtají větší potěšení. Jsou Kṛṣṇovým śakti velice příjemné. Jelikož Kṛṣṇa i Nārāyaṇa jsou tatáž osobnost, Lakṣmī svými styky s Kṛṣṇou neporušila svůj slib počestnosti. Šlo spíše o legraci, když se bohyně štěstí chtěla stýkat s Pánem Kṛṣṇou. Myslela na to, že jejímu slibu počestnosti by vztah s Kṛṣṇou neublížil, a mohla by tak vychutnávat blaženost tance rāsa. Co je na tom špatného, jestli si chtěla užívat s Kṛṣṇou? Proč o tom takto žertuješ?'

“Lord Caitanya Mahāprabhu replied, ‘I know that there is no fault in the goddess of fortune, but still she could not enter into the rāsa dance. We hear this from revealed scriptures. The authorities of Vedic knowledge met Lord Rāmacandra in Daṇḍakāraṇya, and by their penances and austerities, they were allowed to enter into the rāsa dance. But can you tell me why the goddess of fortune, Lakṣmī, could not get that opportunity?’

Pán Caitanya Mahāprabhu odpověděl: ,Vím, že si bohyně štěstí nepřála nic špatného, ale přesto se nemohla tance rāsa zúčastnit. To se dozvídáme ze zjevených písem. Autority na védské poznání se setkaly v lese Daṇḍakāraṇyi s Pánem Rāmacandrou a díky jejich askezi jim bylo dovoleno připojit se k tanci rāsa. Můžeš mi však říci, proč bohyně štěstí Lakṣmī tuto příležitost nedostala?'

“To this Vyeṅkaṭa Bhaṭṭa replied, ‘I cannot enter into the mystery of this incident. I am an ordinary living being. My intelligence is limited, and I am always disturbed. How can I understand the pastimes of the Supreme Lord? They are deeper than millions of oceans.’

Na to Vyeṅkaṭa Bhaṭṭa odpověděl: ,Do tajemství této události nejsem schopen proniknout. Jsem jen obyčejná živá bytost. Má inteligence je omezená a jsem neustále neklidný. Jak mohu chápat zábavy Nejvyššího Pána? Jsou hlubší než milióny oceánů.'

“Lord Caitanya replied, ‘Lord Kṛṣṇa has a specific characteristic. He attracts everyone’s heart by the mellow of His personal conjugal love. By following in the footsteps of the inhabitants of the planet known as Vrajaloka or Goloka Vṛndāvana, one can attain the shelter of the lotus feet of Śrī Kṛṣṇa. However, the inhabitants of that planet do not know that Lord Kṛṣṇa is the Supreme Personality of Godhead. Unaware that Kṛṣṇa is the Supreme Lord, the residents of Vṛndāvana like Nanda Mahārāja, Yaśodādevī and the gopīs treat Kṛṣṇa as their beloved son or lover. Mother Yaśodā accepts Him as her son and sometimes binds Him to a grinding mortar. Kṛṣṇa’s cowherd boyfriends think He is an ordinary boy and get up on His shoulders. In Goloka Vṛndāvana no one has any desire other than to love Kṛṣṇa.’”

Pán Caitanya odvětil: ,Pán Kṛṣṇa má zvláštní rys — přitahuje srdce každého náladou Své osobní milostné lásky. Člověk může dosáhnout útočiště u lotosových nohou Śrī Kṛṣṇy, bude-li kráčet ve stopách obyvatel planety známé jako Vrajaloka či Goloka Vṛndāvana. Obyvatelé této planety ovšem nevědí, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Aniž by si byli vědomi toho, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Pán, jednají s Ním obyvatelé Vṛndāvanu—Nanda Mahārāja, Yaśodādevī či gopī — jako se svým milovaným synem či milencem. Matka Yaśodā Ho pokládá za svého syna a občas Ho přiváže k hmoždíři. Kṛṣṇovi přátelé, pasáčci krav, Ho považují za obyčejného chlapce a lezou Mu na ramena. Na Goloce Vṛndāvaně nemá nikdo jinou touhu než milovat Kṛṣṇu.'”

The conclusion is that one cannot associate with Kṛṣṇa unless he has fully received the favor of the inhabitants of Vrajabhūmi. Therefore if one wants to be delivered by Kṛṣṇa directly, he must take to the service of the residents of Vṛndāvana, who are unalloyed devotees of the Lord.

Závěr je, že nikdo se nemůže stýkat s Kṛṣṇou, dokud nezíská v plné míře přízeň obyvatel Vrajabhūmi. Chce-li tedy někdo, aby ho Kṛṣṇa Osobně vysvobodil, musí sloužit obyvatelům Vṛndāvanu, kteří jsou čistými oddanými Pána.