Text 44
Sloka 44
Devanagari
Dévanágarí
Text
Verš
prārthyāṁ śriyaṁ sura-varaiḥ sadayāvalokām
naicchan nṛpas tad-ucitaṁ mahatāṁ madhudviṭ-
sevānurakta-manasām abhavo ’pi phalguḥ
prārthyāṁ śriyaṁ sura-varaiḥ sadayāvalokām
naicchan nṛpas tad-ucitaṁ mahatāṁ madhudviṭ-
sevānurakta-manasām abhavo ’pi phalguḥ
Synonyms
Synonyma
yaḥ — who; dustyajān — very difficult to give up; kṣiti — the earth; suta — children; sva-jana-artha-dārān — relatives, riches and a beautiful wife; prārthyām — desirable; śriyam — the goddess of fortune; sura-varaiḥ — by the best of the demigods; sa-daya-avalokām — whose merciful glance; na — not; aicchat — desired; nṛpaḥ — the King; tat-ucitam — this is quite befitting him; mahatām — of great personalities (mahātmās); madhu-dviṭ — of Lord Kṛṣṇa, who killed the demon Madhu; sevā-anurakta — attracted by the loving service; manasām — of those whose minds; abhavaḥ api — even the position of liberation; phalguḥ — insignificant.
yaḥ — kdo; dustyajān — velmi obtížné se vzdát; kṣiti — Země; suta — děti; sva-jana-artha-dārān — příbuzní, bohatství a krásná manželka; prārthyām — žádoucí; śriyam — bohyně štěstí; sura-varaiḥ — nejlepšími z polobohů; sa-daya-avalokām — jehož milostivý pohled; na — ne; aicchat — přál si; nṛpaḥ — král; tat-ucitam — což se k němu zcela hodí; mahatām — velkých osobností (mahātmů); madhu-dviṭ — Pána Kṛṣṇy, který zabil démona Madhua; sevā-anurakta — přitahovaná láskyplnou službou; manasām — těch, jejichž mysl; abhavaḥ api — dokonce i osvobození; phalguḥ — zanedbatelné.
Translation
Překlad
Śukadeva Gosvāmī continued: My dear King, the activities of Bharata Mahārāja are wonderful. He gave up everything difficult for others to give up. He gave up his kingdom, his wife and his family. His opulence was so great that even the demigods envied it, yet he gave it up. It was quite befitting a great personality like him to be a great devotee. He could renounce everything because he was so attracted to the beauty, opulence, reputation, knowledge, strength and renunciation of the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa. Kṛṣṇa is so attractive that one can give up all desirable things for His sake. Indeed, even liberation is considered insignificant for those whose minds are attracted to the loving service of the Lord.
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, činnosti Bharaty Mahārāje jsou úžasné. Vzdal se všeho, čeho je pro druhé těžké se vzdát. Opustil své království, svou manželku a rodinu. Jeho bohatství bylo tak veliké, že mu ho záviděli i polobozi, ale přesto se ho vzdal. K takové velké osobnosti, jako byl on, se zcela hodilo být velkým oddaným. Dokázal se zříci všeho, protože ho tolik přitahovala krása, bohatství, sláva, poznání, síla a odříkání Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy. Kṛṣṇa je tak přitažlivý, že se pro Něho člověk dokáže vzdát všeho, co je jinak žádoucí. Ti, jejichž mysl přitahuje láskyplná služba Pánu, považují za zanedbatelné dokonce i osvobození.
Purport
Význam
This verse confirms Kṛṣṇa’s all-attractiveness. Mahārāja Bharata was so attracted to Kṛṣṇa that he gave up all his material possessions. Generally materialistic people are attracted by such possessions.
Tento verš potvrzuje, že Kṛṣṇa je všepřitažlivý. Mahārāja Bharata byl ke Kṛṣṇovi tak přitahován, že se vzdal všeho svého hmotného vlastnictví. Materialisty obyčejně takové vlastnictví velice láká.
janasya moho ’yam ahaṁ mameti
janasya moho 'yam ahaṁ mameti
(Bhāg. 5.5.8)
“One becomes attracted to his body, home, property, children, relatives and wealth. In this way one increases life’s illusions and thinks in terms of ‘I and mine.’” The attraction for material things is certainly due to illusion. There is no value in attraction to material things, for the conditioned soul is diverted by them. One’s life is successful if he is absorbed in the attraction of Kṛṣṇa’s strength, beauty and pastimes as described in the Tenth Canto of Śrīmad-Bhāgavatam. The Māyāvādīs are attracted to merging into the existence of the Lord, but Kṛṣṇa is more attractive than the desire to merge. The word abhavaḥ means “not to take birth again in this material world.” A devotee doesn’t care whether he is going to be reborn or not. He is simply satisfied with the Lord’s service in any condition. That is real mukti.
“Člověk začíná být přitahovaný ke svému tělu, domovu, majetku, dětem, příbuzným a bohatství. Takto zvětšuje svou životní iluzi a uvažuje v pojmech ,já a moje’.” Připoutanost k hmotným věcem je výsledkem působení iluze. Být přitahován k těmto věcem nemá žádnou cenu, neboť podmíněnou duši rozptylují. Náš život je úspěšný, když se pohroužíme do přitažlivosti Kṛṣṇovy síly, krásy a zábav, jak je popisuje desátý zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu. Māyāvādīny přitahuje splynutí s Pánem, ale Kṛṣṇa je přitažlivější nežli tato touha. Slovo abhavaḥ znamená “nezrodit se znovu v hmotném světě”. Oddaný se nestará o to, zda se znovu narodí nebo ne. Je spokojený, může-li sloužit Pánu, ať je to v jakýchkoliv podmínkách. To je skutečné mukti.
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
“One who acts to serve Kṛṣṇa with his body, mind, intelligence and words is a liberated person, even within this material world.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.187) A person who always desires to serve Kṛṣṇa is interested in ways to convince people that there is a Supreme Personality of Godhead and that the Supreme Personality of Godhead is Kṛṣṇa. That is his ambition. It doesn’t matter whether he is in heaven or in hell. This is called uttamaśloka-lālasa.
“Kdo jedná tak, aby tělem, myslí, inteligencí a slovy sloužil Kṛṣṇovi, je osvobozený dokonce již v tomto hmotném světě.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.187) Ten, kdo chce neustále sloužit Kṛṣṇovi, se zajímá o způsoby, jak přesvědčit lidi, že existuje Nejvyšší Osobnost Božství a že touto Nejvyšší Osobností Božství je Kṛṣṇa. Taková je jeho touha. Nezáleží mu na tom, zda je v nebi či v pekle. To se nazývá uttamaśloka-lālasa.